Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 6870 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Solidago virgaurea: obsahové látky
Publikováno: Neděle, 11.09. 2011 - 11:53:27 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Solidago virgaurea: obsahové látky

Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka

     Solidago virgaurea L. (zlatobýl obecný, celík zlatobýl) je vytrvalá bylina z čeledi Asteraceae (hvězdnicovité). Rostliny jsou 30-100 cm vysoké, mají tmavé oddenky a jednoduchou přímou lodyhu. Přízemní listy jsou řapíkaté, s čepelí kopinatou až obvejčitou, lodyžní listy jsou střídavé, čárkovitě kopinaté. Květy jsou žluté, trubkovité i jazykovité, uspořádány jsou v úborech. Úbory mají v průměru 1-2 cm, uspořádány jsou v latovitých květenstvích. Plodem jsou nažky s chmýrem. Rostliny rostou na suchých stráních, světlých lesích, pasekách a železničních náspech, a to zejména v suprakolinním a submontánním stupni. Zlatobýl obecný je rozšířen v mírném pásu Evropy, Asie, Afriky a Severní Ameriky. Druh zahrnuje řadu poddruhů a variet, někdy označovaných jako samostatné druhy, taxonomická problematika dosud není dořešena. V České republice rostou i některé nepůvodní zlatobýly, zejména severoamerické druhy Solidago gigantea a S. canadensis (Slavík, 2004). Rostlina poskytuje drogu Solidaginis virgaureae herba (ESCOP, 2003; Wichtl, 2004), na jejíž kvalitu lze usuzovat z obsahu leiokarposidu (Bager et al., 1998).



Obsahové látky
Rostliny obsahují flavonoidy (astragalin, hyperosid, kvercetin, isokvercetin, kaempferol, rutin), mono- a bidesmosidické triterpenické saponiny oleananového typu (deriváty kyseliny polygalové - virgaureasaponiny 1-3), fenolické glykosidy (leiokarposid a virgaureosid A), diterpenové laktony cis-clerodanového typu, malé množství silice obsahující monoterpeny a seskviterpeny (pinen, limonen, elemen, myrcen), organické kyseliny a polysacharidy (van Wyk a Wink, 2005; ESCOP, 2003). Zjištěno bylo odlišné zastoupení obsahových látek u zlatobýlu pocházejícího z Evropy a zlatobýlu pocházejícího z Asie (Wichtl, 2004; Williamson, 2003). Přítomnost leiokarposidu byla prokázána pouze u druhu S. virgaurea (Thiem et al., 2001).

Využití
Tradičně se zlatobýl používá jako diuretikum a močové desinficiens při léčbě zánětů ledvin a močového měchýře. Je také součástí směsí určených k léčbě nachlazení a revmatických potíží. Externě se používá při zánětu sliznic a kožních onemocněních (van Wyk a Wink, 2005). Z květů se kdysi získávalo žluté barvivo (Slavík, 2004). Současné studie potvrzují řadu účinků na organismus. V experimentech byly potvrzeny účinky diuretické, protizánětlivé, analgetické, spasmolytické a antimikrobiální (ESCOP, 2003; Thiem a Go¶liñska, 2002).
Za diuretické účinky zodpovídá zejména fenolický diglukosid nazvaný leiokarposid (Chodera et al., 1986; van Wyk a Wink, 2005), který má také analgetické a protizánětlivé účinky (Metzner et al., 1984). Saponiny a fenolické látky mají účinek protizánětlivý, spasmolytický a analgetický (van Wyk a Wink, 2005; Wichtl, 2004). Clerodanové diterpeny mají antimikrobiální účinky, potvrzeno bylo působení proti bakteriim (Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis, Proteus vulgaris a další), plísním (Aspergillus niger) a amébám (Acanthamoeba sp.) (Thiem a Go¶liñska, 2002; Derda et al., 2009). Obsahové látky vykazují také imunomodulační a protinádorové působení (ESCOP, 2003; Gross et al., 2002). Zlatobýl v kombinaci s topolem osikou (Populus tremula) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) se používá k léčbě revmatických obtíží (přípravek Phytodolor). Účinnost byla potvrzena ve studiích, zjištěny byly účinky protizánětlivé, protiedémové, antioxidační a analgetické (Gundermann a Müller, 2007; von Kruedener et al., 1995).

Literatura
Bader G, Lück L, Schenk R, Hirschelmann R, Hiller K. Leiocarposid--lead structure for the quality assurance of Solidaginis virgaureae herba. [Article in German] Pharmazie. 1998; 53(11): 805-806.
Derda M, Hada¶ E, Thiem B. Plant extracts as natural amoebicidal agents. Parasitol Res. 2009; 104: 705–708.
Gross SC, Goodarzi G, Watabe M, Bandyopadhyay S, Pai SK, Watabe K. Antineoplastic activity of Solidago virgaurea on prostatic tumor cells in an SCID mouse model. Nutr Cancer. 2002; 43(1): 76-81.
Gundermann KJ, Müller J. Phytodolor - effects and efficacy of a herbal medicine. Wien Med Wochenschr. 2007; 157 (13-14): 343-7.
Chodera A, Dabrowska K, Skrzypczak L, Budzianowski J. Further studies on the diuretic effect of leiocarposide. [Article in Polish] Acta Pol Pharm. 1986; 43(5): 499-503.
Metzner J, Hirschelmann R, Hiller K. Antiphlogistic and analgesic effects of leiocarposide, a phenolic bisglucoside of Solidago virgaurea L. [Article in German] Pharmazie. 1984; 39(12): 869-870.
Slavík B. Solidago L. In: Slavík B, Štěpánková J. Květena ČR 7. Academia Praha 2004. 114-123.
The ESCOP Monographs 2nd ed.. The Scientific Foundation for Herbal Medicinal Products. Thieme 2003. 487-491.
Thiem B, Go¶liñska O. Antimicrobial activity of Solidago virgaurea L. from in vitro cultures. Fitoterapia 2002; 73: 514–516.
Thiem B, Weso³owska M, Skrzypczak L, Budzianowski J. Phenolic compounds in two Solidago L. species from in vitro culture. Acta Pol Pharm. 2001; 58(4): 277-281.
van Wyk B-E, Wink M. Medicinal Plants of the World. Timber Press, Portland, Oregon USA 2005. 305.
von Kruedener S, Schneider W, Elstner EF. A combination of Populus tremula, Solidago virgaurea and Fraxinus excelsior as an anti-inflammatory and antirheumatic drug. A short review. Arzneimittelforschung. 1995; 45(2): 169-71.
Wichtl M (ed.). Herbal Drugs and Phytopharmaceuticals. A Handbook for Practice on Scientific Basis. Medpharma, CRC Publishers 2004. 582-586.
Williamson EM. Potter´s Herbal Cyclopaedia. The autoritative reference work on plants with a known medicinal use. Saffron Walden, The C. W. Daniel Company Limited 2003. 198-199.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 17

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace