ZE SOUKROMÉHO ŽIVOTA KRTONOŽKY
Jiří Patočka
Článek byl publikován v časopise Vesmír 85(6): 322-323, 2006. Klikni na http://www.vesmir.cz/soubory/200606_V319-323.pdf
Krtonožka je hmyz z řádu rovnokřídlých (Orthoptera). Její jméno Gryllotalpa (z gryllus – cvrček, talpa – krtek) dává tušit, že jde o podivného tvora.1 Vypadá jako veliký cvrček, ale krtka poněkud připomíná způsobem života. Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllo-talpa) je největším zástupcem rovnokřídlých u nás, dosahuje délky až 5 cm. Vyskytuje se na lukách, v sadech, na polích a v zahradách, kde lopatovitými předními končetinami vyhrabává v půdě hnízdo se systémem chodeb. Její chodbičky jsou 10 až 15 cm pod povrchem, ale na zimu se zahrabává do hloubky až dvou metrů.
VIDEO (3,10 MB)
Tento mohutný, až 6 cm velký hmyz vypadá na první pohled
jako velký hnědý cvrček, ale svým způsobem života v mnohém připomíná krtka, protože podobně jako on, prožije
většinu svého života pod zemí. Protože však nezanechává na zahradě tak zjevné
stopy své přítomnosti jako krtek, mnozí z nás vůbec netuší, že krtonožka
žije v jejich sousedství. Mnohdy sice vidíme neblahé stopy její činnosti,
např. když na jaře vysadíme sadbu salátu či kedluben, a ta přes veškerou naší
péči uvadne, ale většinu z nás ani nenapadne, že na vinně může být právě
krtonožka. Protože je to tvor, který většinu života tráví pod zemí a aktivní je
převážně v noci, jeho soukromý život zůstává pro většinu z nás zcela
utajen. Protože však není nezajímavý, nahlédněme trochu do jejího soukromí.
Je krtonožka škodlivá
nebo užitečná?
Odpověď není
jednoduchá. Dospělá krtonožka je velmi žravá a sežere vše na co přijde a na co
její dravost stačí: od různých ponrav a larev škodlivého hmyzu, včetně
drátovců, až po kořínky čerstvé sadby. Za něco ji tedy můžeme pochválit, za
něco nikoliv. Pokud toho na své zahradě moc nepěstujete a necháváte na přírodě,
aby pracovala za vás, může vám být krtonožka užitečným pomocníkem. Jste-li však
vášnivými zahradníky a od rána do večera se rýpete v hlíně, může být pro
vás katastrofou. A dovedete si představit, jakou hrozbou je krtonožka pro opečovávané
„anglické“ trávníky?
Intimní život
krtonožky
Krtonožka obecná
(Gryllotalpa gryllotalpa L.) je
největším a nejpozoruhodnějším zástupcem řádu rovnokřídlých u nás. Bez kladélka
dosahuje délky až 6 cm. Vyskytuje se na lukách, v sadech, na polích a
v zahradách, kde lopatovitými předními končetinami vyhrabává v půdě hnízdo
se systémem chodeb. Její chodbičky jsou 10 až 15 cm pod povrchem, však na zimu
se zahrabává až do dvoumetrové hloubky. Je všežravá (omnivorní), živí se
živočišnou i rostlinnou potravou a může škodit překusováním kořínků a
podrýváním rostlin.
Podobně jako u
ostatních rovnokřídlých, námluvy a svatební obřady krtonožek jsou doprovázeny
bujarými hlasitými projevy. Sameček krtonožky si nejprve vyhloubí v zemi
„svatební“ komůrku a pak do ní láká samičku hlasitým monotónním cvrčením, které
vyluzuje třením předních křídel o sebe. Křídla jsou
k tomuto účelu vybavena pilníčkem, jakýmsi ozubeným „smyčcem“ a ostrou
lištou. Zadrhnutí, každého zoubku pilníčku o lištu se rozkmitá ozvučná membrána
křídla. Následující zoubek vyloudí další zvukový puls a to se opakuje až do
konce ozubeného "smyčce". Výsledkem je překvapivě čistý tón
s frekvencí 1,6 kHz, což odpovídá tříčárkovanému "g". Zvuk
vydávaný krtonožkou je velmi čistý, k čemuž pravděpodobně přispívá i
zvláštní stavba jejího křídla. Existuje na něm ještě tzv. "harfa", zvláštní zvukotvorné
políčko, které je od zbytku křídla odděleno pružnou a ohebnou zónou, takže zvuk
vzniká jen přirozenou rezonancí membrány tohoto okénka a chvění zbytku křídla,
které by tón znečišťovalo, je poněkud odtlumeno a pouze dotváří plnost tónu.
Zpěv
krtonožek
je neodmyslitelnou součástí jejich života.
Ozývá se v krátkých sériích (cca 1-2 sec) přerušovaných trochu delšími přestávkami a jednotlivé druhy
mají své specifické tónové frekvence. Evropská krtonožka G. gryllotalpa „vysílá“ na frekvenci 1,6 kHz, americká G. major na frekvenci 2,0 kHz. Krtonožka
Neocurtilla hexadactyla má
„pronajatu“ frekvenci 1,7 kHz, Scapteriscus
borellii 2,6 kHz a S. vicinus 3,2
kHz (J.Exp.Biol. 208, 1495, 2005). Akustické projevy krtonožek jsou součástí
námluv a svatebních radovánek, které jsou, jako u většiny rovnokřídlých,
provázeny bujarými hlasovými projevy. Aby byl „zpěv“ samečka slyšet na velkou
vzdálenost, rafinovaně k tomu využívá všech zákonů akustiky. Několik
centimetrů pod zemí si vyhloubí nálevkovitý otvor, zakončený kulovitou
komůrkou. Nálevkovitý otvor s chodbičkou slouží jako vlnovod a kulovitá
komůrka jako akustický dutinový rezonátor. Celé zařízení pak funguje jako hi-fi
systém s vysokým činitelem jakosti. Změnou polohy v dumtině rezonátoru
může navíc krtonožka svůj „hudební nástroj“ ladit.
Krtonožka umí i
létat, ale většinu svého života prožije pod zemí,
kde si samička
pomocí silných předních nohou hloubí složitý systém chodbiček a buduje hnízdo
pro svá velká vajíčka. Kladení vajíček evropské krtonožky začíná
koncem dubna nebo v květnu a pokračuje celé léto do celkového
počtu 100 až 300 kusů. Během několika týdnů se z vajíček líhnou nymfy,
které se pod zemí živí vlasovými kořínky rostlin. Rostou pomalu, zimu
přečkávají v podzemí a dospívají až v létě následujícího roku.
Samička krtonožky je dobrou matkou a o vajíčka i nymfy se dobře stará. Podobný
životní cyklus prodělávají i ostatní druhy krtonožek.
Přirození nepřátelé krtonožek
Přirozenými
nepřáteli jsou zejména ropuchy a ptáci, pro něž je krtonožka vítaným soustem a jejich různí parazité. Na
americkém kontinentu to jsou zejména samotářské vosy rodu Larra (Entomophaga 29, 323, 1984). Jejich největším nepřítelem je však člověk,
který nemá rád, když mu krtonožka ničí výsledky jeho práce. Přemnožené
krtonožky dokáží zdevastovat pastviny, zahrady i kriketová hřiště. Boj
s nimi ale není ani snadný ani levný.
Vědecký zájem o krtonožku
V poslední době se stala krtonožka
oblíbeným objektem genetického výzkumu (Biotechnol. Lett. 27, 589, 2005).
Studium jejího geonomu, zejména mitogenomu, a proteinů kódovaných jednotlivými geny, umožňuje
lépe pochopit vývojové vztahy mezi jednotlivými druhy hmyzu a jejich zařazení
v živočišné říši.