Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2085 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Terorismus a biologické zbraně
Publikováno: Pátek, 05.05. 2006 - 08:35:32 Od: Prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

Terorismus a biologické zbraně

Marek Sedláček
e-mail: se.ma@centrum.cz

Současný civilizační vývoj přináší kromě pozitivních jevů i řadu negativ a rizik. Ta se projevují například v ekologii, zdravotní problematice i společenských vztazích. Především rozvoj demokracie, technologií, informatiky a dopravy nese také enormní rizika v oblasti bezpečnosti. K nim patří například rychle se šířící formy organizovaného zločinu, násilné kriminality, radikalizmu, extremizmu a terorismu.



Všeobecný úvod

Současný civilizační vývoj přináší kromě pozitivních jevů i řadu negativ a rizik. Ta se projevují například v ekologii, zdravotní problematice i společenských vztazích. Především rozvoj demokracie, technologií, informatiky a dopravy nese také enormní rizika v oblasti bezpečnosti. K nim patří například rychle se šířící formy organizovaného zločinu, násilné kriminality, radikalizmu, extremizmu a terorismu.

Zvláště terorismus se jeví na základě dlouhodobých vývojových trendů jako zásadní mezinárodní bezpečnostní problém. Kořeny a motivace rozvoje terorismu vyrůstají z etnických, náboženských, separatistických, politických a ekonomických základů.

Fenomén terorismu dorostl již do úrovně, kdy jej lze považovat za relativně novou formu ozbrojeného konfliktu, tzv. nekonvenčně vedené války. Ještě před čtyřiceti lety byly teroristické útoky převážně lokální záležitostí, které měly na geopolitickou situaci minimální vliv. S postupem času se však prostředky a metody terorismu rychle změnily. Změnila se jeho účinnost, vzrostla jeho nebezpečnost a počty obětí. Na základě analýzy řady teroristických incidentů je možné sledovat vývojové trendy terorismu, které jednoznačně směřují k použití zbraní hromadného ničení a k obrovským lidským a materiálním ztrátám.

Biologické zbraně

Biologické zbraně patří nepochybně mezi zbraně hromadného ničení , přesněji mezi zbraně působící hromadné ztráty, protože neovlivňují neživou sílu. Ve srovnání s ostatními zbraněmi jsou unikátní svou rozmanitostí. Řada různých původců může být použita jako biologická zbraň a každý může mít naprosto odlišný efekt. Tyto rozdíly jsou dány rozličnou výbavou jednotlivých původců: nakažlivostí, inkubační dobou, délkou přežívání v zevním prostředí, dávkou potřebnou k infikování jedince , průběhem a závažností vyvolané choroby.

Biologická zbraň představuje zbraňový systém, který zahrnuje vlastní bojovou biologickou látku, prostředek dopravy na cíl a převedení této látky do bojového stavu (bojové hlavice raket, letecké biologické bomby, rozstřikovací a rozprašovací zařízení). Bojové biologické látky jsou živé organismy nebo z nich odvozený infekční a toxický materiál, který je určen pro vyvolání nemoci nebo usmrcení osob, zvířat nebo rostlin. Jejich účinek závisí na schopnosti rozmnožit se v napadených osobách, zvířatech nebo rostlinách (s výjimkou toxinů). Na základě současné úrovně znalostí může být použito k výrobě biologických zbraní na sedmdesát různých typů bakterií, rickettsií, virů a hub. Ve vojenských laboratořích byly zkoumány zejména neštovice, mor, antrax, brucelóza, vozhřivka, horečka Marburg, Ebola, Lasa, bolivijská hemoragická horečka, žlutá zimnice a další. Vědci vytvořily kmeny antraxu, tularémie, moru, vozhřivky, které jsou odolné proti antibiotikům. Výzkum ukázal, že viry a toxiny mohou být geneticky upravovány, aby se zvýšila jejich nakažlivost a tak se vydláždila cesta pro vývoj patogenů schopných překonat existující vakcíny.

Bojové biologické látky (původce infekčních nemocí) lze rozdělit do šesti základních skupin: bakterie, rickettsie, viry, plísně (houby), toxiny a geneticky modifikované organismy.

Bakterie

Bakterie jsou nejmenší jednobuněčné živé organismy, jejichž velikost se pohybuje podle tvaru v rozmezí od 0,1 do 10 mikrometrů, schopné vlastní reprodukce. Reprodukce se uskutečňuje dělením, kde rychlost dělení závisí na dostupnosti potravy. Bakterie může vyvolat nemoci lidí a zvířat buď přímým napadnutím tkání nebo produkováním toxinů. Za nepříznivých podmínek se určité typy bakterií mohou přeměnit ve spory, které jsou více rezistentní k chladu, horku, suchu, chemickým látkám a radiaci, než vlastní bakterie.

Jako příklady nemocí vyvolaných bakteriemi lze uvést sněť slezinnou (antrax), tularemii, mor, choleru a vozhřivku. Nemoci vyvolané bakteriemi lze většinou léčit antibiotiky.

Rickettsie

Rickettsie tvoří zvláštní typ bakterie, která není schopna rozmnožovat se mimo hostitelské buňky. V případech infekce rickettsie vniknou do buněk hostitele a využívají je pro svou reprodukci. Rickettsie jsou většinou přenášeny hmyzem a jimi vyvolané nákazy mají obvykle charakter horečnatých onemocnění, doprovázených kožními vyrážkami. Rickettsie jsou kultivovány stejným způsobem jako viry, protože oba mikroorganismy vyžadují ke svému růstu živé buňky.

Příklady nemocí způsobených rickettsiemi jsou skvrnitý tyfus a Q-horečka. Stejně jako bakterie jsou rickettsie citlivé k antibiotikům.


Viry

Viry jsou jedním z nejjednodušších typů živé hmoty. Jsou mnohem menší než bakterie, jejich velikost kolísá v rozmezí od 0,02 mikrometrů do 0,2 mikrometrů. Viry nemají systém pro svou vlastní reprodukci a jsou proto závislé na buňkách hostitele, rostou uvnitř těchto buněk.

Příklady virových nemocí jsou pravé neštovice, hemoratické horečky (Ebola, Lassa, Dengue). Nemoci vyvolané viry nelze obvykle léčit antibiotiky, existuje poměrně málo protivirových prostředků a ty navíc účinkují omezeně.

Plísně (houby)

Plísně byly první identifikované infekční látky. Jsou to jednobuněčné případně vícebuněčné heterotrofní organismy, které většinou nejsou schopny růstu za nepřítomnosti kyslíku. Jsou odolné vůči slunečnímu záření a obvyklým dezinfekčním prostředkům. Za nepříznivých podmínek vytvářejí spory.

Některé druhy plísní produkují extrémně účinné toxiny (např. trichothecenové toxiny, aflatoxiny), které mohou být zneužity k výrobě biologických i chemických zbraní. Sněť bramborová a rez obilná jsou další příklady plísní, využitelné při vedení biologické války. Plísňová onemocnění (mykózy) mohou být léčena antimikrobiálními prostředky.

Toxiny

Toxiny jsou jedovaté sloučeniny produkované živými organismy (mikroorganismy, živočichy nebo rostlinami). Toxicita těchto látek je většinou velmi vysoká a toxický účinek se projeví již při působení velmi malé dávky. Bylo popsáno několik stovek toxinů, které zahrnují i nejtoxičtější známé sloučeniny (např. botulotoxin, saxitoxin, ricin). Smrtelná dávka nervových toxinů botulotoxinu a tetanu je např. 1 – 100 miliardkrát nižší při porovnání se známými jedy, jako jsou kurare a kyanidy.

Geneticky modifikované organismy

Biotechnologie zahrnuje úpravu buněk nebo buněčných komponent kontrolovaným způsobem k tomu, aby se dosáhl technicky použitelný cíl. Výzkum v oblasti genetického inženýrství pro možné využití v biologických zbraních se zaměřuje na modifikace biologických původců onemocnění s cílem pozměnit jejich vlastnosti z hlediska zvýšení patogenity, odolnosti proti vnějším vlivům (teplota, ultrafialové záření), znesnadnění jejich detekce a identifikace a tím zkomplikování diagnózy a následného léčení, zjednodušení jejich výroby a prodloužení doby skladování.

Faktory, které ovlivňují vhodnost biologických agens pro výrobu biologických zbraní, jsou:

  • dostupnost nebo snadná produkce v dostatečném množství
  • schopnost usmrtit nebo zneschopnit člověka
  • vhodná velikost částic pro použití v aerosolu
  • snadné šíření mezi obyvatelstvem
  • stabilita během skladování a odolnost vůči vlivům zevního prostředí

Biologická agens se dají produkovat buď ve formě kapalné, nebo ve formě suchého prášku. Většinu agens je jednodušší připravit v tekuté formě, ale suchou formu je možné déle skladovat a efektivněji rozptýlit na cíl.

Pro přípravu biologických látek v kapalné formě je nutné:

· získat vzorek mikroorganizmu, který má být použit

· kultivovat mikroorganismus, dokud nevznikne dostatečné množství pro vytvoření zbraně

· koncentrovat kulturu, aby byla dostatečně silná pro zbraňové použití

· přidat určité ingredience, aby byla kultura stabilizována.

U práškových forem je třeba vysušení a nanesení na mikroskopické částice. U toxinových forem musí být toxin nejprve extrahován z tekuté bakteriální kultury, rostliny či zvířete a následně koncentrován.

Názory vědců na snadnost výroby biologických zbraní značně liší. Podle některých názorů je možno biologické zbraně připravit relativně lehce a levně. Někteří je proto nazývají atomovou zbraní chudých. Primitivní verze biologických zbraní mohou být použity na malé rozloze s minimálním potřebným vybavením a omezeně vyškoleným personálem. V současnosti není nereálná možnost, že by se sebevražedný terorista nechal záměrně infikovat biologickým agens a poté by ještě před propuknutím příznaků onemocnění navštěvoval hromadné akce ve vybraném velkoměstě. Naopak sofistikované verze a velmi účinné varianty vyžadují složitá zařízení a intenzivní vědeckou zkušenost. Ve Spojených státech byla v roce 1993 vypracovaná modelová studie, která měla stanovit efekt vytvoření antraxového aerosolu nad Washingtonem. Předpoklad byl, že protivník nad městem v temné noci (nepozorovaně) a při bezvětří pomocí vysoce výkonného aerosolového zařízení rozptýlí 100 kg spor. Bylo odhadnuto, že by aerosol způsobil 130 tisíc až 3 miliony mrtvých. Účinnost útoku by byla tedy srovnatelná s výbuchem vodíkové bomby. Ekonomický model ovšem ukázal, že by se náklady na vývoj potřebného zbraňového systému pohybovaly v desítkách miliard dolarů.

Bioterorismus

Doposud se o bioterorismu hovořilo veřejně jen v velmi omezené míře. Po desítky let bylo riziko zneužití biologických prostředků považováno za naprosto mizivé, a pouze velmi málo států bylo adekvátně připraveno na takovouto hrozbu. Až události po 11. září 2001, šíření antraxu pomocí poštovních zásilek, vedlo celosvětově k hysterii a strachu z možného použití biologických prostředků v podstatně masovějším měřítku, i když se i v nedávné historii vyskytly praktické pokusy použít biologické původce k terorismu.

· V září 1984 použila americká náboženská sekta Bhagwan Shree Rajneesh k onemocnění osob bakterii Salmonella thyphimurium z kultury zakoupené v centrálních lékařských zásobách ( sekta měla ve své obci státem certifikovanou lékařskou laboratoř). Cílem útoku, při kterém byl kontaminován salát v barech 10 restaurací v Dallesu stát Oregon, bylo zneschopnit voliče a tím zmařit místní volby. Následkem této kontaminace bylo minimálně 751 případů zasažení osob salmonelózou.

· V březnu 1995 dva členové pravicového Minnesota Patriots v USA plánovali použití ricinu k usmrcení soudních úředníků.

· V květnu 1995 byl v USA uvězněn člen pravicové skupiny Aryan Nation za plánování teroristického použití bakterií moru.

· V prosinci 1995 byl v USA ve státu Arkansas uvězněn jeden muž za držení 130 g ricinu.

· Velice aktivní v této oblasti byla japonská náboženská sekta Óm Šinrikjó, která vyrobila bojové biologické látky a zkoušela je použít. Sekta zapojila mezi své členy zkušené vědce a techniky, kteří zkonstruovali zařízení s náplní antraxu, botulotoxinu, Q-horečky a dokonce kultur viru Ebola. Údajně byly provedeny čtyři samostatné pokusy použití bojové biologické látky, jednou zahrnující antrax a třikrát botulotoxin. V dubnu 1990 zkoušela sekta rozšířit botulotoxin v okolí budovy japonského parlamentu pomocí výfukových plynů z motoru upraveného automobilu. Koncem června 1993 rozprašovala sekta ve východním Tokiu čtyři dny antrax z rozstřikovacího zařízení umístěného na střeše budovy. 15 března 1995 ukryl příslušník sekty v tokijském metru tři diplomatické kufříky, určené pro uvolnění botulotoxinu.Všechny útoky biologickými látkami byly neúspěšné. Toto selhání vedlo sektu k použití sarinu 20. března 1995 v tokijském metru.

· Týden po teroristickém útoku na Pentagon a Světové obchodní centrum 11. září 2001 je doručen dopis obsahující spory antraxu do televizní stanice NBC. Zaslání tohoto dopisu je prvním z řady incidentů v zemi a spouštěčem paniky a strachu, který se rychle rozšířil do Evropy. Jaká byla odezva útoku v České republice dokazují následující údaje HZS ČR.V České republice za sledované období od 15. října 2001 do 30. června 2002 zasahovaly jednotky HZS , v souvislosti s možným teroristickým útokem, celkem u 2 347 událostí. V měsíci říjnu 2001 vyjížděly jednotky HZS v průměru denně k 78 případům, přičemž největší počet zásahů byl 17. 10. a to 477. V listopadu 2001 v průměru již jen k 10 událostem denně. Nejvíce výjezdů k těmto zásahům bylo v Praze, Hradci Králové a v Brně. Naštěstí se dosud všechny zásahy na biologické látky potvrdily jako negativní.

Biologická obrana v ČR

Prvním reagujícím na biologický útok by byli praktičtí lékaři a lékaři ZZS. Na jejich bedrech by spočívalo včasné rozpoznání vysoce infekčního onemocnění, nebo hromadný výskyt onemocnění nejasné etiologie. Lékař nebo zdravotnické zařízení má při diagnostikování infekčního onemocnění, nebo hromadného výskytu onemocnění nejasné etiologie, pole zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. vyrozumět orgány veřejného zdraví (hygienicku službu ) a provést tato opatření:

Přednemocniční opatření

  • provést co nejlepší izolaci zasažených osob
  • neindikovat a popřípadě zastavit odběry biologického materiálu od nemocných
  • používat maximálně dostupnou ochranu
  • odebrat základní anamnestické údaje a sestavit seznam kontaktů nemocného
  • zabezpečit základní životní funkce nemocného, podat neodkladnou profylaxi, pokud je k dispozici
  • počkat na příjezd speciálně skoleného týmu

Orgány veřejného zdraví provedou epidemiologické šetření s cílem ověřit diagnózu, vymezit ohnisko nákazy, pokusit se objasnit zdroj a cestu přenosu a stanoví opatření k omezení dalšího šíření.

Epidemiologické šetření

Prvním úkolem při epidemiologickém šetření je stanovení rozsahu postižení populace a možné cesty nákazy na základě zaznamenaných příznaků a klinických symptomů.

Epidemiologické klíče k vyjádření, že se jedná o použití biologických zbraní, jsou:

· velká epidemie s vysokou nemocností a smrtností

· osoby s poškozeným imunitním systémem (imunosuprimovaní a osoby s HIV infekcí) pravděpodobně onemocní dříve než běžně odolné obyvatelstvo

· půjde hlavně o příznaky onemocnění dýchacích cest

· půjde pravděpodobně o infekci netypickou v příslušné oblasti a v daném ročním období

· vyskytnou se opakované a vícečetné epidemie

· půjde pravděpodobně o mikroby odolné vůči antibiotikům

· může se zjistit neobvykle vysoký úhyn zvířat v oblasti (zvěř v lesích nebo hlodavci a ptáci v sídlech)

· zjistí se, že nákaza pochází z určitého zdroje, nebo se zjistí tajná informace o ohrožení

Možné příznaky zasažení biologickou zbraní budou:

· příznaky chřipky

· příznaky zánětu plic

· žloutenka

· příznaky záněty mozku

· kožní příznaky s vyrážkou

· nevysvětlitelná úmrtí nebo ochrnutí

· septický nebo toxický šok

V rámci epidemiologického šetření se provádí odběr vhodného materiálu a následně je prováděna co možná nejrychleji laboratorní identifikace. Laboratorní výsledky umožňují zahájit včasná a cílená represivní opatření a odpovídající léčbu.

Detekce (zjištění)

· zjištění je obtížné, protože neexistují očividné známky kontaminace

· velký kontrast s chemickými zbraněmi, kde je účinek okamžitý, příznaky u biologických zbraní jsou zpožděné několik hodin nebo dní

· omezené vybavení na zjištění jednotlivých agens

· velmi obtížné vymezení oblasti v ohrožení

Základní protiepidemická opatření

Izolace – je základním opatřením v ohnisku nákazy a provádí se u postižených osob a exponovaných osob,tj. osob, které byly v kontaktu s nemocnými. Metody třídění pacientů a exponovaných osob se budou řídit místním právním řádem a směrnicemi hygienické služby vydanými podle předpokládaných nebo zjištěných původců infekce.

Observace – je systematický dohled nad postiženými a exponovanými osobami a provádění léčebně- preventivních izolačních opatření k lokalizaci a likvidaci infekčního onemocnění v ohnisku nákazy

Nejvyšší přednost bude mít zabezpečení existujících prostředků léčby a profylaxe pro postiženou oblast

· dostatek izolačních místností oddělených od umístění jiných pacientů

· prostředky osobní ochrany personálu

· léky

Karanténa - zahrnuje bezpečnou a úplnou izolaci ohniska od místního obyvatelstva

Pokud si počet nemocných, velikost zóny výskytu nebo typ infekce vyžádá mimo zdravotnických epidemiologických opatření použití dalších mimořádných opatření jako jsou:

  • situace vyžaduje omezení pohybu osob a jiných práv na území, bezpečnostní zajištění vyžaduje součinnost Policie ČR a Armády ČR
  • omezení použití potravin a vody vyžaduje použití plánů nouzového zásobování atd.
  • k zajištění dostatečného množství zdravotnických prostředků a léčiv je nutné použít systém nouzového hospodářství
  • k řešení situace je nutné použít institutu pracovní povinnosti a výpomoci fyzických osob a povinností poskytnutí věcných prostředků fyzických a právnických osobami.

Orgány veřejného zdraví požádají o vyhlášení krizového stavu podle zákona 240/2000 Sb.

Krizový stav by trval až do potvrzení zvratu v nárůstu nových nemocných v čase a poklesu počtu případů pod epidemickou úroveň.

Hlavní obavy z potenciálního použití biologických zbraní nevyplývají z toho, že by se někde objevila nebezpečná infekce, ale z toho, že současné infikování velkého počtu osob( desítek tisíc) by rychle vyčerpalo všechny možnosti zdravotnictví (personální, lůžkové kapacity, zásoby léčiv atd.), způsobilo jeho naprostý kolaps a následně těžké narušení života společnosti. Studie Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě odhaduje náklady na celkové zabezpečení 100000 případů expozice antraxovým spórám na 26 milionů dolarů – to je téměř jedna miliarda českých korun.

Závěr

Nemusíte si všimnout, dokud nebude příliš pozdě, že jste se stali obětí biologického útoku. Teprve dny až týdny poté, co dojde k takovému útoku, až po první vlně úmrtí si s největší pravděpodobností uvědomíte jeho výskyt. Jen málo teroristů se rozhodne vás varovat před svými úmysly. Je jednodušší vyrobit biologickou zbraň než vytvořit efektivní systém biologické ochrany.

Použitá literatura : Biologický a chemický terorismus 2001 – Roman Prymula a kolektiv

Terorismus a my 2001 – kolektiv autorů

Zákon 240/2000 Sb.

Typový plán Ministerstva zdravotnictví pro krizovou situaci

www.mvcr.cz

 
 
  Anketa ke článku
Myslíte si, že takové informace jsou pro vás užitečné?

ANO
NE
NEVÍM


[ Výsledky | Ankety ]

Účastníků 71

  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.85
Účastníků: 41

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace