Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3970 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Karpain, alkaloid papáji
Publikováno: Neděle, 04.04. 2010 - 18:22:48 Od: prof. Patocka
prof Patočka

Karpain, alkaloid papáji

Jiří Patočka

 

      Karpain (carpaine) je hlavním alkaloidem listů papáji melounové (Carica papaya), která pochází z vlhkého tropického pásma Střední Ameriky, ale dnes se pěstuje v tropických oblastech celého světa. Plody této až 10 m vysoké byliny jsou jedlé a velmi chutné. Dosahují velikosti až 80 cm a váhy až několik kg, ale vyvážejí se plody menší (do váhy 1 kg), které jsou i u nás oblíbeným exotickým ovocem. Dobře vyzrálé plody jsou medově sladké a chutí připomínají ananasové melouny. Mají velké množství vitaminu C, provitaminu A, hodně draslíku, fosforu, vápníku a železa.



     Papája je však také rostlinou používanou v lidovém léčitelství, která obsahuje velké množství biologicky aktivních látek: taniny, saponiny, flavonoidy, terpenoidy, steroidy a alkaloidy (Njoku a Obi 2009). Listy a semena papáji vyvolávají bradykardii, tlumí činnost centrálního nervového systému a vykazují silný baktericidní účinek proti amébám, např. malárii (Rehena 2009). Za tyto účinky jsou zřejmě odpovědné piperidinové alkaloidy papáji,

karpain (0,11 %, v listech až 0,4 %) a pseudokarpain (0,01 %) (Govindachari et al. 1965). Hlavním alkaloidem papáji je karpain, bis-piperidinový alkaloid, jehož farmakologický účinek připomíná digitalis (Hornick et al. 1965). Alkaloid byl izolován z papájových listů již v roce 1890 Greshoffem, ale po vyřešení jeho chemické struktury o něj ztratili zájem chemici i farmakologové. Teprve po 75 letech se ukázalo, že struktura určená Bargerem je chybná, že látka obsahuje dva piperidinové kruhy spojené dvěma esterovými vazbami v unikátní 26-členný kruh. Karpain je velmi špatně rozpustný ve vodě (log Poctanol-voda = 6,750), ale tvoří dobře rozpustné soli s minerálními kyselinami (HCl). Látka je opticky aktivní. Z ethanolu krystalizuje v podobě bezbarvých rhombických krystalů s b.t. 121 °C.

     V dávkách od 0,5 do 2,0 mg/kg zvyšuje karpain systolický, diastolický i průměrný arteriální tlak u laboratorního potkana a jeho účinek neovlivňuje ani atropin sulfát (1 mg/kg) ani propranolol hydrochlorid (8 mg/kg). V dávce 2 mg/kg snižuje srdeční výdej, tepový objem, srdeční práci a výkon, ale periferní odpor zůstává beze změny (Hornick et al. 1978). Karpain a některé jeho syntetické deriváty jsou také testovány jako potenciální proteasomové inhibitory (Fahy et al. 2004). O toxicitě látky neexistují žádné věrohodné informace.

 

Literatrura

Fahy J, Vispe S, Sartori F, Duflos A, Gras S, Filiol J, Vandenberghe I, Chansard N, Rigaud S, Kruczynski A, Barret JM, Bailly C. In vitro characterization of carpaine derivatives as proteasome inhibitors. Proc Amer Assoc Cancer Res 2004; 45: abstract.

Govindachari TR, Nagarajan K, Viswanathan N. Carpaine and pseudocarpaine. Tetrahedron Lett. 1965; 24: 1907-1916.

Hornick CA, Sanders LI, Lin YC. Effect of carpaine, a papaya alkaloid, on the circulatory function in the rat. Res Commun Chem Pathol Pharmacol. 1978; 22: 277-289.

Njoku OV, Obi C. Phytochemical constituents of some selected medical plants. African J Pure Appl Chem 2009; 3: 228-233.

Rehena JF. Pengaruh ekstrak daun pepaya (Carica papaya. L) terhadap pertumbuhan parasit malaria dan sosialisasinya sebagai antimalaria kepada masyarakat di Kecamatan Kairatu Kabupaten Seram Bagian Barat. SKRIPSI Jurusan Biologi - Fakultas MIPA UM, 2009

http://karya-ilmiah.um.ac.id/index.php/biologi/article/view/1058/0

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace