Terorismus a biologické zbraně
Marek Sedláček
e-mail: se.ma@centrum.cz
Současný
civilizační vývoj přináší kromě pozitivních jevů i řadu negativ a rizik. Ta se
projevují například v ekologii, zdravotní problematice i společenských
vztazích. Především rozvoj demokracie, technologií, informatiky a dopravy nese
také enormní rizika v oblasti bezpečnosti. K nim patří například
rychle se šířící formy organizovaného zločinu, násilné kriminality,
radikalizmu, extremizmu a terorismu.
Všeobecný úvod
Současný
civilizační vývoj přináší kromě pozitivních jevů i řadu negativ a rizik. Ta se
projevují například v ekologii, zdravotní problematice i společenských
vztazích. Především rozvoj demokracie, technologií, informatiky a dopravy nese
také enormní rizika v oblasti bezpečnosti. K nim patří například
rychle se šířící formy organizovaného zločinu, násilné kriminality,
radikalizmu, extremizmu a terorismu.
Zvláště terorismus se jeví na základě dlouhodobých
vývojových trendů jako zásadní mezinárodní bezpečnostní problém. Kořeny a
motivace rozvoje terorismu vyrůstají z etnických, náboženských,
separatistických, politických a ekonomických základů.
Fenomén
terorismu dorostl již do úrovně, kdy jej lze považovat za relativně novou formu
ozbrojeného konfliktu, tzv. nekonvenčně vedené války. Ještě před čtyřiceti lety
byly teroristické útoky převážně lokální záležitostí, které měly na
geopolitickou situaci minimální vliv. S postupem času se však prostředky a
metody terorismu rychle změnily. Změnila se jeho účinnost, vzrostla jeho
nebezpečnost a počty obětí. Na základě analýzy řady teroristických incidentů je
možné sledovat vývojové trendy terorismu, které jednoznačně směřují
k použití zbraní hromadného ničení a k obrovským lidským a
materiálním ztrátám.
Biologické zbraně
Biologické
zbraně patří nepochybně mezi zbraně hromadného ničení , přesněji mezi zbraně
působící hromadné ztráty, protože neovlivňují neživou sílu. Ve srovnání
s ostatními zbraněmi jsou unikátní svou rozmanitostí. Řada různých původců
může být použita jako biologická zbraň a každý může mít naprosto odlišný efekt.
Tyto rozdíly jsou dány rozličnou výbavou jednotlivých původců: nakažlivostí,
inkubační dobou, délkou přežívání v zevním prostředí, dávkou potřebnou
k infikování jedince , průběhem a závažností vyvolané choroby.
Biologická
zbraň představuje zbraňový systém, který zahrnuje vlastní bojovou biologickou
látku, prostředek dopravy na cíl a převedení této látky do bojového stavu
(bojové hlavice raket, letecké biologické bomby, rozstřikovací a rozprašovací
zařízení). Bojové biologické látky jsou živé organismy nebo z nich odvozený
infekční a toxický materiál, který je určen pro vyvolání nemoci nebo usmrcení
osob, zvířat nebo rostlin. Jejich účinek závisí na schopnosti rozmnožit se v
napadených osobách, zvířatech nebo rostlinách (s výjimkou toxinů). Na základě
současné úrovně znalostí může být použito k výrobě biologických zbraní na
sedmdesát různých typů bakterií, rickettsií, virů a hub. Ve vojenských
laboratořích byly zkoumány zejména neštovice, mor, antrax, brucelóza,
vozhřivka, horečka Marburg, Ebola, Lasa, bolivijská hemoragická horečka, žlutá
zimnice a další. Vědci vytvořily kmeny antraxu, tularémie, moru, vozhřivky,
které jsou odolné proti antibiotikům. Výzkum ukázal, že viry a toxiny mohou být
geneticky upravovány, aby se zvýšila jejich nakažlivost a tak se vydláždila
cesta pro vývoj patogenů schopných překonat existující vakcíny.
Bojové
biologické látky (původce infekčních nemocí) lze rozdělit do šesti základních
skupin: bakterie, rickettsie, viry, plísně (houby), toxiny a geneticky
modifikované organismy.
Bakterie
Bakterie
jsou nejmenší jednobuněčné živé organismy, jejichž velikost se pohybuje podle
tvaru v rozmezí od 0,1 do 10 mikrometrů, schopné vlastní reprodukce. Reprodukce
se uskutečňuje dělením, kde rychlost dělení závisí na dostupnosti potravy. Bakterie
může vyvolat nemoci lidí a zvířat buď přímým napadnutím tkání nebo produkováním
toxinů. Za nepříznivých podmínek se určité typy bakterií mohou přeměnit ve
spory, které jsou více rezistentní k chladu, horku, suchu, chemickým látkám a
radiaci, než vlastní bakterie.
Jako
příklady nemocí vyvolaných bakteriemi lze uvést sněť slezinnou (antrax), tularemii,
mor, choleru a vozhřivku. Nemoci vyvolané bakteriemi lze většinou léčit
antibiotiky.
Rickettsie
Rickettsie
tvoří zvláštní typ bakterie, která není schopna rozmnožovat se mimo hostitelské
buňky. V případech infekce rickettsie vniknou do buněk hostitele a využívají je
pro svou reprodukci. Rickettsie jsou většinou přenášeny hmyzem a jimi vyvolané
nákazy mají obvykle charakter horečnatých onemocnění, doprovázených kožními
vyrážkami. Rickettsie jsou kultivovány stejným způsobem jako viry, protože oba
mikroorganismy vyžadují ke svému růstu živé buňky.
Příklady
nemocí způsobených rickettsiemi jsou skvrnitý tyfus a Q-horečka. Stejně jako
bakterie jsou rickettsie citlivé k antibiotikům.
Viry
Viry
jsou jedním z nejjednodušších typů živé hmoty. Jsou mnohem menší než bakterie,
jejich velikost kolísá v rozmezí od 0,02 mikrometrů do 0,2 mikrometrů. Viry
nemají systém pro svou vlastní reprodukci a jsou proto závislé na buňkách
hostitele, rostou uvnitř těchto buněk.
Příklady
virových nemocí jsou pravé neštovice, hemoratické horečky (Ebola, Lassa,
Dengue). Nemoci vyvolané viry nelze obvykle léčit antibiotiky, existuje poměrně
málo protivirových prostředků a ty navíc účinkují omezeně.
Plísně (houby)
Plísně
byly první identifikované infekční látky. Jsou to jednobuněčné případně
vícebuněčné heterotrofní organismy, které většinou nejsou schopny růstu za
nepřítomnosti kyslíku. Jsou odolné vůči slunečnímu záření a obvyklým dezinfekčním
prostředkům. Za nepříznivých podmínek vytvářejí spory.
Některé
druhy plísní produkují extrémně účinné toxiny (např. trichothecenové toxiny,
aflatoxiny), které mohou být zneužity k výrobě biologických i chemických
zbraní. Sněť bramborová a rez obilná jsou další příklady plísní, využitelné při
vedení biologické války. Plísňová onemocnění (mykózy) mohou být léčena
antimikrobiálními prostředky.
Toxiny
Toxiny
jsou jedovaté sloučeniny produkované živými organismy (mikroorganismy,
živočichy nebo rostlinami). Toxicita těchto látek je většinou velmi vysoká a
toxický účinek se projeví již při působení velmi malé dávky. Bylo popsáno
několik stovek toxinů, které zahrnují i nejtoxičtější známé sloučeniny (např.
botulotoxin, saxitoxin, ricin). Smrtelná dávka nervových toxinů botulotoxinu a
tetanu je např. 1 – 100 miliardkrát nižší při porovnání se známými jedy, jako
jsou kurare a kyanidy.
Geneticky modifikované organismy
Biotechnologie
zahrnuje úpravu buněk nebo buněčných komponent kontrolovaným způsobem k tomu,
aby se dosáhl technicky použitelný cíl. Výzkum v oblasti genetického
inženýrství pro možné využití v biologických zbraních se zaměřuje na modifikace
biologických původců onemocnění s cílem pozměnit jejich vlastnosti z hlediska
zvýšení patogenity, odolnosti proti vnějším vlivům (teplota, ultrafialové
záření), znesnadnění jejich detekce a identifikace a tím zkomplikování diagnózy
a následného léčení, zjednodušení jejich výroby a prodloužení doby skladování.
Faktory, které
ovlivňují vhodnost biologických agens pro výrobu biologických zbraní, jsou:
- dostupnost nebo snadná produkce v dostatečném
množství
- schopnost usmrtit nebo zneschopnit člověka
- vhodná velikost částic pro použití v aerosolu
- snadné šíření mezi obyvatelstvem
- stabilita během skladování a odolnost vůči vlivům
zevního prostředí
Biologická
agens se dají produkovat buď ve formě kapalné, nebo ve formě suchého prášku.
Většinu agens je jednodušší připravit v tekuté formě, ale suchou formu je
možné déle skladovat a efektivněji rozptýlit na cíl.
Pro
přípravu biologických látek v kapalné formě je nutné:
·
získat vzorek mikroorganizmu, který má být
použit
·
kultivovat mikroorganismus, dokud nevznikne
dostatečné množství pro vytvoření zbraně
·
koncentrovat kulturu, aby byla dostatečně silná
pro zbraňové použití
·
přidat určité ingredience, aby byla kultura
stabilizována.
U
práškových forem je třeba vysušení a nanesení na mikroskopické částice. U
toxinových forem musí být toxin nejprve extrahován z tekuté bakteriální
kultury, rostliny či zvířete a následně koncentrován.
Názory
vědců na snadnost výroby biologických zbraní značně liší. Podle některých
názorů je možno biologické zbraně připravit relativně lehce a levně. Někteří je
proto nazývají atomovou zbraní chudých. Primitivní verze biologických zbraní
mohou být použity na malé rozloze s minimálním potřebným vybavením a
omezeně vyškoleným personálem. V současnosti není nereálná možnost, že by
se sebevražedný terorista nechal záměrně infikovat biologickým agens a poté by
ještě před propuknutím příznaků onemocnění navštěvoval hromadné akce ve
vybraném velkoměstě. Naopak sofistikované verze a velmi účinné varianty
vyžadují složitá zařízení a intenzivní vědeckou zkušenost. Ve Spojených státech
byla v roce 1993 vypracovaná modelová studie, která měla stanovit efekt vytvoření
antraxového aerosolu nad Washingtonem. Předpoklad byl, že protivník nad městem
v temné noci (nepozorovaně) a při bezvětří pomocí vysoce výkonného
aerosolového zařízení rozptýlí 100
kg spor. Bylo odhadnuto, že by aerosol způsobil 130
tisíc až 3 miliony mrtvých. Účinnost útoku by byla tedy srovnatelná
s výbuchem vodíkové bomby. Ekonomický model ovšem ukázal, že by se náklady
na vývoj potřebného zbraňového systému pohybovaly v desítkách miliard
dolarů.
Bioterorismus
Doposud
se o bioterorismu hovořilo veřejně jen v velmi omezené míře. Po desítky
let bylo riziko zneužití biologických prostředků považováno za naprosto mizivé,
a pouze velmi málo států bylo adekvátně připraveno na takovouto hrozbu. Až
události po 11. září 2001, šíření antraxu pomocí poštovních zásilek, vedlo
celosvětově k hysterii a strachu z možného použití biologických
prostředků v podstatně masovějším měřítku, i když se i v nedávné
historii vyskytly praktické pokusy použít biologické původce k terorismu.
·
V září 1984 použila americká náboženská
sekta Bhagwan Shree Rajneesh k onemocnění osob bakterii Salmonella
thyphimurium z kultury zakoupené v centrálních lékařských zásobách (
sekta měla ve své obci státem certifikovanou lékařskou laboratoř). Cílem útoku,
při kterém byl kontaminován salát v barech 10 restaurací v Dallesu
stát Oregon, bylo zneschopnit voliče a tím zmařit místní volby. Následkem této
kontaminace bylo minimálně 751 případů zasažení osob salmonelózou.
·
V březnu 1995 dva členové pravicového Minnesota
Patriots v USA plánovali použití ricinu k usmrcení soudních úředníků.
·
V květnu 1995 byl v USA uvězněn člen
pravicové skupiny Aryan Nation za plánování teroristického použití bakterií
moru.
·
V prosinci 1995 byl v USA ve státu
Arkansas uvězněn jeden muž za držení 130 g ricinu.
·
Velice
aktivní v této oblasti byla japonská náboženská sekta Óm Šinrikjó, která
vyrobila bojové biologické látky a zkoušela je použít. Sekta zapojila mezi své
členy zkušené vědce a techniky, kteří zkonstruovali zařízení s náplní antraxu,
botulotoxinu, Q-horečky a dokonce kultur viru Ebola. Údajně byly provedeny
čtyři samostatné pokusy použití bojové biologické látky, jednou zahrnující
antrax a třikrát botulotoxin. V dubnu 1990 zkoušela sekta rozšířit
botulotoxin v okolí budovy japonského parlamentu pomocí výfukových plynů
z motoru upraveného automobilu. Koncem června 1993 rozprašovala sekta ve
východním Tokiu čtyři dny antrax z rozstřikovacího zařízení umístěného na
střeše budovy. 15 března 1995 ukryl příslušník sekty v tokijském metru tři
diplomatické kufříky, určené pro uvolnění botulotoxinu.Všechny útoky
biologickými látkami byly neúspěšné. Toto selhání vedlo sektu k použití
sarinu 20. března 1995 v tokijském metru.
·
Týden po
teroristickém útoku na Pentagon a Světové obchodní centrum 11. září 2001 je
doručen dopis obsahující spory antraxu do televizní stanice NBC. Zaslání tohoto
dopisu je prvním z řady incidentů v zemi a spouštěčem paniky a
strachu, který se rychle rozšířil do Evropy. Jaká byla odezva útoku v České
republice dokazují následující údaje HZS ČR.V České republice za sledované
období od 15. října 2001 do 30. června 2002 zasahovaly jednotky HZS ,
v souvislosti s možným teroristickým útokem, celkem u 2 347
událostí. V měsíci říjnu 2001 vyjížděly jednotky HZS v průměru denně k 78 případům,
přičemž největší počet zásahů byl 17. 10. a to 477.
V listopadu 2001 v průměru již jen k 10 událostem denně. Nejvíce
výjezdů k těmto zásahům bylo v Praze, Hradci Králové
a v Brně. Naštěstí se dosud všechny zásahy na biologické látky potvrdily
jako negativní.
Biologická obrana v ČR
Prvním reagujícím na biologický útok by byli praktičtí lékaři
a lékaři ZZS. Na jejich bedrech by spočívalo včasné rozpoznání vysoce
infekčního onemocnění, nebo hromadný výskyt onemocnění nejasné etiologie. Lékař
nebo zdravotnické zařízení má při diagnostikování infekčního onemocnění, nebo
hromadného výskytu onemocnění nejasné etiologie, pole zákona o ochraně
veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. vyrozumět orgány veřejného zdraví (hygienicku
službu ) a provést tato opatření:
Přednemocniční opatření
- provést co nejlepší izolaci zasažených osob
- neindikovat a popřípadě zastavit odběry
biologického materiálu od nemocných
- používat maximálně dostupnou ochranu
- odebrat základní anamnestické údaje a sestavit
seznam kontaktů nemocného
- zabezpečit základní životní funkce nemocného, podat
neodkladnou profylaxi, pokud je k dispozici
- počkat na příjezd speciálně skoleného týmu
Orgány veřejného zdraví provedou epidemiologické šetření s cílem
ověřit diagnózu, vymezit ohnisko nákazy, pokusit se objasnit zdroj a cestu
přenosu a stanoví opatření k omezení dalšího šíření.
Epidemiologické šetření
Prvním úkolem
při epidemiologickém šetření je stanovení rozsahu postižení populace a možné
cesty nákazy na základě zaznamenaných příznaků a klinických symptomů.
Epidemiologické
klíče k vyjádření, že se jedná o použití biologických zbraní, jsou:
·
velká epidemie s vysokou nemocností a smrtností
·
osoby s poškozeným imunitním systémem (imunosuprimovaní a osoby
s HIV infekcí) pravděpodobně onemocní dříve než
běžně odolné obyvatelstvo
·
půjde hlavně o příznaky onemocnění dýchacích cest
·
půjde pravděpodobně o infekci netypickou v příslušné oblasti a
v daném ročním období
·
vyskytnou se opakované a vícečetné epidemie
·
půjde pravděpodobně o mikroby odolné vůči antibiotikům
·
může se zjistit neobvykle vysoký úhyn zvířat v oblasti (zvěř
v lesích nebo hlodavci a ptáci v sídlech)
·
zjistí se, že nákaza pochází z určitého zdroje, nebo se zjistí
tajná informace o ohrožení
Možné příznaky
zasažení biologickou zbraní budou:
·
příznaky chřipky
·
příznaky zánětu plic
·
žloutenka
·
příznaky záněty mozku
·
kožní příznaky s vyrážkou
·
nevysvětlitelná úmrtí nebo ochrnutí
·
septický nebo toxický šok
V rámci
epidemiologického šetření se provádí odběr vhodného materiálu a následně je
prováděna co možná nejrychleji laboratorní
identifikace. Laboratorní výsledky umožňují zahájit včasná a cílená represivní
opatření a odpovídající léčbu.
Detekce (zjištění)
·
zjištění je obtížné, protože neexistují očividné známky kontaminace
·
velký kontrast s chemickými zbraněmi, kde je účinek okamžitý,
příznaky u biologických zbraní jsou zpožděné několik hodin nebo dní
·
omezené vybavení na zjištění jednotlivých agens
·
velmi obtížné vymezení oblasti v ohrožení
Základní
protiepidemická opatření
Izolace – je
základním opatřením v ohnisku nákazy a provádí se u postižených osob a exponovaných
osob,tj. osob, které byly v kontaktu s nemocnými. Metody
třídění pacientů a exponovaných osob se budou řídit místním právním řádem a
směrnicemi hygienické služby vydanými podle předpokládaných nebo zjištěných
původců infekce.
Observace – je
systematický dohled nad postiženými a exponovanými osobami a provádění léčebně-
preventivních izolačních opatření
k lokalizaci a likvidaci infekčního onemocnění v ohnisku nákazy
Nejvyšší přednost bude mít zabezpečení existujících prostředků léčby a
profylaxe pro postiženou oblast
· dostatek
izolačních místností oddělených od umístění jiných pacientů
· prostředky
osobní ochrany personálu
· léky
Karanténa -
zahrnuje bezpečnou a úplnou izolaci ohniska od místního obyvatelstva
Pokud si počet nemocných, velikost zóny výskytu nebo typ infekce vyžádá
mimo zdravotnických epidemiologických opatření použití dalších mimořádných
opatření jako jsou:
- situace vyžaduje omezení pohybu
osob a jiných práv na území, bezpečnostní zajištění vyžaduje součinnost Policie ČR a Armády ČR
- omezení použití potravin a vody
vyžaduje použití plánů nouzového zásobování atd.
- k zajištění dostatečného
množství zdravotnických prostředků a léčiv je nutné použít systém
nouzového hospodářství
- k řešení situace je nutné
použít institutu pracovní povinnosti a výpomoci fyzických osob a
povinností poskytnutí věcných prostředků fyzických a právnických osobami.
Orgány veřejného zdraví požádají o vyhlášení
krizového stavu podle zákona 240/2000 Sb.
Krizový stav by trval až do potvrzení zvratu v nárůstu nových
nemocných v čase a poklesu počtu případů pod epidemickou úroveň.
Hlavní
obavy z potenciálního použití biologických zbraní nevyplývají z toho,
že by se někde objevila nebezpečná infekce, ale z toho, že současné
infikování velkého počtu osob( desítek tisíc) by rychle vyčerpalo všechny
možnosti zdravotnictví (personální, lůžkové kapacity, zásoby léčiv atd.),
způsobilo jeho naprostý kolaps a následně těžké narušení života společnosti. Studie
Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě odhaduje náklady na celkové
zabezpečení 100000 případů expozice antraxovým spórám na 26 milionů dolarů – to
je téměř jedna miliarda českých korun.
Závěr
Nemusíte
si všimnout, dokud nebude příliš pozdě, že jste se stali obětí biologického
útoku. Teprve dny až týdny poté, co dojde k takovému útoku, až po první
vlně úmrtí si s největší pravděpodobností uvědomíte jeho výskyt. Jen málo
teroristů se rozhodne vás varovat před svými úmysly. Je jednodušší vyrobit
biologickou zbraň než vytvořit efektivní systém biologické ochrany.
Použitá
literatura : Biologický a chemický
terorismus 2001 – Roman Prymula a kolektiv
Terorismus a my
2001 – kolektiv autorů
Zákon 240/2000 Sb.
Typový plán
Ministerstva zdravotnictví pro krizovou
situaci
www.mvcr.cz
