Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2690 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Kolotočník ozdobný: obsahové látky
Publikováno: Středa, 10.08. 2011 - 10:09:57 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Kolotočník ozdobný: obsahové látky

Jiří Patočka, Jiří Jakl

     Kolotočník ozdobný (Telekia speciosa) je statná, vytrvalá, 70 až 200 cm vysoká bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) s přímou lodyhou, která je v horní části chudě větvená. Listy má srdčitě vejčité, vroubkovaně pilovité a na rubu pýřité. Horní listy jsou přisedlé, dolní a přízemní řapíkaté. Úbory žloutkově žluté (Jelitto, 1976; Kubát 2002). Pro svůj velký a nápadný "květ" je rostlina v anglicky mluvících zemích známa jako " large yellow ox-eye". Latinské jméno Telekia navrhl německý botanik Johann Baumgarten jako poděkování uherskému šlechtici hraběti Telekimu, který sponzoroval jeho botanické výzkumy. Kvete v červnu až srpnu. Kolotočník je pěstován jako okrasná rostlina. Snadno však zplaňuje a šíří se v okolí zahrad a parků, podél vodních toků, na lesních mýtinách, v příkopech a horských loukách. V horských oblastech šíření takového druhu může mít závažné důsledky, protože horské oblasti byly dosud ve srovnání s nižšími polohami důsledků rostlinných invazí relativně ušetřeny (Pyšek et al. 2010). Dává přednost slunným stanovištím, ale s dostatkem vláhy. Šíří se plody (nažky) a udržuje oddenky, je schopen silného lokálního rozšíření (Mlíkovský a Stýblo, 2006). Dnes je kolotočník považován v některých částech světa za invazní rostlinu (Borisova, 2010; Moravcová et al., 2010).



     Kolotočník je karpatská rostlina, původní v horách jižní a východní Evropy a na Kavkaze (Jager, 1976). V přírodě roste i v jihovýchodních Alpách, v balkánských pohořích a v Malé Asii (Hendrych, 1972; Dobolyi, 1983; Safranko, 1978; Kirtoka a Istratii, 1990). Nejčastěji se s ním můžeme setkat jako s pěstovanou okrasnou rostlinou na zahradách, k dispozici je ovšem množství atraktivnějších druhů podobného vzhledu. Listy působí při dotyku alergickou reakci. To je ještě posíleno tím, že lákají k využití jako nouzová náhrada toaletního papíru (Mlíkovský et Stýblo, 2006).
    Po stránce chemického složení je rostlina poměrně dobře prozkoumána (Rustambekov et al., 1989). Hlavními obsahovými látkami nadzemních částí kolotočníku jsou seskviterpenickým laktony, charakterizované jako eudesmanolidy a xanthanolidy (Bohlmann et al., 1981a,b), které působí jako scavengery hydroxylových radikálů, ale nemají žádný vliv na peroxidaci lipidů (Jodynis-Liebert et al., 1999). Způsobují depleci glutathionu v játrech a zvyšují aktivitu jaterní glutathionperoxidázy, glutathion reduktázy a katalázy a naopak snižují aktivitu jaterní superoxiddismutázy (Jodynis-Liebert et al., 2000). Mezi nejúčinnější seskviterpenické laktony patřil linifolin, helenalin, mexicanin 1 a telekin. U citlivých osob může kolotočník po dotyku vyvolávat na pokožce alergickou reakci (Paulsen et al., 2001).
     V petrol-etherových extraktech květů a listů byly nalezeny kyseliny palmitová, linolová a olejová, zatímco v nati byla nalezena pouze kyselina kaproová (Orhan a Sener, 2003). Největší množství mastných kyselin bylo nalezeno v kořenech rostliny (Mamedov et al., 1994). V ethanolových extraktech nadzemních částí rostliny byl nalezen beta-sitosterol a stigmasterol přibližně ve stejném poměru (Deliorman et al., 2002). Destilací s vodní parou byla z nadzemních částí rostliny získána olejivitá frakce v níž bylo nalezeno 140 různých substancí. Hlavními komponentami byly (E,Z)-farnesol (12.0%), (E)-nerolidol (10.2%), β-karyofyllen (5.4%), karyofyllen oxid (4.5%), intermedeol (4.2%) a alantolakton (4.1%). Více než čtyři pětiny z nalezených olejů tvořila terpenická frakce (15.9% monoterpenoidů, 64.7% sesquiterpenoidů). V oleji z kořenů převládal eudesmol (Niko et al., 2010).

Literatura
Bohlmann F, Jakupovic J, Schuster A. Further eudesmanolides and xantholides from Telekia speciosa. Phytochemistry 1981a; 20(8): 1891-1893.
Bohlmann F, Jakupovic J, Müller L., Schuster A. Naturally occuring cyclopropenone derivatives. Angewandte Chemie Int Ed 1981b; 20(3): 292-293.
Borisova FA. Patterns of invasive plant species distribution in the upper Voga basin. Russ J Biol Invasions 2010; 2(1): 1-5. DOI: 10.1134/S2075111711010024
Deliorman D, Ergun F, Koyuncu M. Sterols of Telekia speciosa. Chem Natur Comp 2002; 38(2): 201.
Dobolyi ZK. The cenological relations of Telekia speciosa (Schreb.) Baumg. in the Carpathian Mts. and the Balkan Peninsula (Compositae). Ann Hist Nat Mus Natl Hung 1983; 75: 71-96.
Hendrych R. K výskytu Telekia speciosa vo Vel'kej Fatre. (Zum Vorkommen von Telekia speciosa im Gebirge Vel'ka Fatra). Preslia 1972; 44(2): 178-184.
Jager EJ. Areal und Ausbreitungsgeschichte des Neophyten Telekia speciosa (Schreb.) Baumg Mitt Flor Kart Halle 2. 1976; (2): 40-44.
Jelitto CR. Telekia speciosa. Palmengarten 1976; 40(2): 63 – 64.
Jodynis-Liebert J, Murias M, B³oszyk E. Effect of sesquiterpene lactones on antioxidant enzymes and some drug-metabolizing enzymes in rat liver and kidney. Planta Med. 2000; 66(3): 199-205.
Jodynis-Liebert J, Murias M, B³oszyk E. Effect of several sesquiterpene lactones on lipid peroxidation and glutathione level. Planta Med; 65(4): 320-324.
Kirtoka VA, Istratii AI. Telekiya prekrasnaya, Telekia speciosa (Schreb.) Baumg. (Asteraceae) v Moldove. Izv Akad Nauk Moldav SSR, Biol Khim 1990; 4(247): 62-64.
Mamedov  SS, Rustambekov RB, Veliev MA. Composition of the fatty acids of Telekia speciosa. Chem Natur Comp 1994; 30(3): 406.
Moravcová L, Pyšek P, Jarošík V, Havlíčková V, Zákravský P. Reproductive characteristics of neophyte in the Czech Republic: trails of inavasive and non-invasive species. Preslia 2010; 82: 365-390.
Orhan I, Sener B. Comparative fatty acid analysis of Telekia speciosa. Chem Nat Comp 2003; 39(3): 244-245.
Paulsen E, Andersen KE, Hausen BM. Sensitization and cross-reaction patterns in Danish Compositae-allergic patients. Contact Dermatitis. 2001; 45(4): 197-204.
Radulovic N, Blagojevic P, Palic R, Zlatkovic B. Volatiles of Telekia speciosa (Schreb) Baumg. (Asteraceae) from Serbia. J Ess Oil Res 2010; 22(3): 250-254.
Rustambekov RB, Gadzhieva TG, Mamedov SS. Components of Telekia speciosa. Khim Prir Soed 1988; 5:766-767. (On-line available at: http://resources.metapress.com/pdf-preview.axd?code=lv361266200kv82m&size=largest)
Safranko E. 1978 Dalšia lokalita Telekia speciosa (Schreb.) Baumg. v Slánskych vrchoch. (Further locality of Telekia speciosa (Schreb.) Baumg. in Slanske vrchy.) Acta Bot Slov Acad Sci Slov, A, Taxon Geobot 1978; 4: 205 – 207.
Pyšek P, Jarošík V, Pergl J, Wild J. Nepůvodní druhy rostlin pronikají do vyšších nadmořských výšek. 2010. (On-line available at: http://www.natur.cuni.cz/faculty/aktuality/nepuvodni-druhy-rostlin-pronikaji-do-vyssich-nadmorskych-vysek)
Mlíkovský J, Stýblo P. Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. 2006; ČSOP, Praha.
Kubát et al. Klíč ke květeně České republiky 2002; Academia, Praha.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.33 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace