Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 7516 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Bisfenol A: je opravdu nebezpečný?
Publikováno: Pátek, 17.09. 2010 - 20:58:43 Od: prof. Patocka
prof Patočka

Bisfenol A: je opravdu nebezpečný?

Jiří Patočka

 

     Bisfenol A [2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan] je organická látka, která byla připravená v roce 1891 v laboratoři ruského chemika Alexandra P. Dianina. Příprava bisfenolu A je snadná a spočívá v kondenzací fenolu s acetonem - proto to A za jménem látky. Dlouho neměl bisfenol žádné významné využití, ale s rozvojem chemie polymerů se stal důležitou surovinou pro přípravu některých plastů.



     V současné době je používán zejména jako surovina na výrobu tzv. polykarbonátů (Andrady a Neal 2009). Ty nalezly velmi široké technické použití a život bez nich si už nedovedeme představit. Jsou totiž chemicky, tepelně a mechanicky velmi odolné, lehké, čiré jako sklo nebo libovolně barvitelné a jsou proto vynikajícím materiálem pro řadu výrobků. Z polykarbonátů se vyrábí zejména tzv. makrolonové desky - vysoce kvalitní, tepelně izolační materiál, vhodný pro zasklívání a zastřešování, s vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům. Z polykarbonátu se ale vyrábí i řada užitkových předmětů pro domácnost jako jsou nádoby na tekutiny, dózy na potraviny, campingové jídelní soupravy, ale také nosiče CD a DVD. Protože od samého začátku je polykarbonát považován za zdravotně nezávadný materiál, ve stále větší míře se používá i tam, kde přichází do styku s potravinami – od kojeneckých lahví, až  k ošetření vnitřního povrchu konzerv.
      Novější výzkumy ukázaly, že se zdravotní nezávadností polykarbonátu to možná není tak docela pravda (Vogel 2009). Laboratorní testy totiž potvrzují, že bisfenol A se z polykarbonátových výrobků dostává do potravin, které jsou s ním v kontaktu (Cao et al. 2010; Coulier et al. 2010). I když bisfenol A je hodnocen jako málo jedovatá látka (Ike et al. 2002; Liu et al. 2007; Mihaich et al. 2009), toxikologický výzkum prokazuje že její vliv na lidské zdraví není zanedbatelný (Erler a Novak 2010). Protože bisfenol A a výrobky z něj  nachází stále širší použití nejen v potravinářském průmyslu, ale také v medicíně, stavebnictví, elektronice i jinde, stává se tato chemikálie prakticky všudypřítomnou složkou našeho životního prostředí (Baggiani et al. 2010). Nepatná množství bisfenolu A lze nalézt v půdě (Llorca-Pórcel et al. 2009), ve vodě (Loos et al. 2010) i ve vzduchu (Fu a Kawamura 2010). Lze je najít v potravinách a lze jej dokázat v krvi lidí, kteří takové potraviny konzumují (Mielke a Gundert-Remy 2009). Z krve matek proniká přes placentu i do plodu (Balakrishnan et al. 2010). Roční světová produkce bisfenolu A se pohybuje kolem 3 milionů tun a rok od roku roste. Roste také jeho množství v životním prostředí. Spolu s tím rostou i obavy, zda bisfenol A nemůže mít negativní vliv na lidské zdraví (Dash et al. 2006; Beronius et al. 2010).
     Dne 16. září 2008 přinesl server NewScientist zprávu, že bisfenol A uvolňovaný z plastových lahví, může způsobovat onemocnění srdce a diabetes II. typu. Krátce nato převzaly tuto informaci všechny světové tiskové agentury a informovaly o tom své čtenáře a posluchače. K těmto výsledkům dospěli britští vědci na základě epidemiologické studie na skupině 1455 dospělých lidí. I když výsledky studie jsou jinými vědeckými skupinami zpochybňovány, znovu a znovu se objevuje otázka, zda používání polykarbonátových plastových lahví pro kojence či široké využití tohoto plastu v potravinářství je či není bezpečné. V poslední době se tato otázka diskutuje také v České republice a četná média ji věnují značnou pozornost.
     Strach z bisfenolu ale není nového data. Podezření, že bisfenol A je toxický, se objevilo již v 30. letech minulého století. Naprostá většina studií však byla prováděna na laboratorních zvířatech a podezření na toxicitu u člověka nebylo nikdy podloženo důvěryhodnými údaji.
     V poslední době nabralo studium biologických účinků bisfenolu A na obrátkách. V databázi medicínských publikací PubMed je k dnešnímu dni (13. 9. 2010) citováno 5944 publikací, v nichž se vyskytuje klíčové slovo "bisphenol". Ještě v roce 2005 jich bylo 633 a v roce 2000 pouhých 490. Toxicita bisfenolu A pro laboratorního potkana při perorálním podání je nízká, jeho střední smrtná dávka (LD50) je 3250 mg/kg, ale to ještě neznamená, že není nebezpečný pro člověka.
     Nejnovější výzkumy řadí bisfenol A mezi látky, které jsou v anglosaské literatuře označovány jako "endocrine disruptors", tedy látky narušující endokrinní systém (Izzotti et al. 2009). Endokrinní systém je kontrolní systém endokrinních žláz,  které vylučují chemické posly zvané hormony. Ty cirkulují v těle v krevním oběhu a jsou schopny ovlivňovat funkce vzdálených orgánů. Hormony jsou účinné již v nepatrných koncentracích a proto i nepatrná množství látek, které jejich funkci narušují (disruptory), mohou být nebezpečná pro lidské zdraví. Proto i besfenol A, který se prokazatelně chová jako endokrinní disruptor, představuje pro lidské zdraví určité riziko, jehož velikost je však velmi obtížné odhadnout. Situace je o to nepřehlednější, že naše životní prostředí je zamořeno velkým množstvím látek, které se také chovají jako endokrinní disruptory: ftaláty, nonylfenol, polybromované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, polyfluorované uhlovodíky, xylenové pižmo a řada dalších. Objevují se v půdě, ve vodě i ve vzduchu. I když jejich koncentrace v životním prostředí jsou nepatrná, postupně se kumulují v různých organismech a potravinovými řetězci se předávají z organismu na organismus. Protože na vrcholu potravinového řetězce stojí člověk, je to nakonec lidské tělo, kde se všechny ty nebezpečné látky ukládají.
Přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v roce 2008 prohlášení, že bisfenol A v potravinách nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, řada odborníků o tom pochybuje. Existuje podezření, že rozšířené používání bisfenolu A patrně souvisí se vznikem snížené reaktivity na insulin a s nárůstem výskytu diabetu II. typu (Alonso-Magdalena et al. 2006; Howard a Howard 2009; Wei 2009; Young a Yu 2009; Alonso-Magdalena et al. 2010). Při pokusech v laboratoři bylo zjištěno, že bisfenol A indukuje v buňkách slinivky nadbytečnou tvorbu inzulinu působením na estrogenové receptory, které na svém povrchu mají buňky pankreatu (Nadal et al. 2009). Bisfenol A tedy může vest nejen ke vzniku rakoviny prsu či prostaty (Weng et al. 2010), ale zdá se, že by mohl být i jedním z důvodů nárůstu počtu diabetiků a rovněž lidí postižených obezitou (Ben-Jonathan et al. 2009; Newbold et al. 2009). Bisfenol A může také přispívat k těhotenskému diabetu, čí vést i k dalším metabolickým a degenerativním chorobám (Kim et al. 2009).
     Jaká je tedy pravda o bisfenolu A? Představuje riziko pro lidské zdraví nebo je neškodný? Máme se jej bát?
     Pravda je taková, že to stále nevíme. A všude tam kde si nejme jisti jak velké je riziko, měli bychom uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Tento princip říká, že vždy, když existuje riziko možného nebezpečí, a to i v případě, že riziko není stoprocentně ověřené, je třeba jednat tak, jako by toto nebezpečí bylo reálné. Používejte nosiče CD a DVD přestože jsou z polykarbonátu, ale netopte s nimi v kamnech, protože při jejich pyrolýze se uvolňuje bisfenol A (Kitahara et al. 2010). Pořiďte si střešní okno nebo zimní zahradu zasklenou makrolonem, i když je z polykarbonátu, ale jeho zbytky odvezte na sběrný dvůr. Když je vhodíte do popelnice, skončí ve spalovně a bisfenol A v ovzduší (Kitahara et al. 2010). Nedávné studie ukázaly, že bisfenol A lze najít ve vodovodní i balené vodě (Li et al. 2010), v ovzduší (Fu a Kawamura 2010) a dokonce i v mateřském mléce (Sun et al. 2004; Kuruto-Niwa et al. 2007). V některých oblastech země je ho méně, v jiných více, ale je všude. Dokonce i v Arktidě a Antarktidě (Boutrup 2009)!
     Zkuste uplatnit princip předběžné opatrnosti i ve vlastní domácnosti. Nekupujte polykarbonátové výrobky, které přichází do styku s potravinami (Quitmeyer et al. 2007). Nekupujte svému dítěti polykarbonátovou kojeneckou láhev a pokud ji již máte, odvezte ji na sběrný dvůr a kupte mu skleněnou nebo polypropylenovou. Nedivte se ale, až si za pár let přečtete článek o škodlivosti polypropylenových kojeneckých lahví. A buďte si jisti, že se objeví!

Literatura
Alonso-Magdalena P, Morimoto S, Ripoll C, Fuentes E, Nadal A. The estrogenic effect of bisphenol A disrupts pancreatic beta-cell function in vivo and induces insulin resistanc. Environ Health Perspect. 2006; 114(1): 106-112.
Alonso-Magdalena P, Vieira E, Soriano S, Menes L, Burks D, Quesada I, Nadal A.Andrady AL, Neal MA. Applications and societal benefits of plastics. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 2009; 364(1526):1977-1984. Bisphenol A exposure during pregnancy disrupts glucose homeostasis in mothers and adult male offspring. Environ Health Perspect. 2010; 118(9): 1243-1250.
Baggiani C, Baravalle P, Giovannoli C, Anfossi L, Giraudi G Molecularly imprinted polymer/cryogel composites for solid-phase extraction of bisphenol A from river water and wine. Anal Bioanal Chem. 2010; 397(2): 815-822.
Ben-Jonathan N, Hugo ER, Brandebourg TD. Effects of bisphenol A on adipokine release from human adipose tissue: Implications for the metabolic syndrome. Mol Cell Endocrinol. 2009; 304(1-2): 49-54.
Beronius A, Rudén C, Håkansson H, Hanberg A. Risk to all or none? A comparative analysis of controversies in the health risk assessment of Bisphenol A. Reprod Toxicol. 2010; 29(2): 132-146.
Boutrup S (Ed.). Hazardous substances and heavy metals in the aquatic environment. National Environmental Research Institute, University of Aarhus . Denmark. NERI Technical Report No. 705, 2009
Cao XL, Corriveau J, Popovic S. Sources of low concentrations of bisphenol a in canned beverage products. J Food Prot. 2010; 73(8): 1548-1551.
Coulier L, Bradley EL, Bas RC, Verhoeckx KC, Driffield M, Harmer N, Castle L. Analysis of reaction products of food contaminants and ingredients: bisphenol A diglycidyl ether (BADGE) in canned foods. J Agric Food Chem. 2010; 58(8): 4873-4882.
Dash C, Marcus M, Terry PD. Bisphenol A: do recent studies of health effects among humans inform the long-standing debate? Mutat Res. 2006; 613(2-3): 68-75.
Fu P, Kawamura K. Ubiquity of bisphenol A in the atmosphere. Environ Pollut. 2010; 158(10): 3138-3143.
Howard S, Howard TG. Association of bisphenol A with diabetes and other abnormalities. JAMA. 2009; 301(7): 720.
Ike M, Chen MY, Jin CS, Fujita M. Acute toxicity, mutagenicity, and estrogenicity of biodegradation products of bisphenol-A. Environ Toxicol. 2002; 17(5): 457-461.
Izzotti A, Kanitz S, D'Agostini F, Camoirano A, De Flora S. Formation of adducts by bisphenol A, an endocrine disruptor, in DNA in vitro and  in liver and mammary tissue of mice. Mutat Res. 2009; 679(1-2): 28-32.
Kim K, Son TG, Park HR, Kim SJ, Kim HS, Kim HS, Kim TS, Jung KK, Han SY, Lee J. Potencies of bisphenol A on the neuronal differentiation and hippocampal neurogenesis. J Toxicol Environ Health A. 2009; 72(21-22): 1343-1351.
Kitahara Y, Takahashi S, Tsukagoshi M, Fujii T. Formation of bisphenol A by thermal degradation of poly(bisphenol A carbonate). Chemosphere. 2010; 80(11): 1281-1284.
Kuruto-Niwa R, Tateoka Y, Usuki Y, Nozawa R. Measurement of bisphenol A concentrations in human colostrum. Chemosphere. 2007; 66(6): 1160-1164.
Liu HL, Liu XH, Wang XY, Wang XR, Yu HX. Toxicity of BPA and TBBPA to Daphnia magna and zebrafish Brachydanio rerio. [Article in Chinese] Huan Jing Ke Xue. 2007; 28(8): 1784-1787.
Li X, Ying GG, Su HC, Yang XB, Wang L. Simultaneous determination and assessment of 4-nonylphenol, bisphenol A and triclosan in tap water, bottled water and baby bottles. Environ Int. 2010; 36(6): 557-562.
Llorca-Pórcel J, Martínez-Parreño M, Martínez-Soriano E, Valor I. Analysis of chlorophenols, bisphenol-A, 4-tert-octylphenol and 4-nonylphenols in  soil by means of ultrasonic solvent extraction and stir bar sorptive extraction with in situ derivatisation. J Chromatogr A. 2009; 1216(32): 5955-5961.
Loos R, Locoro G, Comero S, Contini S, Schwesig D, Werres F, Balsaa P, Gans O, Weiss S, Blaha L, Bolchi M, Gawlik BM. Pan-European survey on the occurrence of selected polar organic persistent pollutants in ground water. Water Res. 2010; 44(14): 4115-4126.
Mielke H, Gundert-Remy U. Bisphenol A levels in blood depend on age and exposure. Toxicol Lett. 2009; 190(1): 32-40.
Mihaich EM, Friederich U, Caspers N, Hall AT, Klecka GM, Dimond SS, Staples CA,
Ortego LS, Hentges SG. Acute and chronic toxicity testing of bisphenol A with aquatic invertebrates and plants. Ecotoxicol Environ Saf. 2009; 72(5): 1392-1399.
Nadal A, Alonso-Magdalena P, Soriano S, Quesada I, Ropero AB. The pancreatic beta-cell as a target of estrogens and xenoestrogens: Implications for blood glucose homeostasis and diabetes. Mol Cell Endocrinol. 2009; 304(1-2): 63-68.
Newbold RR, Padilla-Banks E, Jefferson WN. Environmental estrogens and obesity. Mol Cell Endocrinol. 2009; 304(1-2): 84-89.
Quitmeyer A, Roberts R. Babies, bottles, and bisphenol A: the story of a scientist-mother. PLoS Biol. 2007; 5(7): 200.
Sun Y, Irie M, Kishikawa N, Wada M, Kuroda N, Nakashima K. Determination of bisphenol A in human breast milk by HPLC with column-switching and fluorescence detection. Biomed Chromatogr. 2004; 18(8): 501-507.
Vogel SA. The politics of plastics: the making and unmaking of bisphenol a "safety". Am J Public Health. 2009; 99 Suppl 3: S559-566.
Wei M. Association of bisphenol A with diabetes and other abnormalities. JAMA. 2009; 301(7): 720.
Weng YI, Hsu PY, Liyanarachchi S, Liu J, Deatherage DE, Huang YW, Zuo T, Rodriguez B, Lin CH, Cheng AL, Huang TH. Epigenetic influences of low-dose bisphenol A in primary human breast epithelial  cells. Toxicol Appl Pharmacol. 2010 Aug 1. [Epub ahead of print]
Young SS, Yu M. Association of bisphenol A with diabetes and other abnormalities. JAMA. 2009; 301(7): 720-721.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 11

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace