Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3536 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Kalmativa - chemické zbraně pro 21 století?
Publikováno: Neděle, 07.01. 2007 - 11:56:41 Od: Prof. Patocka

Kalmativa - chemické zbraně pro 21 století?

Bc. Irena Petrová
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Kalmativa patří mezi neletální chemické zbraně. Do této skupiny se řadí také např. látky dráždivé, tzv. iritanty a látky psychicky zneschopňující. Označení neletální chemické zbraně není zcela přesné, protože i tyto látky mohou způsobit smrt. Jsou to látky pro člověka velmi toxické a záleží pouze na dávce, která se do organizmu dostane. Tedy velikost dávky určuje jejich (ne)letalitu. Tyto látky jsou mnohdy označovány pouze jako „méně letální“(3). Primárním cílem neletálních chemických zbraní je dočasné zneschopnění člověka, aniž by došlo k nevratnému poškození jeho zdraví. Na určitou dobu tedy vyřadí živou sílu z boje (2). Všechny tyto látky bychom mohli nalézt ve zdravotnictví, řadí se do kategorie farmak- sedativ, ale s termínem kalmativum se zde nestkáme. Kalmativum je pouze vojenský výraz (1).



Účinky na lidský organizmus 

Z překladu anglického slova „calm“, což znamená uklidnit, utišit, lze usuzovat na vlastnosti těchto látek. Jsou schopny utlumit agresivitu jedince tím, že jej např. uspí, vyvolají apatii atd. Působí na člověka kalmativně, tedy tlumivě (1). Mezi kalmativa patří látky, které mají rozdílné účinky na lidský organizmus. Mohou osoby znehybnit, uklidnit, vyvolat strnulost, způsobit otupělost, ospalost až navodit spánek. Některé látky zvyšují práh bolesti a navozují sedativně hypnotický stav klidu, jiné naopak bolest tlumí, snižují pozornost a způsobují stav polobdění. (3)Jejich účinek je velmi rychlý, od začátku expozice nastává během několika minut. Kalmativa působí především na centrální nervový systém (CNS). Neovlivňují však základní fyziologické funkce, jako je dýchání nebo krevní oběh. Doba trvání jejich působení může být několik hodin nebo dokonce dní po expozici. Důležitým kritériem pro použití těchto látek jako kalmativ je, aby existoval vhodný specifický antagonista, který by v případě potřeby sloužil jako antidotum. Použití kalmativ je nejčastěji ve formě par a aerosolů, dochází tedy především k inhalaci těchto látek (1).


Zástupci kalmativ
        Jako kalmativa se mohou použít disociační anestetika, agonisté alfa2-adrenergních receptorů, benzodiazepiny, opioidy a myorelaxancia (1).

 Disociační anestetika

Disociační anestetika působí na organizmus sedativně- navozují uklidnění, analgeticky- tiší bolest, mohou působit i anesteticky- znecitlivění nebo způsobují strnulost. Mechanizmus jejich toxického účinku je interakcí s NMDA-receptory v hipokampu, které jsou významné pro učení a paměť, ale mají vliv i na další systémy přenosu nervových vzruchů. Hlavními zástupci této skupiny jsou fencyklin a ketamin.

Alfa 2-agonisté

Alfa 2-agonisté jsou látky, které uvolňují úzkost, uklidňují a snižují vnímavost k bolesti. Mohou navodit až stav podobající se lehkému spánku. Mechanizmus toxického účinku je zprostředkován vazbou na alfa2-adrenergní receptory. Dochází ke snížení hladiny noradrenalinu v locus coeruleus, hlavním noradrenergním jádru centrálního nervového systému. Používají se na jednotkách intenzivní péče (1).

 Benzodiazepiny

V medicíně patří mezi nejčastěji používaná psychofarmaka (4). Mírní úzkost, uklidňují, otupují vnímání a ve vyšších dávkách mají až hypnotický účinek (1). Mechanizmus toxického účinky je interakcí s receptory. Jejich vazebné místo je na receptorovém komplexu pro kyselinu gamma-aminomáselnou (GABA) a posilují tlumivý účinek GABA. Dochází k útlumu centrálního nervového systému (4). Působí hlavně na mozkovou kůru a limbický systém, který zprostředkovává emoční reakce. Mezi nejznámější benzodiazepiny patří midazolam (1).

 Opioidy

Jsou běžně používané jako léky proti bolesti- analgetika. Jedná se o látky syntetické s morfinovým účinkem. Mají sedativně-hypnotické účinky a zvyšují práh pro vnímání bolesti. Vyvolávají pocit klidu, apatie a odpoutání od okolního světa. Mechanizmem toxického účinku je navázání na opiátové receptory, ty mohou být dvojího typu- μ- opiátové receptory a k-opiátové receptory. μ- opiátové receptory zprostředkovávají zmírnění bolesti, dechovou depresi, zpomalení tepu a vznik návyku. K-opiátové receptory také zprostředkují zmírnění bolesti a uklidnění. Kromě opiátových se na účincích podílejí i dopaminové receptory, které se nacházejí ve středním mozku a mezimozku. Zástupcem je například fentanyl (1).

 Použití kalmativ

V říjnu v roce 2002 použila ruská armáda proti čečenským ozbrojencům neznámý zneschopňující plyn (5). Vše se odehrálo v moskevském divadle, kde bylo drženo 810 civilistů jako rukojmí. Při záchranné akci protiteroristická jednotka zaplavila budovu narkotickým plynem. Nejprve se myslelo, že se jedná o fentanyl (2). Důkazný materiál však ukazuje na použití kombinace derivátu fentanylu jako např. carfentanyl a halogenového anestetika halothanu (5). Zasahující jednotka použila jako profylaxi receptorového antagonistu- naltrexon. Naltrexon však nedostali všichni ze zasahující jednotky a samozřejmě ani rukojmí, proto nebyly chráněni před účinky použitých kalmativ. Přes sto rukojmí zemřelo na utlumení dechového centra a udušení (6).

 Kalmativa a Úmluva o zákazu chemických zbraní

 Úmluva o zákazu chemických zbraní byla schválena v roce 1992 a v platnost vstoupila v dubnu 1997. Zakazuje vývoj, výrobu, hromadění a používání toxických chemických látek pro válečné účely a nařizuje likvidaci již vyrobených chemických zbraní (3). Měla by poskytovat kontrolu nad zbrojením celého světa. Spor ale nastává v otázce neletálních zbraní, zda-li je pro tento druh zbraní Úmluva zcela nezbytná (2). Úmluva sice zakazuje vojenské použití chemických zbraní, ale nemůže zaručit jejich nezneužití teroristickými skupinami. Na  to reagují některé země tím, že neletální chemické zbraně potřebují v boji proti těmto skupinám, k vymáhání práva a nastolování pořádku. Při použití kalmativ pro tyto účely nedochází k porušení mezinárodní legislativy (3).

 Závěr

          Použití kalmativ může být stejně nebezpečné jako použití jiných chemických zbraní vyvinutých konkrétně pro letální účely. Případ z roku 2002 jasně ukazuje na vysokou toxicitu těchto látek, kde bylo původním záměrem uspání teroristů, ale došlo k jejich usmrcení spolu s rukojmími.
V současnosti kalmativa patří mezi nejvýznamnější skupinu neletálních chemických zbraní. Bývají označovány jako zbraně 21. století, což dokazuje i samotný fakt, že v mnoha státech se soustředí na jejich vývoj a na zdokonalení technologií v této oblasti.

 Literatura

(1) PATOČKA, J. et al. Vojenská toxikologie. Praha: Grada, 2004. 180 s. ISBN 80-247-0608-3.
(2) STŘEDA, L., PATOČKA, J. Neletální chemické zbraně a Úmluva o zákazu chemických zbraní. Vojenské zdravotnické listy, 2004, č. 5-6.
(3) PATOČKA, J., BAJGAR, J., CABAL, J., FUSEK, J., STŘEDA, L. Neletální chemické zbraně. Kontakt, 2004, č. 2, s. 75-78. ISSN 1212-4117.
(4) Benzodiazepiny. [online], [cit. 2006-12-29]. Dostupné na:  <http://drogy.estranky.cz/clanky/halucinogeny/Benzodiazepiny>.
(5) BECKER, C., CURRY, S. Unexpected „gas“ casualties in Moscow: a medical toxicology perspective. [online], [cit. 2006-12-29]. Dostupné na: <www.medline.cz>.
(6) SCHREIBER, V., Současný pohled na stres a endokrinní odpověď. [online], [cit. 2006-12-29]. Dostupné na: <www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/03/02.pdf>.

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Prof. Patocka
Túje a jejich obsahové látky

  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.91
Účastníků: 34

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.54 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace