Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 5616 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Amavadin – organokovová sloučenina vanadu v muchomůrce červené
Publikováno: Pátek, 24.09. 2010 - 07:26:26 Od: prof. Patocka
prof Patočka

Amavadin – organokovová sloučenina vanadu v muchomůrce červené

Jiří Patočka

 

     Již delší dobu je známo, že vyšší houby (makromycety) kumulují těžké kovy a v jejich plodnicích lze nalézt arsen, olovo, kadmium, rtuť, molybden, thorium, vanad a mnoho dalších kovů (Falandysz a Chojnacka 2007). Jejich koncentrace bývá až několiksetkrát vyšší než v okolní vegeteaci, takže se jedná o aktivní vychytávání kovů z půdy. Nejedlá dřevokazná houba třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) obsahuje vysoké koncentrace uranu a thoria, nejvíce olova a neodymu zase dokáže z okolního prostředí nashromáždit naše známá a oblíbená liška obecná (Cantharellus cibarius) (Campos et al. 2009). Vatovec Calvatia craniiformis akumuluje nikl, bedla Macrolepiota crustosa arsen a pečárka lesní (Agaricus silvaticus) zase měď (Chen et al. 2009).



      Muchomůrky (Amanita) se specializují na vanad (Vetter 2005). Vanad, chemická značka V (lat. Vanadium), je spolu s niobem a tantalem členem 5. skupiny periodické tabulky prvků. Je 19. nejrozšířenějším prvkem na Zemi, jeho obsah v zemské kůře je 136 ppm a je považován za toxický kov (Bencko et al. 1995). Proč zrovna tento kov vychytávají ze životního prostředí muchomůrky a k čemu jej potřebují, není známo (Ooms et al. 2009). Vanad v muchomůrkách, m. červené (A. muscaria), m. královské (A. regalis) a severoamerické muchomůrce A. velatipes, je přítomen v podobě komplexní organovanadičité sloučeniny bleděmodré barvy, zvané amavadin (Berry et al. 1999; Garner et al. 2000; Patočka 2010). Jedná se o komplex čtyřmocného vanadu s dvěma molekulami kyseliny N-hydroxyimino-2,2'-dipropionové (Armstrong et al. 2000). Naměřená koncentrace vanadu v muchomůrkách byla 400krát vyšší než jeho koncentrace v okolní vegetaci, bez ohledu na stáří plodnic a obsah vanadu v lesní půdě, a dosahovala hodnot 32-192 mg/kg (Meisch et al. 1979). I když úloha vanadu a jeho podivuhodné komplexní sloučeniny v muchomůrkách zůstává nejasná, v každém případě představuje amavadin neobyčejně zajímavou bioorganickou molekulu (Hubregtse et al. 2007).

Literatura
Bencko V, Cikrt M, Lener J. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. Grada, Praha 1995. ISBN 80-7169-150-X.
Berry RE, Armstrong EM, Beddoes RL, Collinson D, Ertok SN, Hellowell M, Garnrer CD. The structural characterization of amavadin. Angew Chem Int Ed 1999; 38(6): 795-797.
Campos JA, Tejera NA, Sánchez CJ. Substrate role in the accumulation of heavy metals in sporocarps of wild fungi. Biometals. 2009; 22(5): 835-841.
Falandysz J, Chojnacka A. Arsenic, cadmium, lead and mercury in bay bolete Xerocomus badius and tolerance limits. [Article in Polish] Rocz Panstw Zakl Hig. 2007; 58(2): 389-401.
Garner CD, Armstrong EM, Berry RE, Beddoes RL, Collison D, Cooney JJ, Ertok SN, Helliwell M. Investigations of Amavadin. J Inorg Biochem. 2000; 80(1-2): 17-20.
Hubregtse T, Kooijman H, Spek AL, Maschmeyer T, Sheldon RA, Arends IW, Hanefeld U. Study on the isomerism in meso-amavadin and an amavadin analogue. J Inorg Biochem. 2007;101(6): 900-908.
Chen XH, Zhou HB, Qiu GZ. Analysis of several heavy metals in wild edible mushrooms from regions of China. Bull Environ Contam Toxicol. 2009; 83(2): 280-285.
Meisch HU, Reinle W, Schmitt JA. High vanadium content in muschrooms is not restricted to the fly agaric (Amanita muscaria). Naturwissenschaften 1979; 66(12): 620-621.
Ooms KJ, Bolte SE, Baruah B, Choudhary MA, Crans DC, Polenova T. V solid-state NMR and density functional theory studies of eight-coordinate non-oxo vanadium complexes: oxidized amavadin. Dalton Trans. 2009; 17: 3262-3269.

Patočka J.: Amavadin - organokovová sloučenina vanadu v muchomůrce červené. Vesmír 2010; 89(11): 654.

Vetter J. Mineral composition of basidiomes of Amanita species. Mycol Res. 2005; 109(Pt 6): 746-50.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 7

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace