Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3570 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články příznivců: Túje a jejich obsahové látky
Publikováno: Středa, 27.07. 2011 - 10:37:59 Od: Prof. Patocka

Túje a jejich obsahové látky

Mgr. Zdeňka Navrátilová

 

     Túje neboli zeravy (Thuja L.) jsou vždyzelené jehličnaté dřeviny z čeledi Cupressaceae (cypřišovité), které jsou u nás nepůvodní, ale velmi často se pěstují v parcích a zahradách. Jde o stromy či keře se šupinovitými listy, v juvenilním stádiu mohou mít i listy jehlicovité. Jednotlivé druhy se liší zejména tvarem listů a šišek. Stejně jako další druhy čeledi Cupressaceae i zeravy obsahují velké množství silice (Skalická, 1988).



     V ČR se běžně pěstují 2 druhy rodu ThujaThuja occidentalis a Thuja plicata, dále se pěstují 2 další druhy -  Platycladus orientalis a Thujopsis dolabrata, které byly dříve také řazeny do rodu Thuja.
Thuja occidentalis (zerav západní) patří k nejčastěji pěstovaným druhům. Jsou to keře či stromy vysoké až 20 m, pocházejí z východní části Severní Ameriky. V Evropě se pěstují již od 16. století.
Thuja plicata (zerav obrovský, z. řasnatý) je podobný předchozímu druhu, jsou to stromy vysoké až 60 m. Pocházejí z tichomořského pobřeží Severní Ameriky. V Evropě se pěstuje od 19. století, první exemplář byl vysazený v Praze.
Platycladus orientalis (zeravec východní), uváděný také pod jménem Thuja orientalis či Biota orientalis, je dřevina keřovitého či stromovitého vzrůstu, pochází z Číny a z Koreje. V Evropě se pěstuje od 18. století.
Thujopsis dolabrata syn. Thuja dolabrata (zeravinec japonský) se v Evropě pěstuje od 19. století. Jde o velmi dekorativní dřeviny s výraznou kresbou na spodní straně listů, pochází z Japonska.
(Skalická, 1988)

Obsahové látky
     Z hlediska obsahových látek jsou nejlépe prozkoumány druhy Thuja occidentalis a Platycladus orientalis. Rostliny obsahují 0,4-1% silice (Wink a van Wyk, 2008), podle jiných zdrojů 1,4-4% (Naser et al., 2005). Hlavní složkou je monoterpen thujon (směs stereoizomerů alfa-thujonu a beta-thujonu), který tvoří až 65% silice (Wink a van Wyk, 2008). Kromě terpenických látek rostliny obsahují kumariny, flavonoidy a třísloviny (Naser et al., 2005).
Terpeny - alfa-pinen, borneol, kamfen, fenchon, limonen, myricen, terpin, terpinolen, thujon (85% alfa-thujonu a 15% beta-thujonu), thujylalkohol.
Kumariny - p-kumarová kyselina, umbelliferon
Flavonoidy - katechin, gallokatechin, kemferol, kemferol-3-O--rhamnosid, mearnsitrin, myricetin, myricitrin, procyanidin, prodelfinidin, kvercetin, kvercitrin, isokvercitrin.

Účinky na organismus
     Rostliny jsou jedovaté; aplikace silice na pokožku vede k podráždění a alergické reakci. Otrava po požití se projevuje mydriázou, poruchami vidění, zvracením, průjmem, tachykardií, hypertenzí a křečemi. Může také dojít k poškození jater a ledvin. LD50 thujonu pro potkana je při i.v. podání 500 mg/kg (Hrdina et al., 2004). Dlouhodobý příjem thujonu, který je obsažen také v rostlinách čeledi Asteraceae, např. pelyněk – nápoj absint (Patočka a Plucar, 2003), vede k poškození CNS (Hrdina et al., 2004; Wink a van Wyk, 2008).
     Rostliny se tradičně používaly k léčbě nachlazení, horečky, bolestí hlavy, revmatismu a zánětu močového měchýře a také jako abortivum (Wink a van Wyk, 2008). Současné studie zkoumají účinky obsahových látek na organismus a možnosti jejich využití k léčebným účelům. Za účinky na organismus jsou zodpovědné především terpenické látky. Zjištěny byly protivirové účinky, ovlivnění imunitního systému (produkce cytokinů a protilátek, aktivace makrofágů) a protizánětlivé a protinádorové působení (Bisvas et al., 2011; Naser et al., 2005; Sunila et al., 2011). Flavonoidy mají antioxidační účinek (Xu et al., 2009; Jung et al., 2010). Silice zeravce východního vykazuje toxické působení proti Alternaria alternata, původci houbových onemocnění (Guleira et al., 2008). Zajímavé a perspektivní je také působení proti plžům (Singh et Singh, 2009).

Literatura
Biswas R, Mandal SK, Dutta S, Bhattacharyya SS, Boujedaini N, Khuda-Bukhsh AR. Thujone-Rich Fraction of Thuja occidentalis Demonstrates Major Anti-Cancer Potentials: Evidences from In Vitro Studies on A375 Cells. Evid Based Complement Alternat Med. 2011: 568148.
Guleria S, Kumar A, Tiku AK. Chemical composition and fungitoxic activity of essential oil of Thuja orientalis L. grown in the north-western Himalaya. Z Naturforsch C. 2008; 63(3-4): 211-214.
Hrdina V, Hrdina R, Jahodář L, Martinec Z, Měrka V. Přírodní toxiny a jedy. Galen a Karolinum Praha 2004.
Jung SH, Kim BJ, Lee EH, Osborne NN. Isoquercitrin is the most effective antioxidant in the plant Thuja orientalis and able to counteract oxidative-induced damage to a transformed cell line (RGC-5 cells). Neurochem Int. 2010;  57(7): 713-721.
Naser B, Bodinet C, Tegtmeier M, Lindequist U. Thuja occidentalis (Arbor vitae): A Review of its Pharmaceutical, Pharmacological and Clinical Properties. Evid Based Complement Alternat Med. 2005; 2(1): 69-78.
Patočka J., Plucar B. Pharmacology and toxicology of absinthe. J Appl Biomed. 2003; 1:199-205.
Singh A, Singh VK. Molluscicidal activity of Saraca asoca and Thuja orientalis against the fresh water snail Lymnaea acuminata. Vet Parasitol. 2009; 164(2-4): 206-210.
Skalická A. Cupressaceae. In: Hejný S, Slavík B (eds.). Květena ČR 1. Academia Praha 1988. 332-343.
Sunila ES, Hamsa TP, Kuttan G. Effect of Thuja occidentalis and its polysaccharide on cell-mediated immune responses and cytokine levels of metastatic tumor-bearing animals.
Pharm Biol. 2011. (doi:10.3109/13880209.2011.565351)
Wink M, van Wyk B-E.  Mind-altering and poisonous plants of the world. Timber Press, Portland, London 2008.
Xu GH, Ryoo IJ, Kim YH, Choo SJ, Yoo ID. Free radical scavenging and antielastase activities of flavonoids from the fruits of Thuja orientalis. Arch Pharm Res. 2009;  32(2): 275-282

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Prof. Patocka
Vitamín D v centru pozornosti

  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace