Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2212 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články doktorandů: Russelia equisetiformis – korálový déšť
Publikováno: Středa, 28.12. 2011 - 09:48:18 Od: Prof. Patocka
Doktorand

Russelia equisetiformis – korálový déšť

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Rod Russelia (Scrophulariaceae, krtičníkovité) zahrnuje cca 20-50 druhů (v závislosti na taxonomickém pojetí), všechny rostou v Americe. Jméno získala Russelia podle anglického lékaře a přírodovědce Alexandera Russela (1715-1768). K nejznámějším patří druh Russelia equisetiformis Schltdl. & Cham. (russelie přesličkovitá), který pochází z Mexika, Kuby a Guatemaly. Rostliny jsou 50-100 cm vysoké polokeře s dlouhými tenkými převislými větévkami. Listy jsou redukované v šupiny a asimilační funkci tak přebírají stonky. Rostliny pak celkovým vzhledem připomínají přesličky, odtud druhové jméno (Equisetum = přeslička). Květy jsou až 2,5 cm dlouhé, trubkovité, šarlatově červené; opylují je kolibříci. Podle převislých větévek se záplavou červených květů bývá  rostlina nazývána korálový déšť, v angličtině coral fountain, coral plant či firecracker (Carlson, 1957; Hieke, 2003; Kunte a Zelený, 2009).



      Rostlina obsahuje flavonoidy a další fenolické látky, kardioaktivní glykosidy a triterpenoidy lupanového typu (lupeol, betulin, betulinová kys.). Z flavonoidů jsou zastoupeny apigenin, luteolin, vitexin, orientin a jejich glykosidy, z fenolických látek russetinol a russelianosid A. Tradičně se využívá pro svůj protizánětlivý, analgetický a antimikrobiální účinek (Awe et al., 2008; Johnson et al., 2011; Kolawole et al., 2007).
     Studie na zvířatech potvrdily některé účinky obsahových látek R. equisetiformis na organismus. Ve studii na myších byl v různých testech zjištěn silný antinociceptivní účinek. Za tento účinek zodpovídají především russetinol a russelianosid A (Awe et al., 2011). In vitro i in vivo v experimentu na potkanech byl prokázán antioxidační účinek a stabilizační účinek obsahových látek russelie na buněčné membrány krevních buněk, zejména erytrocytů, tím působí proti hemolýze (Awe et al., 2009). Russelie má také protizánětlivý a analgetický účinek (Awe et al., 2006). Obsahové látky russelie snižují produkci NO, a to inhibicí NO-syntázy (Ochi et al., 2012). K dalším účinkům patří tlumivý vliv na centrální nervový systém. V experimentu na myších extrakt z russelie prodlužoval účinek fenobarbitalu a snižoval účinek amfetaminu (Kolawole et al., 2007). Zajímavý a perspektivní je také pozitivní účinek na růst vlasů. V experimentu na potkanech byl zaznamenán zvýšený růst chlupů po aplikaci extraktu z russelie, dochází zde ke zlepšení prokrvení a výživy vlasových folikulů. Za tento účinek pravděpodobně zodpovídají triterpeny a flavonoidy (Awe a Makinde, 2009).
     Obsahové látky russelie, zejména fenolické látky a triterpenoidy, mají na organismus řadu účinků. Další výzkum je tedy perspektivní.

Literatura
Awe EO, Makinde JM, Olajide OA, Wakeel OK. Membrane stabilizing activity: a possible mechanism  of action for the anti-inflammatory and analgesic properties of Russelia equisetiformis. Int J Pharmacol. 2006; 2: 447-450.
Awe EO, Adeloye A, Idowu T, Olajide OA, Makinde J. Antinociceptive effect of Russelia equisetiformis leave extracts: Identification of its active constituents. Phytomedicine. 2008; 15: 301-305.
Awe EO, Makinde JM, Adeloye OA, Banjoko SO. Membrane stabilizing activity of Russelia equisetiformis Schlecht & Chan. J Nat Prod. 2009; 2: 3-9.
Awe EO, Makinde J. The hair growth promoting effect of Russelia equisetiformis (Schclect  & Chan). J Nat Prod. 2009, 2: 70-73.
Carlson MC. Monograph of the Genus Russelia (Scrophulariaceae). Fieldiana: Botany 1957; 29: 231-292. Chicago Natural History Museum 1957.
Hieke K. Atlas pokojových rostlin. Nakladatelství Jan Vašut Praha 2003.
Johnson CE, Lin L-Z, Harnly JM, Oladeinde FO, Kinyua AM, Michelin R, Bronner Y. Identification of the Phenolic Components of Vernonia amygdalina and Russelia equisetiformis. J Nat Prod. 2011; 4: 57-64.
Kolawole OT, Makinde JM, Olajide OA. Central nervous systém depressant activity of Russelia equisetiformis. NJPS. 2007;  22: 59-63.
Kunte L, Zelený V. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Grada Praha 2009.
Ochi M, Matsumani K, Otsuka H, Takeda Y. A new iridoid glycoside and NO production inhibitory activity of compounds isolated from Russelia equisetiformis. J Nat Med. 2012; 66: 227–232.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Doktorand
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Doktorand:
Léčivé účinky ibišku


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 13

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Doktorand





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.17 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace