V tuto chvíli je 6446 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Články vlastní: Rhamnolipidy – ekologické biosurfaktanty
Publikováno: Pátek, 06.08. 2010 - 10:31:03 Od: prof. Patocka
Rhamnolipidy – ekologické biosurfaktanty
Jiří Patočka
Surfaktanty nebo též tenzidy
jsou povrchově aktivní látky. Synteticky připravené tenzidy se také nazývají saponáty. Tyto
látky snižují povrchovou či mezifázovou energii na rozhraní kapaliny a plynu
nebo vody a oleje proto se samovolně koncentrují právě ve fázovém rozhraní. protože
tím snižují povrchové napětí rozpouštědel, usnadňují tak rozpouštění
a odstraňování nečistot. Proto se často používají v čisticích
a pracích prostředcích. Podmínkou pro to, aby látka fungovala jako
surfaktant, je určité uspořádání atomů v jejich molekule. Většinou to jsou
delší tyčinkové molekuly, v nichž na jednom konci je takové uskupení atomů, které
činí tuto část molekuly lyofilní, na opačném konci pak takové uskupení atomů,
které činí tuto část molekuly lyofobní. Jejich molekula má tedy difilní
charakter. Pokud se tyto látky využívají v soustavách obsahujících vodu,
obsahují hydrofilní část
(je přítomna polární funkční
skupina, např. -COOH, -SO3H) a hydrofobní část
(uhlíkatý řetězec o vhodné délce). Podle vztahu k
elektrolytické disociaci se dělí surfaktanty na ionické a neionické a
podle povahy povrchověaktivního
iontu se dělí na anionické, kationické a amfiionické.
Nejznámějším příkladem anionického surfaktantu jsou mýdla, alkalické soli vyšších mastných kyselin. Člověk vyrábí obrovská množství nejrůznějších surfaktantů pro nejrůznější účely. Život bez nich už si nedovedeme představit, neumyli bychom bez nich ani auto. Jejich společným nedostatkem však je, že jsou to látky velmi stálé a tím že se dostávají do životního prostředí, ohrožují svou biologickou aktivitou přírodu. Surfaktanty produkují i různé organismy. Mnohé z nich jsou předmětem zájmu odborníků, kteří v nich vidí možnou náhradu za syntetické preparáty. Takovými biosurfaktanty jsou i rhamnolipidy, produkované Gram-negativní bakterií Pseudomonas aeruginosa (Manresa et al. 1991). Většina známých klonů této bakterie produkuje rhamnolipidy v množství kolem 20 mg/litr kultivačního media, ale čínským vědcům se podařilo nalézt nový bakteriální kmen (NY3), který produkuje až 12 g/litr (Nie et al. 2010). Tento kmen bakterie byl izolován z půdy nasáklé ropou a bylo zjištěno, že ji úspěšně rozkládá, včetně polycyklických aromatických uhlovodíků. Kmen NY3 se vyznačuje mimořádnou schopností produkovat množství strukturálně odlišných rhamnolipidů. Až dosud jich bylo nalezeno 25 a mezi nimi i takové, které nebyly dosud známy. Schopnost kmene NY3 žít a rozmnožovat se v prostředí silně znečištěném ropnými produkty a degradovat je na jednodušší organické látky, lze prakticky využít. Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu nám znovu připomněla, jak jsme bezmocní když selže naše technika a ropa způsobí ekologickou katastrofu. S likvidací škod podobného typu by v budoucnu mohly pomoci i bakterie, které produkují rhamnolipidy.
Literatura Manresa MA, Bastida J, Mercadé ME, Robert M,de Andrés C, Espuny MJ, Guinea J. Kinetic studies on surfactant production by Pseudomonas aeruginosa 44T1. J Indust Microbiol Biotechnol 1991; 8: 133-136. Nie M, Yin X, Ren C, Wang Y, Shen Q. Novel rhamnolipid biosurfactants produced by a polycyclic aromatic hydrocarbon-degrading bacterium Pseudomonas aeruginosa strain NY3. Biotechnol Adv. Article in Press, 2010.
Přihlásit se
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
