Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1821 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Proč není rozumné spát pod upasovým stromem
Publikováno: Středa, 16.08. 2006 - 20:45:05 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Proč není rozumné spát pod upasovým stromem
Jiří Patočka

I hvězdy schvátí bledý děs,
chví balvan se i zem,
červ do křoví a do zdi vlez,
když Bůh jde v hněvu svém.
Však pod bleskem-li neschýlí
se Upasový strom,
van lehký hravě docílí,
co nedokázal hrom!

Úryvek z básně Strom na Rivelinu (Ebenezer Elliot - 1781-1849).

Důvod, proč není radno spát či dokonce jen odpočívat pod upasovým stromem (Antiaris toxicaria Leschen) je ten, že celý strom je prudce jedovatý. Na Jávě se z latexu tohoto stromu připravuje pověstný šípový jed zvaný upas radja nebo upas tieuté tjette. Pověst tohoto mohutného, až 40 m vysokého neopadavého listnáče, je hrůzostrašná. Když zprávy o něm dorazily do Evropy, vyvolaly zděšení. Domorodci tvrdili, že usmrtí každého, kdo se k němu jen přiblíží a usnout pod ním znamená jistou smrt.



Není proto divu že v Oxford English Dictionary byl upasový strom popisován jako „ … a fabulous tree alleged to have existed in Java with properties so poisonous as to destroy all animal and vegetable life to a distance of fifteen or sixteen miles around it“. Svou pozornost upasovému stromu věnoval i Alexandr Puškin (1799-1837). Tento ruský básník napsal roce 1828 báseň „Ančar“, ve které líčí upas jako strom nasycený jedem, v jehož okolí nepobývá žádný živý tvor.
Upasový strom patří do čeledi morušovitých (Moraceae) a rod Antiaria má čtyři druhy rostoucí kromě Jávy a Bornea také v tropické Africe. Nejjedovatější je latex, vytékající při naříznutí kůry a také kůra samotná. Kontakt s ní způsobuje nepříjemné, obtížně se hojící dermatitidy. Hlavními toxickými principy upasového stromu jsou tzv. kardenolidy, látky se specifickým účinkem na srdce. Zvyšují sílu a rychlost kontrakce srdečního svalu a vyvolávají změny v elektrické aktivitě srdce, zejména zpomalení síňo-komorového převodu. Jsou obsaženy v řadě rostlin a v medicíně jsou používány jako léky. Letální dávka způsobí zástavu srdce v systole. Kardenolidy upasové stromu jsou tvořeny několika dosud málo prozkoumanými steroidními glykosidy zvanými toxicariosidy. Ty patří mezi nejsilnější známé srdeční jedy (Trends in Ecology and Evolution 20, 285, 2005).

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.92
Účastníků: 89

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.13 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace