Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2366 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Jak rychle loví žahavci
Publikováno: Úterý, 15.08. 2006 - 06:26:22 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Jak rychle loví žahavci
Jiří Patočka

Že láčkovci (Coelenterata) kmene žahavců (Cnidaria) používají k ulovení kořisti drobná „žihadla“ napuštěná smrtícím jedem, víme již dlouho, ale donedávna jsme si nedovedli představit, jak rychlé děje se při napadení kořisti odehrávají.


Článek byl publikován v časopise Vesmír 85, 383, 2006/7)



Charakteristickým znakem žahavců (polypů, medúz či korálů) jsou žahavé buňky, zejména na chapadlech. V těchto buňkách jsou organely nematocysty, z nichž každá obsahuje spirálovitě stočené kolagenové vlákno, umístěné v miniaturním měchýřku s koncentrovaným roztokem jedu a zakončené tenkým hrotem. Součástí jedu jsou farmakologicky vysoce aktivní látky, většinou nízkomolekulární peptidy (Toxicon 40, 111, 2002). Měchýřek je uzavřen víčkem. Když se chapadlo dotkne kořisti, víčko nematocysty se švihem otevře, stočené kolagenové vlákno se vymrští a svým ostrým hrotem pronikne do těla kořisti. Vyvine při tom tlak 7 milionů pascalů, srovnatelný například s tlakem projektilu při zásahu.

Biologové z Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem tento děj zachytili kamerou, která pořizuje 1,4 milionu snímků za sekundu. Při zpomaleném promítání pak mohli sledovat uvolnění a vystřelení vlákna i aplikaci jedu. Zároveň zjistili, že celý proces ve skutečnosti trvá jen několik nanosekund, a je tedy dosud nejrychlejším mechanickým dějem pozorovaným u biologického objektu. Tato technika lovu se u žahavců vyvinula již někdy před 500 miliony lety, protože nematocysty nacházíme i u vyhynulých druhů. (Current Biology 16, R316, 2006)

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.92
Účastníků: 53

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.30 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace