Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 7996 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Obří jedovatá medúza ečizen
Publikováno: Pondělí, 20.01. 2014 - 13:24:21 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Obří jedovatá medúza ečizen

Jiří Patočka

     Japonské slovo „ečizen“ je označení pro starou japonskou provincii, ležící na pobřeží Japonského moře, na jejímž území se dnes rozkládá severní část prefektury Fukui. Pro mořské  biology je ale slovo ečizen také označením pro obří medúzu, která obývá vody Tichého oceánu v oblasti mezi Čínou a Japonskem. Tato medúza (japonsky ečizen kurage), Nemopilema nomurai nebo také Stomolophus nomurai, je impozantní tvor. Klobouk těchto medúz může dosahovat průměru až dvou metrů a jejich hmotnost až 200 kilogramů.  Ramena medúzy mohou být až pět metrů dlouhá a osobní setkání s tímto živočichem v moři nemusí být vždy bezproblémové. Medúza se sice živí pouze planktonem a drobnými živočichy, ale setkání s jejími žahavými rameny je nepříjemným zážitkem (Kawahara et al., 2006). Dotek žahavých buněk – knidocytů – s kůží člověka je velmi bolestivý a zanechává na těle krvavé podlitiny, podobné popáleninám. Nedávné výsledky výzkumu jihokerejských vědců ukazují, že protektivní účinek před jedem medúzy ečizen a jeho kožními projevy má sice antibiotikum tetracyklin (Kang et al., 2013), ale kdo by si bral antibiotikum před tím, než se půjde koupat do moře!  Japonsko je země, kde se pojídají i ty nejexotičtější živočichové a stranou nezůstává ani medúza ečizen. Japonští gurmáni si medúzy velmi cení pro její delikátní chuť, i když hrozí konzumentům otrava, pokud nejsou dostatečně odstraněny toxické části tohoto tvora.

Převzato z: http://www.taringa.net/posts/imagenes/3787261/Nemopilema-nomurai-Medusa-Gigante.html


     Jed této medúzy má kardiovaskulární účinky (Kim et al, 2006) a způsobuje náhlý pokles krevního tlaku (hypotenzi) a snížení srdeční frekvence (bradykardii), což samo o sobě může ohrozit život člověka. Jed je také cytotoxický a způsobuje hemolýzu (Kang et al., 2009), za což je zřejmě odpovědný specifický hemaglutinačně účinný lektin (Imamichi a Yokoyama, 2010). Na cytotoxicitě jedu se podílí také metaloproteinázy (Lee et al., 2011) a cytochalasiny (Kim et al., 2012a).
     V posledních letech medúz ečizen  lavinovitě přibývá, což je považováno za důsledek narušené rovnováhy v důsledku nadměrného rybolovu (Dong et al., 2010; Ikeda et al., 2011). Japonští a korejští rybáři obrovitou medúzu zrovna nemilují. Ničí jim rybářské sítě a svými jedovatými chapadly znehodnocuje chycené ryby, které se stávají také jedovatými. Taková ryba je dále nepoživatelná (Harada et al., 2011). Je známo mnoho případů, kdy tato nestvůra způsobila vážná zranění rybářům nebo plavcům.
     Abychom však nehledali na medúze ečizen jen samá negativa, řekněme si, v čem může být tento tvor užitečný. Medúza ečizen je bohatým zdrojem kolagenu (Morishige et al., 2011), který je ceněnou surovinou v kosmetickém promyslu a kolagen se dá získávat i z mrtvých živočichů vyplavených mořem na břeh. Výsledky posledních výzkumů navíc ukazují, že kolagen by nemusel být jedinou látkou, která se dá z tohoto zdroje vytěžit (Kim et al., 1012b).
Literatura
Dong Z, Liu D, Keesing JK. Jellyfish blooms in China: Dominant species, causes and consequences. Mar Pollut Bull. 2010; 60(7): 954-963.
Harada K, Maeda T, Hasegawa Y, Tokunaga T, Ogawa S, Fukuda K, Nagatsuka N, Nagao K, Ueno S. Antioxidant activity of the giant jellyfish Nemopilema nomurai measured by the oxygen radical absorbance capacity and hydroxyl radical averting  capacity methods. Mol Med Rep. 2011; 4(5): 919-922.
Ikeda H, Ohtsu K, Uye S. Fine structure, histochemistry, and morphogenesis during excystment of the podocysts of the giant jellyfish Nemopilema nomurai (Scyphozoa, Rhizostomeae). Biol Bull. 2011; 221(3): 248-260.
Imamichi Y, Yokoyama Y. Purification, characterization and cDNA cloning of a novel lectin from the jellyfish Nemopilema nomurai. Comp Biochem Physiol B Biochem Mol Biol. 2010; 156(1): 12-18.
Kang C, Jin YB, Kwak J, Jung H, Yoon WD, Yoon TJ, Kim JS, Kim E. protective effect of tetracycline against dermal toxicity induced by Jellyfish venom. PLoS One. 2013; 8(3): e57658.
Kang C, Munawir A, Cha M, Sohn ET, Lee H, Kim JS, Yoon WD, Lim D, Kim E. Cytotoxicity and hemolytic activity of jellyfish Nemopilema nomurai (Scyphozoa: Rhizostomeae) venom. Comp Biochem Physiol C Toxicol Pharmacol. 2009; 150(1): 85-90.
Kawahara M, Uye S, Burnett J, Mianzan H. Stings of edible jellyfish (Rhopilema hispidum, Rhopilema esculentum and Nemopilema nomurai) in Japanese waters. Toxicon. 2006; 48(6): 713-716.
Kim E, Lee S, Kim JS, Yoon WD, Lim D, Hart AJ, Hodgson WC. Cardiovascular effects of Nemopilema nomurai (Scyphozoa: Rhizostomeae) jellyfish venom in rats.  Toxicol Lett. 2006; 167(3): 205-211.
Kim EL, Li JL, Dang HT, Hong J, Lee CO, Kim DK, Yoon WD, Kim E, Liu Y, Jung JH. Cytotoxic cytochalasins from the endozoic fungus Phoma sp. of the giant jellyfish Nemopilema nomurai. Bioorg Med Chem Lett. 2012a; 22(9): 3126-3129.
Kim EL, Li JL, Xiao B, Hong J, Yoo ES, Yoon WD, Jung JH. A new cyclic tetrapeptide from the jellyfish-derived fungus Phoma sp. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2012b;60(12): 1590-1593.
Lee H, Jung ES, Kang C, Yoon WD, Kim JS, Kim E. Scyphozoan jellyfish venom metalloproteinases and their role in the cytotoxicity. Toxicon. 2011; 58(3): 277-284.
Morishige H, Sugahara T, Nishimoto S, Muranaka A, Ohno F, Shiraishi R, Doi M.  Immunostimulatory effects of collagen from jellyfish in vivo. Cytotechnology. 2011; 63(5): 481-492.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 16

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace