Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 6656 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Brambořík evropský (Cyclamen europaeum) se stává novým fytofarmakem
Publikováno: Středa, 02.10. 2013 - 08:24:52 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Brambořík evropský (Cyclamen europaeum) se stává novým fytofarmakem

Jiří Patočka, Michal Patočka

     Rinosinusitidy patří k nejčastějším onemocněním respiračního traktu. Jedná se o zánětlivá onemocnění vedlejších dutin nosních, které výrazně snižují kvalitu života nemocných a představující závažný socioekonomický problém. Rinosinusitidy jsou rozdělovány na akutní rinosinusitidu (ARS) a chronickou rinosinusitidu (CRS). Selže-li konzervativní léčba, jsou nemocní indikováni k chirurgickému řešení, které v současnosti představuje metoda funkční endonazální chirurgie (Orlandi a Kennedy, 1989). I v dnešní době účinných antibiotik může dojít k rozvoji závažných komplikací sinusitid, z nichž některé mohou dokonce ohrozit život nemocných. Kromě lokálních symptomů se mohou rinosinusitidy projevovat i dalšími příznaky. Mezi celkové příznaky patří zvýšená teplota až horečka, zvýšená únavnost a depresivní ladění. V důsledku nosní obstrukce jsou často přítomny i poruchy spánku s následnou zvýšenou únavou. Rinosinusitidy jsou často doprovázeny faryngeální, laryngeální a tracheobronchiální iritací, což se projevuje bolestmi v krku, dysfonií a kašlem.



     Rinosinusitidy - pro svou vysokou a stále narůstající prevalenci - představují závažný socioekonomický problém. V Německu je ARS v průběhu jednoho roku diagnostikována 6,3milionkrát a CRS 2,6milionkrát.  V USA je CRS na prvním místě mezi všemi hlášenými chronickými onemocněními a postihuje téměř 15 % všech Američanů. Statistické údaje z jiných zemí o výskytu těchto onemocnění nejsou přesná nebo nejsou k dispozici. Důvodem je určitá nejednotnost v definici těchto klinických jednotek. S nástupem medicíny založené na důkazech existuje snaha sjednotit nejen terminologii, definici, ale i diagnostické a zejména terapeutické postupy.

     ARS patří k nejčastěji léčeným onemocněním v ambulantní praxi. Odhaduje se, že dospělí onemocní 2-5krát ročně. Přesnou incidenci je obtížné určit, protože je zcela běžné, že nemocní s nekomplikovanou ARS vůbec lékaře nenavštíví. Základem léčby ARS je správné stanovení diagnózy. V současné době jsou doporučeny následující skupiny léčiv: antibiotika, dekongescenty a intranazální kortikosteroidy. Antibiotika by měla být použita, je-li pravděpodobná bakteriální infekce, tedy trvají-li příznaky déle než 10 dní nebo se po pěti dnech zhoršují. Ze studií vyplývá, že účinnými preparáty jsou penicilinová antibiotika (penicilin, potencované peniciliny), cefalosporiny a makrolidy, event. chinolony. Dekongescenty se aplikují lokálně a nejčastěji jde o látky odvozené od imidazolinu. Přinášejí rychlou úlevu v podobě oplasknutí nosní sliznice, ale nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu. Existuje možné riziko vzniku medikamentózní rýmy díky tzv. rebound fenoménu. Za bezpečné lze považovat jejich použití po dobu 7 dní. Druhou skupinu preparátů využívaných k dekongesci nosních sliznic tvoří sympatomimetické aminy, jako např. pseudoefedrin nebo fenylefrin, které lze podávat perorálně. Ani ty ale nejsou vhodné k dlouhodobé léčbě. Opatrnosti je třeba zejména při léčbě pacientů s ischemickou chorobou srdeční, nestabilní hypertenzí, glaukomem a hypertrofií prostaty. Intranazální kortikosteroidy byly do léčby alergické rýmy zavedeny před více než 30 lety a v současnosti je jejich protizánětlivý potenciál využíván i u některých nealergických rým, rinosinusitid a nosních polypů. U ARS jsou tyto preparáty užívány zejména jako přídatná léčba k antibiotiku.

      Rostoucí zájem o rinosinusitidy vedl k zapojení velkého množství specialistů i praktických lékařů do několika epidemiologických studií, které měly za úkol monitorovat a zlepšit prevenci a terapii tohoto onemocnění. Španělská studie upozornila na možnost využití extraktu z bramboříku evropského (Cyclamen europaeum L.) v terapii rinosinusitidy. Nový léčebný postup byl ověřen u ARS a pooperační léčbě pacientů s CRS a nosními polypy podstupujících endoskopickou operaci dutin. Použití nosních kapek připravených z bramboříku vedlo ke klinicky potvrzenému, výraznému zlepšení symptomů pacientů, nosních příznaků a spokojenosti pacientů ve srovnání s fyziologickým roztokem (Mullol, 2009). Nosní sprej s extraktem z bramboříku evropského se stal novým fytoterapeutickým přípravkem v terapii ARS (Pfaar et al., 2012) s významným zlepšením příznaků u pacientů s ARS (Ponikau et al., 2012. Na přípravu extraktu byla podána patentová přihláška (Mt Chedlidze, 2013). Farmakoekonomická analýza prokázala, že terapie novým nosním sprejem s extraktem bramboříku obecně vykazovala nižší nepřímé náklady v porovnání s jinými terapiemi a úspora čistých nákladů na jednoho pacienta činila 101 euro. Nosní sprej z bramboříku byl uveden na trh pod názvem Nasodren ® (Mullol et al., 2013).
     Brambořík evropský je zdrojem několika biologicky účinných látek, ale která nebo které z nich jsou zodpovědné za příznivé účinky u ARS, není přesně známo. V minulosti byly z rostliny izolovány zejména sapogeniny (Dorcha a Thomson, 1965), saponiny (Reznicek et al., 1989) a triterpenoidy β-amyrinového typu (Dorchai et al., 1968; Schlösser, 1971; Boar a Allen, 1973). Novější studie ukazují, že účinnými látkami by mohly být cytotoxicky účinné triterpenoidní saponiny, jako např. cyclamin, isocyclamin a methylcyclamin (Beriat et al., 2011).

Literatura
Beriat GK, Akmansu SH, Gürpinar OA, Onur MA, Alhan A. The cytotoxic effect of nasodren nasal spray (Cyclamen Europaeum Extract) in L929 fibroblastic cell culture. Turkiye Klinikleri J Med Sci. 2011; 31.2: 287-296.
Boar RB, Allen J. β-Amyrin triterpenoids. Phytochemistry, 1973; 12(11): 2571-2578.
Dorchai RO, Rubalcava HE, Thomson JB, Zeeh B. Triterpenoids—IV: The cyclamigenins A1, A2, C, and D. Tetrahedron 1968; 24(16): 5649-5654.
Dorcha R, Thomson JB. A new sapogenin from cyclamen europaeum. Tetrahedron Letters, 1965; 6(26): 2223-2227.
Mullol J, Crespo C, Carré C, Brosa M. Pharmacoeconomics of Cyclamen europaeum in the management of acute rhinosinusitis. Laryngoscope. 2013 May 13. doi: 10.1002/lary.24167. [Epub ahead of print]
Mullol J. Trends on rhinosinusitis diagnosis and treatment. Otolaryngol Pol. 2009; 63(7): 3-4.
Mt Chedlidze V. Method for obtaining an isolated extract of the plant cyclamen europaeum l. and its use as a therapeutic agent. CA Patent 2,433,454, 2013.
Orlandi RR, Kennedy DW. Surgical management of rhinosinusitis. Am J Med Sci. 1998; 316(1): 29-38.
Pfaar O, Mullol J, Anders C, Hörmann K, Klimek L. Cyclamen europaeum nasal spray, a novel phytotherapeutic product for the management of acute rhinosinusitis: a randomized double-blind, placebo-controlled trial. Rhinology. 2012; 50(1): 37-44.
Ponikau JU, Hamilos DL, Barreto A, Cecil J, Jones SW, Manthei SE, Collins J. An exploratory trial of Cyclamen europaeum extract for acute rhinosinusitis. Laryngoscope. 2012; 122(9): 1887-1892.
Reznicek G, Jurenitsch J, Robien W, Kubelka W. (1989). Saponins in Cyclamen species: Configuration of cyclamiretin C and structure of isocyclamin. Phytochemistry 1989; 28(3): 825-828.
Schlösser E. Cyclamin, an antifungal resistance factor in Cyclamen species. Acta Phytopathol. 1971;  6: 85-95.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 10

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace