Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4052 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články příznivců: Chemická zbraň pakobylek rodu Anisomorpha
Publikováno: Úterý, 07.11. 2006 - 09:22:37 Od: Prof. Patocka
Doktorand

Chemická zbraň pakobylek rodu Anisomorpha

Petr Hanák

Jedovaté chemické látky (toxiny) jsou produkovány téměř všemi formami života – od bakterií až po obratlovce - a hrají významnou úlohu v obranné či útočné strategii živých organismů. Kdo někdy viděl pakobylku, která po většinu svého života připomíná spíše nehybnou větévku, těžko uvěří, že i tento tvor je jedovatý. Jejich dokonalé mimikry podtržené tvarem těla, ochranným zabarvením i způsobem pohybu z nich dělá téměř neviditelné tvory. Přesto mají své nepřátele a proti nim se některé druhy brání štiplavým aerosolem, který vystřikují ze žláz umístěných na horní straně hrudi. Tento sekret svou konzistencí vzdáleně připomíná latexové mléko pryšcovitých rostlin a svou vůní formaldehyd.



Moderní metody analytické chemie, jako např.jaderná magnetická rezonance (NMR), umožnily identifikovat pestrou směs substancí, které jsou součástí obranného sekretu pakobylek. U amerických pakobylek rodu Anisomorpha ( A. buprestoides a A. mosntrosa) byl jako hlavní účinná složka jejich obranného sekretu izolován desetiuhlíkový terpenoidní dialdehyd dolichodial, 2-(1-formylvinyl)-5-methylcyklopentankarbaldehyd. Dolichodial se vyskytuje ve dvou formách, jako diol a jako dialdehyd a obě formy byly v obranném sekretu nalezeny. Tím, že citlivé přístroje jsou schopny proměřit NMR spektrum v množstvích odebraných jen z jednoho exempláře pakobylky, bylo možno zjistit, že u každého jedince je poměr obou forem dolichodialu trošku jiný. Tak se zrodila představa chemického otisku prstů, tedy unikátní kombinace dvou látek, která je charakteristická pro každého jedince pakobylky A. buprestoides. Nakonec se sice ukázalo, že tento poměr není konstantní, že se v čase mění i u jednotlivých exemplářů, což ale může znamenat, že kromě „fingerprintu – otisku prstu“ hraje přesný poměr obou forem i roli jakéhosi kódu, využívaného v komunikaci mezi jedinci tohoto druhu.

Rod Anisomorpha je řazen do čeledi Pseudophasmatinae a oba druhy jsou chovány teráristy i u nás.I přes velkou reprodukční schopnost patří k poněkud náročnějším druhům, protože se neživí jako většina druhů pakobylek břečťanem nebo listy ostružiníků, ale vyžadují listy z keřů ptačího zobu (Ligustrum vulgare). Další zvláštností obou druhů je, že v dospělosti je sameček v rámci nepřetržité kopulace trvale připojen k dvakrát větší samičce, takže se jí jakoby vozí na hřbetu. Oba jedinci dokáží při chůzi dokonale koordinovat pohyb svých nohou, neboť i sameček používá svých šesti nohou k pohybu. Krom toho používá tento druh pakobylky podupávání nohama na podklad jako signál k vzájemné komunikaci.

1. Amato I.: Individual insects make signature venoms. Chem. Eng. News 84(39), 15, 2006.

2. Dossey AT, Walse SS, Rocca JR, Edison AR. Single-Insect NMR: A new tool to probe chemical. ACS Chem. Biol. 1(8), 511–514, 2006.

Sameček pakobylky rodu Anisomorpha se v dospělosti sice trvale vozí na hřbetě samičky, při konzumaci potravy se ale chová dost autonomně – vyklápí se skoro jako rameno autojeřábu.

Pakobylky rodu Anisomorpha se běžně sdružují do takovýchto skupin. Tento typ chování spolu se signalizací pomocí nohou také podporuje představu rozvinuté komunikace mezi jedinci. Využití chemické látky na obranu proti predátorům i pro účel vzájemné komunikace se tak celkem nabízí.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Doktorand
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Doktorand:
Léčivé účinky ibišku


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.96
Účastníků: 29

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace