Přestože slušivé dresy kněžice i fotbalistů jsou velmi podobné, o fotbalistech AC Milán ví každý, zatímco kněžici páskovanou nezná skoro nikdo. To není spravedlivé! Pomocí vyhledávače Google najdeme na internetu 763 000 odkazů na AC Milán, na kněžici páskovanou jen 1670. Tenhle nepoměr není úměrný významu srovnávaných  subjektů. Ať se proto čtenáři nezlobí, že článek pojednává o kněžici, nikoliv fotbalistech. Ti jsou medializování více než dostatečně.
     Kněžice páskovaná je typická svým barevným štítkem. Hlava je trojúhelníkovitá a nese bodavě savé ústní ústrojí, otočené směrem dozadu. Oči jsou složené, tykadla čtyřčlenná s různě dlouhými články.  Přední i zadní pár křídel se liší velikostí i stavbou. Přední křídla jsou tuhá a kožovitá, zadní jsou menší a blanitá, složená pod prvým párem křídel. Jako všechny ploštice, i kněžice páskovaná se vyvíjí proměnou nedokonalou. Samička klade soudkovitá vajíčka, z nichž se líhnou nymfy. Nymfálních stádií je pět a po každém svlékání jsou larvy více podobné dospělé ploštici. Nymfy jsou zpočátku býložravé, ale později se stávají všežravými nebo dokonce dravými. Nymfy i dospělce lze spatřit od července do října na okolících miříkovitých rostlin. Dospělci se pak ukrývají v podrostu, kde přezimují.
    Imaga i larvy kněžice páskované produkují silně páchnoucí látky, které jsou vylučovány ze zvláštních zápašných žláz. Ty jsou u dospělých ploštic umístěny po každé straně hlavohrudi, u larev leží jejich vývody na předních zadečkových žlázách. Sekret pachových žláz slouží jako účinný repelent tím, že odrazuje predátory. Působí ale také jako útočná chemická zbraň proti jiným druhům hmyzu, u kterých způsobuje ochrnutí. Sekret má pro ploštici velký význam, protože ji chrání před rozmanitými útočníky a současně ji slouží při lovu.
     Páchnoucí sekret je tvořen pestrou směsí těkavých organických sloučenin, především n-alkanů a alkenů, alkoholů, aldehydů, karboxylových kyselin a jejich esterů, spolu s dalšími látkami ze skupiny terpenů (Krall et al., 1997). Spektrum látek se druh od druhu liší, ale v obranném sekretu všech ploštic byly nalezeny nenasycené alkoholy a aldehydy, z čehož lze usuzovat, že tyto jsou zřejmě těmi nejúčinnějšími repelenty a nejtoxičtějšími komponentami jejich obranného sekretu (Patočka et al., 2006). V páchnoucím sekretu kněžice páskované bylo Durakem a Kalenderem (2009) identifikováno 14 sloučenin, ale Sanda se spolupracovníky jich nalezli 57 (Sanda et al., 2012). Hlavími nalezenými komponentami byly  aldehydy (E)-4-oxohex-2-enal a (E)-dec-2-enal.
     Ploštice si pestrý arsenál svých jedovatých substancí samy vyrábějí, není však dosud známo jakých prekurzorů k tomu využívají a zda tyto jsou jejich vlastními sekundárními metabolity nebo zda je získávají v potravě.