Publikováno: Úterý, 13.04. 2010 - 20:43:25 Od: prof. Patocka
Beauvericiny: chemie a biologie
Jiří Patočka
Beauvericiny jsou
toxické metabolity některých fytopatogenních plísní rodu Fusarium sp., které často kontaminují zemědělské produkty (Fotso et
al. 2002). Jejich jméno je odvozeno od mikroorganismu Beauveria bassiana, z
kterého byly poprvé izolovány (Patočka, 2016). Po stránce chemické se jedná o cyklické
hexadepsipeptidy, v nichž se střídají tři molekuly L-N-methylfenylalaninu a 3
molekuly D-α-hydroxyisovalerové kyseliny (Hamill et al. 1969). Nejvíce
prozkoumány jsou tři látky této skupiny mykotoxinů: beauvericin, beauvericin A a beauvericin B (Gupta et al.
1991; Plattner a Nelson 1994). Beauvericiny jsou strukturně podobné enniatinům
(Benz 1978).
Beauvericiny jsou špatně rozpustné ve vodě a jsou chemicky málo reaktivní, což je dáno jednak jejich vysokou lipofilitou, jednak jejich specifickou strukturou, která vykazuje trojosou symetrii. Biosyntéza beauvericinů vychází z kyseliny D-α-hydroxyisovalerové a S-adenosylmethioninu (Logrieco et al. 1998; Peeters et al. 1983). Biologické účinky beauvericinů jsou založeny především na jejich schopnostech ovlivňovat transport iontů v buňce, protože se chovají jako ionofóry (Dorschner a Lardy 1968). Významný je zejména jejich vliv na homeostázu vápníku (Dornetshuber et al. 2009). Vykazují antibiotické účinky na Gram-positivní bakterie a mykobakterie, mají insekticidní vlastnosti (Gupta et al. 1991). Mikroorganismy jako Beauveria basssiana jsou využívány jako biopesticidy (Xu et al. 2009). Výsledky posledních let ukazují, že beauvericiny jsou toxické i pro některé rostliny (Šrobárová et al. 2009). Podobně jako některé další cyklické hexadepsipeptidy, také beauvericiny se chovají jako inhibitory enzymu HIV-1-integrázy a mohly by sehrát významnou úlohu v terapii nemocí způsobených retroviry (Shin et al. 2009).
Literatura Benz R. Alkali ion transport through lipid bilayer membranes mediated by enniatin A and B and beauvericin. J Membr Biol. 1978; 43: 367-394. Dornetshuber R, Heffeter P, Sulyok M, Schumacher R, Chiba P, Kopp S, Koellensperger G, Micksche M, Lemmens-Gruber R, Berger W. Interactions between ABC-transport proteins and the secondary Fusarium metabolites enniatin and beauvericin. Mol Nutr Food Res. 2009; 53: 904-920. Dorschner E, Lardy H. Specifity of ion transport induced by beauvericin. Antimicrob Agents Chemother (Bethesda). 1968; 8: 11-14. Fotso J, Leslie JF, Smith JS. Production of beauvericin, moniliformin, fusaproliferin, and fumonisins b(1), b(2), and b(3) by fifteen ex-type strains of fusarium species. Appl Environ Microbiol. 2002; 68: 5195-5197. Gupta S, Krasnoff SB, Underwood NL, Renwick JA, Roberts DW. Isolation of beauvericin as an insect toxin from Fusarium semitectum and Fusarium moniliforme var. subglutinans. Mycopathologia. 1991; 115: 185-189. Hamill RL, Higgens CE, Boaz HE, Gorman M. The structure of beauvericin, a new depsipeptide antibiotic toxic to Artemia salina. Tetrahedron Lett. 1969; 49: 4255-4258. Logrieco A, Moretti A, Castella G, Kostecki M, Golinski P, Ritieni A, Chelkowski J. Beauvericin production by Fusarium species. Appl. Environ. Microbiol. 1998; 64: 3084-3088.
Peeters H, Zocher R, Madry N, Oelrichs PB, Kleinkauf H, Kraepelin G. Cell-free synthesis of the depsipeptide beauvericin. J Antibiot (Tokyo). 1983; 36: 1762-1766.Plattner RD, Nelson PE. Production of beauvericin by a strain of Fusarium proliferatum isolated from corn fodder for swine. Appl Environ Microbiol. 1994; 60: 3894-3896.
Shin CG, An DG, Song HH, Lee C. Beauvericin and enniatins H, I and MK1688 are new potent inhibitors of human immunodeficiency virus type-1 integrase. J Antibiot (Tokyo). 2009; 62: 687-690. Šrobárová A, da Silva JA, Kogan G, Ritieni A, Santini A. Beauvericin decreases cell viability of wheat. Chem Biodivers. 2009; 6: 1208-1215. Xu Y, Orozco R, Kithsiri Wijeratne EM, Espinosa-Artiles P, Leslie Gunatilaka AA, Patricia Stock S, Molnár I. Biosynthesis of the cyclooligomer depsipeptide bassianolide, an insecticidal virulence factor of Beauveria bassiana. Fungal Genet Biol. 2009; 46: 353-364.
Přihlásit se
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.