Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2174 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články doktorandů: Kyprej vrbice: botanický a farmakologický pohled
Publikováno: Čtvrtek, 17.10. 2013 - 12:25:59 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Kyprej vrbice: botanický a farmakologický pohled

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Kyprej vrbice (Lythrum salicaria L.) je vytrvalá bylina z čeledi Lythraceae (kyprejovité). Rostliny mají dřevnatý oddenek, přímou čtyřhrannou lodyhu, vejčité až kopinaté listy a červenofialové nebo růžové květy uspořádané v květenstvích. Plodem je tobolka. Kyprej vrbice roste na vlhkých zaplavovaných loukách, na březích vod a v příkopech. Rozšířen je v Evropě, v Rusku, severní Africe, Malé Asii, Íránu a Afghanistánu. Zavlečen byl do Severní Ameriky, kde se může invazně šířit (Dvořáková, 1997; Dech a Nosko, 2004).



     U kypreje můžeme pozorovat zajímavý jev, tzv. různočnělečnost neboli heterostylii. Tento úkaz pozoroval u petrklíčů a později i u kypreje již Charles Darwin (1862; 1877). U petrklíčů najdeme 2 typy květů – květ s dlouhou čnělkou a krátkými tyčinkami a květ s krátkou čnělkou a dlouhými tyčinkami. U kypreje se pak vyskytují dokonce 3 typy květů: květ s krátkou čnělkou, 6 dlouhými a 6 krátkými tyčinkami, květ se střední čnělkou, 6 krátkými a 6 dlouhými tyčinkami a květ s dlouhou čnělkou, 6 krátkými a 6 středními tyčinkami. Na jedné rostlině najdeme vždy jeden typ květů, jednotlivé typy jsou v populaci rovnoměrně zastoupeny. Opylení je možné pouze pylem pocházejícím z tyčinek téže délky, jako je délka čnělky opylovaného květu. Tento důmyslný mechanismus podporuje nepříbuzenské křížení a genetickou variabilitu v populaci (East, 1927; Dvořáková, 1997; Briggs a Walters, 2001).
     Kyprej vrbice obsahuje řadu biologicky aktivních látek: flavonoidy (vitexin, isovitexin, orientin a isoorientin), anthokyany, tanniny, alkaloidy, steroly (β-sitosterol), vescagalin, pedunculagin, dilakton kys. vanoleové, polysacharidy, triterpenické saponiny a fenolické kyseliny (Humadi a Istudor, 2009; Manayi et al., 2013a).
    Kyprej se odedávna používá v lidové medicíně k léčbě průjmu, střevních zánětů, hemoroidů, hematurie, menstruačních potíží, krvácení dásní, křečových žil, žilní nedostatečnosti a kožních onemocnění (Humadi a Istudor, 2009; Manayi et al., 2013a,b). Používá se celá nadzemní část rostliny nebo kvetoucí vrcholky větví (Tunalier et al., 2007).
     V experimentech na potkanech a myších byl zjištěn hypoglykemický účinek extraktu z kypreje, a to u zvířat s diabetem i u zdravých zvířat. Po aplikaci extraktu dochází ke snížení hladiny glukózy v krvi a zvýšení hladiny inzulinu (Torres a Suarez, 1980; Lamela et al., 1985; 1985).
     V několika studiích byl potvrzen antibakteriální a antifungální účinek kypreje; pozorován byl účinek proti kvasince Candida albicans, fytopatogenní houbě Cladosporium cucumerinum a proti bakteriím Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Proteus mirabilis a Micrococcus luteus. Za tento účinek zodpovídají především fenolické látky (Becker et al., 2005; Manayi et al., 2013b; Rauha et al., 2000).
     Kyprej má také antioxidační účinek, obsahové látky působí jako scavenger volných radikálů, především superoxidu, a inhibují lipoperoxidaci (Coban et al., 2003). Popsán byl i protizánětlivý a antinociceptivní účinek (Tunalier et al., 2007). V experimentu na morčatech byl zjištěn bronchodilatační a antitusický účinek kypreje. Za tento účinek zodpovídá konjugát polysacharidů a polyfenolických látek (Šutovská et al., 2012).

Literatura
Becker H, Scher JM, Speakman JB, Zapp J. Bioactivity guided isolation of antimicrobial compounds from Lythrum salicaria. Fitoterapia. 2005; 76(6): 580-584.
Briggs D, Walters SM. Proměnlivost a evoluce rostlin. UPOL Olomouc 2001. 531 p.
Coban T., Citoglu GS, Sever B, Isan M. Antioxidant activities of plants used in traditional medicine in Turkey. Pharm Biol. 2003; 41(8): 608–613.
Darwin Ch. On the two forms, or dimorphic condition, in the species of Primula, and on their remarkable sexual relations. J Proc Linn Soc, Bot. 1862; 6: 77–96.
Darwin Ch. The different forms of flowers on plants of the same species. Murray, London 1877.
Dech JP, Nosko P. Rapid growth and early flowering in an invasive plant, purple loosestrife (Lythrum salicaria L.) during an El Niño spring. Int J Biometeorol. 2004; 49(1): 26-31.
Dvořáková M. Lythraceae J. St.-Hil. In: Slavík B (ed.): Květena ČR 5. Academia Praha 1997. 568 p.
East EM. The Inheritance of Heterostyle in Lythrum salicaria. Genetics. 1927; 12(5): 393-414.
Humadi SS, Istudor V. Lythrum salicaria (purple loosestrife) medicinal use, extraction a identification of its total phenolic compounds. Farmacia. 2009; 57(2): 192-200.
Lamela M, Cadavid I, Gato A, Calleja JM. Effects of Lythrum salicaria in normoglycemic rats. J Ethnopharmacol. 1985; 14(1): 83-91.
Lamela M, Cadavid I, Calleja JM. Effects of Lythrum salicaria extracts on hyperglycemic rats and mice. J Ethnopharmacol. 1986; 15(2): 153-160.
Manayi A, Khanavi M, Saiednia S, Azizi E, Mahmoodpour MR, Vafi F, Malmir M, Siavashi F, Hadjiakhoondi A. Biological activity and microscopic characterization of Lythrum salicaria L. Daru. 2013a; 21(1): 61.
Manayi A, Saeidnia S, Faramarzi MA, Samadi N, Jafari S, Vazirian M, Ghaderi A, Mirnezami T, Hadjiakhoondi A, Ardekani MR, Khanavi M. A comparative study of anti-Candida activity and phenolic contents of the calluses from Lythrum salicaria L. in different treatments. Appl Biochem Biotechnol. 2013b; 170(1): 176-184.
Rauha JP, Remes S, Heinonen M, Hopia A, Kähkönen M, Kujala T, Pihlaja K, Vuorela H, Vuorela P. Antimicrobial effects of Finnish plant extracts containing flavonoids and other phenolic compounds. Int J Food Microbiol. 2000; 56(1): 3-12.
Šutovská M, Capek P, Fraňová S, Pawlaczyk I, Gancarz R. Antitussive and bronchodilatory effects of Lythrum salicaria polysaccharide-polyphenolic conjugate. Int J Biol Macromol. 2012; 51(5): 794-799.
Torres IC, Suarez JC. A preliminary study of hypoglycemic activity of Lythrum salicaria. J Nat Prod. 1980; 43(5): 559-563.
Tunalier Z, Koºar M, Küpeli E, Caliº I, Baºer KH. Antioxidant, anti-inflammatory, anti-nociceptive activities and composition of Lythrum salicaria L. extracts. J Ethnopharmacol. 2007; 110(3): 539-547.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace