Obsahové látky dřevin rodu Skimmia

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Skimie (Skimmia Thunb.) jsou stálezelené keře z čeledi routovitých (Rutaceae). Rostliny mají střídavé listy a drobné květy uspořádané v květenstvích. K nejznámějším druhům patří Skimmia japonica a Skimmia laureola. Skimie se pěstují jako okrasné keře, využití má navíc jejich silice, které obsahují velké množství, podobně jako další zástupci čeledi Rutaceae (např. citrusy). Většina druhů skimií pochází z východní Asie (Zhengyi, 2009).

Obsahové látky
Dřeviny rodu Skimmia obsahují velké množství biologicky aktivních látek, z tohoto hlediska je nejlépe prostudován druh Skimmia laureola. Listy skimií obsahují triterpeny lupanového typu (lupeol, lupenon), kumariny (umbelliferen, bergapten, heraclenon, isogospherol), chinolinové alkaloidy (skimmianin, chimaniny A-D), steroly (β-sitosterol), flavonoidy a další fenolické látky, tanniny a silice (Atta-ur-Rahman et al., 1998; 2002; Barkatullah et al., 2013; Sultana, 2013). Hlavními složkami silice je linalyl acetát (33%), linalool (25%), limonen (8.1%), α-terpineol (5.9%) a geranyl acetát (5.9%) (Shah et al., 2013).

Léčivé účinky
V tradiční medicíně se listy Skimmia laureola používaly k léčbě neštovic, nachlazení, horečky, bolestí, proti střevním parazitům a jako repelent (Sultana, 2013, Ahmad et al., 2014). Současné farmakologické studie zjistily řadu léčivých účinků těchto dřevin. Silice má antioxidační, antimikrobiální a antifungální účinek (Irshad et al., 2012). Také alkaloidy mají antimikrobiální účinek, zajímavý a perspektivní je účinek proti parazitickým prvokům Leishmania braziliensis a Trypanozoma cruzi, způsobujícím v tropických oblastech závažná onemocnění (Atta-ur-Rahman et al., 1998).

Literatura
Ahmad M, Sultana S, Fazl-I-Hadi S, Ben Hadda T, Rashid S, Zafar M, Khan MA, Khan MP, Yaseen G. An ethnobotanical study of medicinal plants in high mountainous region of Chail valley (District Swat- Pakistan). J Ethnobiol Ethnomed. 2014; 10(1): 36.
Atta-ur-Rahman Au, Sultana N, Choudhary MI, Shah PM, Khan MR. Isolation and structural studies on the chemical constituents of Skimmia laureola. J Nat Prod. 1998; 61(6): 713-717.
Atta-ur-Rahman Au, Sultana N, Khan MR, Choudhary MI. Triterpene and coumarins from Skimmia laureola. Nat Prod Lett. 2002; 16(5): 305-313.
Barkatullah, Ibrar M, Muhammad N, Rauf A. Antipyretic and Antinociceptive Profile of Leaves of Skimmia laureola. MEJSR. 2013; 14(8): 1124-1128.
Irshad M, Aziz S, Habib-ur-Rehman, Shahid M, Ahmed MN, Minhas FA, Sherazi T. Antioxidant and antimicrobial activities of essential oil from Skimmia laureola growing wild in the State of Jammu and Kashmir. JMPR. 2012; 6(9): 1680-1684.
Shah WA, Dar MY, Zagar MI, Agnihotri VK, Qurishi MA, Singh B. Chemical composition and antimicrobial activity of the leaf essential oil of Skimmia laureola growing wild in Jammu and Kashmir, India. Nat Prod Res. 2013; 27(11): 1023-1027.
Sultana N. Medicinal properties and biosynthetic studies on Indigenous Medicinal Plant Skimmia laureola. CRPS. 2013; 2(2): 13-42.
Zheng Yi W. Flora of China Vol. 11. MBG Press 2009. 634 p.


	Přihlásit se nebo Registrovat	Domů · Prof. Patočka · Student ART · Student RA · Student KRT · Doktorand · Fórum