Léčivé účinky tamarindu indického

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Tamarind východní (Tamarindus indica L.) je vždyzelený, až 25 m vysoký strom z čeledi sapanovitých (Caesalpiniaceae). Rostliny mají široce rozloženou korunu, sudozpeřené listy a vonné květy uspořádané v klasovitých květenstvích. Plody jsou tmavohnědé až 10 cm dlouhé lusky obsahující semena (1-10) a nakysle sladkou černou dužninu (Polívka, 1908; van Wyk a Wink, 2005).

Není zcela jisté, odkud tamarind východní pochází, pravděpodobně z tropické východní Afriky. V současné době je rozšířen v teplých oblastech celého světa. Pěstuje se pro své chutné plody, ale také jako okrasná dřevina (van Wyk a Wink, 2005; Lim, 2012).

Tradiční medicína
K jídlu se využívá především dužnina, ale i semena, listy a květy. Kromě potravinářského využití se však tamarind používá i k léčebným účelům. Dužnina, listy a kůra se využívají v tradiční medicíně v mnoha částech světa k léčbě horečky, nachlazení, infekcí, průjmu, žaludečních a žlučníkových potíží, zácpy, zánětů, revmatismu, astmatu, hadího uštknutí a dalších onemocnění. K léčbě jednotlivých onemocnění se používají různé části rostliny, liší se i užívání v různých zeměpisných oblastech (Havinga et al., 2010; Lim, 2012).

Obsahové látky
Tamarind obsahuje velké množství biologicky aktivních látek; jejich zastoupení v jednotlivých částech rostliny se výrazně liší. Dužnina obsahuje velké množství pektinu, monosacharidy, aminokyseliny, minerály, organické kyseliny (kys. vinná, octová, citronová, sukcinová, jablečná), pyraziny, thiazoly (2-ethylthiazol, 2-methylthiazol). Listy obsahují především limonen a benzyl benzoát, dále pak triterpeny (lupanon a lupeol). Kůra obsahuje n-hexacosan, eikosanovou kys., β-sitosterol, 21-oxobehenovou kys. a pinitol. Semena obsahují lipidy, sacharidy, proteiny, β-amyrin, kampesterol, β-sitosterol a fenolické látky. Oplodí tamarindu obsahuje velké množství fenolických látek. Celkově je v tamarindu zastoupeno velké množství látek různých chemických struktur, které působí komplexně (Bhadoriya et al., 2011; De Caluwé et al., 2010).

Léčivé účinky
Léčivé účinky tamarindu byly potvrzeny v mnoha studiích. Zjištěn byl účinek protizánětlivý, imunomodulační, antioxidační, hypoglykemický, hypolipidemický, antimikrobiální, spasmolytický, antinociceptivní, analgetický, laxativní, hepatoprotektivní, hypotenzivní a antiemetický (Bhadoriya et al., 2011; Lim, 2012). Působí také proti žaludečním vředům (Kalra et al., 2011) a má i protiparazitární (Havinga et al., 2010) a hepatoproteltivní účinek (Samal a Dangi, 2014). Zajímavý je účinek proti hadímu jedu, který potvrzuje tradiční užívání tamarindu k léčbě hadího uštknutí (Kalra et al., 2011; Maung a Lynn, 2012).

Literatura
Bhadoriya SS, Ganeshpurkar A, Narwaria J, Rai G, Jain AP. Tamarindus indica: Extent of explored potential. Pharmacogn Rev. 2011; 5(9): 73-81.
De Caluwé E, Halamová K, Van Damme P. Tamarindus indica L. – A review of traditional uses, phytochemistry and pharmacology. Africa Focus 2010; 23(1): 53-83.
Havinga RM, Hartl A, Putscher J, Prehsler S, Buchmann C, Vogl CR. Tamarindus indica L. (Fabaceae): patterns of use in traditional African medicine. J Ethnopharmacol. 2010; 127(3): 573-488.
Kalra P, Sharma S, Suman, Kumar S. Antiulcer effect of the methanolic extract of Tamarindus indica seeds in different experimental models. J Pharm Bioallied Sci. 2011; 3(2): 236-241.
Lim TK. Edible Medicinal and Non-Medicinal Plants: Volume 2, Fruits. Springer 2012. 500 p.
Maung KM, Lynn Z. Effects of Tamarind (Tamarindus indicus Linn) seed extract on Russell's viper (Daboia russelli siamensis) venom. Trop Biomed. 2012; 29(4): 580-587.
Polívka F. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Reprint z roku 1908, Volvox globator Praha 1996. 646 p.
Samal PK, Dangi JS. Isolation, preliminary characterization and hepatoprotective activity of polysaccharides from Tamarindus indica L. Carbohydr Polym. 2014; 102: 1-7.
Ushanandini S, Nagaraju S, Harish Kumar K, Vedavathi M, Machiah DK, Kemparaju K, Vishwanath BS, Gowda TV, Girish KS. The anti-snake venom properties of Tamarindus indica (leguminosae) seed extract. Phytother Res. 2006; 20(10): 851-858.
van Wyk B-E, Wink M. Medicinal plants of the world. Timber Press, Portland, Oregon, USA 2005. 480 p.


	Přihlásit se nebo Registrovat	Domů · Prof. Patočka · Student ART · Student RA · Student KRT · Doktorand · Fórum