Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Bougainvillea: okouzlující rostlina slunného jihu

Bougainvillea: okouzlující rostlina slunného jihu

Jiří Patočka, Hana Jeřábková

Bougainvillea je okrasná popínavá rostlina pocházející z Brazílie, která dnes roste v subtropických oblastech po celém světě. Jedná se o dřevnatou, až 25 metrů vysokou liánu, se kterou se můžeme setkat u našich jižních sousedů většinou ve formě zastřižených keřů nebo po konstrukcích vedených lián. Bougainvilea se ale pěstuje také jako stálezelený pokojový keř. Protože však vyžaduje plné slunce a teplo, je třeba ji v létě přenést na zahradu. Rostlina má sytě zelené listy, pod nimiž vyrůstají krátké silné trny. Po celé léto na ní můžeme obdivovat barevné listeny obklopující drobné bílé kvítky, které se vybarvují červeným, fialovým, růžovým, oranžovým, žlutým nebo bílým odstínem.

     Za své jméno vděčí rostlina francouzskému admirálovi a slavnému mořeplavci jménem Louis Antoine Comte de Bouganville (1729-1811). Poprvé ji popsal a jménem svého chlebodárce nazval botanik Philibert Commerçon, který doprovázel admirála francouzského námořnictva na jeho slavné plavbě, která měla za úkol prozkoumat moře i země mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a Východní Indií. Král Ludvík XV. si od této cesty sliboval, že znovu pozvedne francouzskou prestiž a dá zapomenout na hořkost vojenských i diplomatických porážek. Ty jsou již opravdu zapomenuty, ale bougainvillea má stále své obdivovatele. Je to okouzlující rostlina, která upoutává i tím, že u mnoha odrůd mění listeny barvu v průběhu rozkvětu a později u následného odkvétání. Například u odrůdy Bougainvillea glabra (Bougainvillea lysá) se zprvu oranžová poupata zbarví sytě rudě, poté listeny vyblednou do růžové, až nakonec vypadají jako průsvitný pergamen.
     Milovníci přírody se o bougainvilleu začali zajímat, jakmile se její četné kultivary objevily na trhu a mohli si je koupt a odnést domů. Postarala se o to řada zahradnických firem. Neušla ani vědeckému zájmu botaniků (Wilson, 1947), zejména v souvislosti s metodami jejího umělého pěstování (Even-Chen et al., 1079; Ramina et al., 1979). Později se o ní začali zajímat i farmakobotanici a hledali biologicky aktivní látky s možným praktickým využitím. Prvou skupinou biologicky aktivních látek nalezených v bougainvillii byly betacyaniny gomphrenin I (betanidin 6-O-beta-glukosid) a četné deriváty bougainvilleinu-V (betanidin 6-O-beta-sophorosid), zejména mono- a diglukosylsophorosidy acylované kyselinou 4-kumarovou a kyselinou kávovou (Heuer et al., 1994). Tyto betacyaniny jsou často konjugovány s acyl-oligoglykosidy (Wybraniec et al., 2010).
     V roce 1997 publikovali italští autoři práci (Bolognesi et al., 1997), ve které popsali nález jedovatého proteinu v listech bougainvillei, který patří do skupiny inhibitorů RIP (Ribosome-Inactivating Protein). Tyto proteiny inhibují proteosyntézu a patří mezi ně takové jedy, jako je např. ricin nebo abrin (Patočka, 2001). Protein z listů s aktvitou RIP je pravděpodobně totožný s proteinem o molekulové hmotnosti 28 kD resp. 24 kD, který vykazuje antivirovou aktivitu (Balasaraswathi et al., 1998), je bazický a obsahuje velké množství lysinu (Narwal et al., 2001). Není známo, zda se tento jedovatý protein nemůže podílet na dermatotoxicitě rostliny. Škrábnutí o trn bougainvillei či kontakt s její mízou může vyvolat kožní dermatitidu. Příznaky zahrnují vyrážku, bolest nebo citlivost a svědění (Anderson, 1986).
     V roce 2006 izolovala z rostliny skupina maďarských chemiků tři glykosidy, které byly identifikovány jako oleanolát kyseliny [beta-D-glukopyranosyl 3-O-[beta-D-xylopyranosyl-(1→3)-O-(beta-D-glukopyranosyluronové kyseliny)] (quinosid D), quercetin 3-O-alfa-L-(rhamnopyranosyl)(1→6)-[alfa-L-rhamnopyranosyl(1→2)]-beta-D-galaktopyranosid a quercetin 3-O-alfa-L-(4-kaffeoylrhamnopyranosyl)(1→6)-[alfa-L-rhamnopyranosyl (1→2)]-beta-D-galaktopyranosid (Simon et al., 2006).
     Poměrně překvapujícím nálezem je nedávné zjištění mexických výzkumníků, že ethanolický extrakt druhu Bougainvillea xbuttiana vykazuje protizánětlivou a nociceptivní aktivitu (Alvarez Perez Gil et al., 2012).

Literatura
Alvarez Perez Gil AL, Barbosa Navarro L, Patipo Vera M, Petricevich VL. Anti-inflammatory and antinociceptive activities of the ethanolic extract of Bougainvillea xbuttiana. J Ethnopharmacol. 2012; 144(3): 712-719.
Anderson EF. Ethnobotany of hill tribes of northern Thailand. I. Medicinal plants of Akha. Economic Botany 1986; 40(1): 38-53.
Balasaraswathi R, Sadasivam S, Ward M, Walker JM. An antiviral protein from Bougainvillea spectabilis roots; purification and characterisation. Phytochemistry. 1998; 47(8): 1561-1565.
Bolognesi A, Polito L, Olivieri F, Valbonesi P, Barbieri L, Battelli MG, Carusi MV, Benvenuto E, Del Vecchio Blanco F, Di Maro A, Parente A, Di Loreto M, Stirpe F. New ribosome-inactivating proteins with polynucleotide:adenosine glycosidase and antiviral activities from Basella rubra L. and bougainvillea spectabilis Willd. Planta. 1997; 203(4): 422-429.
Even-Chen Z, Sachs RM, Hackett WP. Control of flowering in bougainvillea "san diego red.": metabolism of benzyladenine and the action of gibberellic Acid in relation to short day induction. Plant Physiol. 1979; 64(4): 646-651.
Heuer S, Richter S, Metzger JW, Wray V, Nimtz M, Strack D. Betacyanins from bracts of Bougainvillea glabra. Phytochemistry. 1994; 37(3): 761-767.
Narwal S, Balasubrahmanyam A, Lodha ML, Kapoor HC. Purification and properties of antiviral proteins from the leaves of Bougainvillea xbuttiana. Indian J Biochem Biophys. 2001; 38(5): 342-327.
Patočka, J. Abrin and ricin: two dangerous poisonous proteins. ASA Newsletter 2001; 01(4): 20-26. http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=564).
Ramina A, Hackett WP, Sachs RM. Flowering in bougainvillea: a function of assimilate supply and nutrient diversion. Plant Physiol. 1979; 64(5): 810-813.
Simon A, Tóth G, Duddeck H, Soliman HS, Mahmoud II, Samir H. Glycosides from Bougainvillea glabra. Nat Prod Res. 2006; 20(1): 63-67.
Wilson GB. Meiosis in Bougainvillea. Nature 1947; 159(4056): 121.
Wybraniec S, Jerz G, Gebers N, Winterhalter P. Ion-pair high-speed countercurrent chromatography in fractionation of a high-molecular weight variation of acyl-oligosaccharide linked betacyanins from purple bracts of Bougainvillea glabra. J Chromatogr B Analyt Technol Biomed Life Sci. 2010; 878(5-6): 538-550.


	Přihlásit se nebo Registrovat	Domů · Prof. Patočka · Student ART · Student RA · Student KRT · Doktorand · Fórum