Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 5054 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Lecha jarní (a trocha rostlinné alchymie)
Publikováno: Sobota, 30.04. 2011 - 09:55:07 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Lecha jarní (a trocha rostlinné alchymie)

Jiří Patočka

     Lecha jarní (Lathyrus vernus  L.) je běžný druh středoevropské hájové květeny a jeden z asi 200 druhů hrachorů rostoucích převážně na severní polokouli (Ehrlén 1995). Je to časná jarní bylina, vyrůstající hned po odkvětu jarních cibulovin jako jsou sněženky, bledule či talovíny a současně se sasankami, dýmnivkami a prvosenkami. Lecha jarní je jeden z našich tří nejběžnějších hrachorů. Tato vytrvalá bylina roste obvykle ve smíšených či v listnatých lesích s dostatkem humusu. Má čtyřhranné, 15–40 cm vysoké rýhované lodyhy. Listy mají 2 až 4 páry lístků, vřeteno listu je zakončeno hrotem. Květy jsou po 2 až 5 v hroznu (Kenicer 2008).



     Zajímavostí rostliny jsou její květy s typickou stavbou motýlokvětých rostlin, které v průběhu kvetení mění barvy. Nejprve jsou červenofialové, později namodralé až zelenomodré. Na změně barvy se podílí měnící se vzájemný poměr tří anthokyaninových pigmentů – delfinidinu, petunidinu a malvidinu. Pigmenty jsou v rostlině přítomny ve formě monoglykosidů (Pecket 1960). Vonné látky květů nebyly blíže analyzovány, převažují však monoterpeny (Barták et al. 2003).

      Nadměrnou konzumací některých typů hrachoru lze u lidí i u zvířat vyvolat onemocnění zvané lathyrismus (Spencer a Schaumburg, 1983). Jedná se o otravu, způsobenou neurotoxickými aminokyselinami přítomnými v hrachorech. Tyto aminokyseliny jako např. BOAA (β-oxalyl-amino-L-alanin, CAS Number 5302-45-4) interferující s glutamátergní neurotransmisí a vyvolávající nervové příznaky, zejména slabost až spastickou parézu dolních končetin (paraparéza), tzv. neurolathyrismus (Ravindranath, 2002). Neurolathyrismus se vyskytuje v některých oblastech Asie či Afriky, kde se tyto rostliny nadměrně využívají jako zdroj potravy, obvykle v souvislosti s hladem a nedostatkem kvalitnější potravy (Barceloux, 2009). Někdy jsou nervové příznaky provázeny poškozením pojiva kloubů a kostí (osteolathyrismus) (Plenk, 1976), resp. cév (angiolathyrismus) (Hosoda a Iri, 1966).

       Látky vyvolávající lathyrismus jsou označovány jako lathyrogeny a kromě aminokyselin z hrachorů sem patří i některé syntetické látky, jako např. gama-aminopropionitril, semikarbazid či isoniazid. Tyto látky narušují funkci enzymu lysyloxidázy s následným snížením pevnosti kolagenu, resp. stability celého pojivového aparátu (Arem, 1985).

 

Literatura

Arem A. Collagen modifications. Clin Plast Surg. 1985; 12(2): 209-220.

Barceloux DG. Grass pea and neurolathyrism (Lathyrus sativus L.). Dis Mon. 2009; 55(6): 365-372.

Barták P, Bednář P, Čáp L, Ondráková L, Stránský Z. SPME – A valuable tool for investigation of flower scent. J Sep Sci 2003; 26(8): 715-721.

Ehrlén J. Demography of the perennial herb Lathyrus vernus. I. Herbivory and individual performance. J Ecol 1995; 83: 287-295.

Hosoda Y, Iri H. Angiolathyrism. 1. A histological and histochemical study on successive changes of the lathyritic rat aorta. Acta Pathol Jpn. 1966; 16(3): 239-252.

Kenicer G. An Introduction to the genus Lathyrus L. Curtis's Bot Magazine 2008; 25(4): 286-295.

Pecket RC. The nature of the variation in flower colour in the genus Lathyrus. New Physiologist 1960; 59(2): 138-144.

Plenk H Jr. Osteolathyrism. Quantitative-morphological studies on the experimental rat skeletal disease. [Article in German] Bibl Anat. 1976; 14: 1-102.

Ravindranath V. Neurolathyrism: mitochondrial dysfunction in excitotoxicity mediated by L-beta-oxalyl aminoalanine. Neurochem Int. 2002; 40(6): 505-509.

Spencer PS, Schaumburg HH. Lathyrism: a neurotoxic disease. Neurobehav Toxicol Teratol. 1983; 5(6): 625-629.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 8

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace