Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1564 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články doktorandů: Chrastice rákosovitá: všestranně použitelná rostlina
Publikováno: Pondělí, 06.10. 2014 - 15:38:13 Od: Prof. Patocka
Doktorand

Chrastice rákosovitá: všestranně použitelná rostlina

Zdeňka Navrátilová,  Jiří Patočka

     Chrastice (lesknice) rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) je statná vytrvalá bylina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Latinské jméno Phalaris pochází z řeckého slova falaros = lesklý, podle lesklých obilek. Tato vytrvalá tráva s mohutnými, až 3 m vysokými lesklými přímými stébly je původní druh v Evropě, v Asii a v Severní Americe; zavlečena byla do mnoha dalších částí světa, kde se může invazně šířit. Invazně se šíří i v Severní Americe, tedy v části původního areálu, na čemž se zřejmě podílejí genotypy zavlečené z Evropy. Roste hojně okolo vodních toků a nádrží, na zamokřených loukách, v lužních lesích a v mělkých vodách od nížin do hor. Stébla vyrůstají z mohutného, hlubokého kořenového systému s dlouhými, podpovrchově plazivými šupinatými oddenky. Plodná stébla jsou zakončena 10 až 20 cm dlouhou jednostrannou podlouhlou bledě zelenou nebo načervenalou latou, která se skládá z jednokvětých 5 mm dlouhých klásků, nahloučených na koncích větví. Chrastice kvete v červnu a červenci, opylení zajišťuje vítr a její pyl může vyvolávat alergické reakce. Lesklá obilka je barvy hnědé až žlutohnědé, délky 1,7 mm a šířky 1,2 mm. Jeden gram obsahuje asi 1300 ks obilek. Jako okrasná rostlina se pěstuje P. arundinacea var. picta s podélně bíle pruhovanými listy, která může místy zplaňovat.



     Chrastice rákosovitá obsahuje indolové a β-karbolinové alkaloidy a protoalkaloid hordenin. Z indolových alkaloidů jsou zastoupeny tryptaminy, zejména halucinogenní N,N-dimethyltryptamin (DMT) a 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (5-MeO-DMT). Obsahuje však také vysoce toxický gramin. Existuje řada chemotypů a kultivarů, které se zastoupením obsahových látek výrazně liší.

 

     Kultivary s nízkým obsahem alkaloidů se používají jako píce pro dobytek, semena je možné použít jako krmivo pro ptáky. Vysazuje se také spolu s rákosem do kořenových čističek odpadních vod. Chrastice se používá i na zpevňování břehů a půd jako ochrana proti erozi. Na základě rozsáhlého hodnocení byla chrastice rákosovitá v Evropě i v Severní Americe zařazena mezi nejperspektivnější energetické plodiny. Roční výnos se pohybuje mezi 3,5 a 12 t/ha (nejčastěji 6-9 t/ha), a to s minimálními náklady na pěstování. Ze sklizené masy je možné vyrábět pelety nebo ji využít při výrobě bioplynu. Vzhledem k vysokému obsahu celulózy může sloužit také k výrobě buničiny.

 

     V posledních několika letech je chrastice rákosovitá předmětem zájmu narkomanů. Je tomu tak díky obsahu halucinogenních triptaminů. Díky přítomnosti DMT se chrastice rákosovitá dostala nařízením vlády č. 455/2009 Sb. od 1. 1. 2010 v trestním zákoníku do skupiny rostlin, jejichž pěstování je trestné (více než 5 rostlin). Protože se rostlina vyskytuje běžně na většině území ČR a připravuje se pěstování ve velkém pro energetické účely, byla aplikace této legislativy v praxi velmi problematická. Proto bylo původní ustanovení nařízením vlády č. 3/2012 Sb. s účinností od 5. 1. 2012 novelizováno a pěstování chrastice rákosovité není dále omezeno.

     Chrastice rákosovitá je jednou z potenciálních rostlin pro průmyslové využití. Buď jako zdroj pro výrobu buničiny nebo zdroj tepelné energie. Spalné teplo sušiny nadzemní části je v průměru 17,5 MJ/kg, tedy na úrovni dřevěných pelet (17,0 MJ/kg).  Hoří při nižší teplotě než dřevo a je z ní více popele. Hektarový výnos je kolem 10 t/ha), dobře snáší rozmary počasí a již od prvého roku pěstování je téměř jistá pravidelná sklizeň. Sklízí-li se ke konci zimního období, kdy obsahuje nejméně vlhkosti (jen asi 20 %), takže se nemusí dosušovat a může se ihned lisovat do briket či pelet. Přes zimu dochází k přesunům živin z listů a lodyh zpět do kořenů, takže z pole se neúčelně neodčerpávají živiny. Jistým problémem je, že chrastice rákosovitá je halucinogenní droga.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Doktorand
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Doktorand:
Léčivé účinky ibišku


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Doktorand





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace