Kyselina
berkelová je příkladem sekundárního metabolitu extremofilního mikroorganismu
(Stierle et al. 2007). Mnohé organismy žijí v extrémních podmínkách
(extremofilové), které jsou pro ostatní organismy neslučitelné ze životem
(Patočka 2009). Extremofilní organismus je ten, který prospívá v extrémních
podmínkách. Na Zemi žije řada organismů, kteří si v ničem nezadají
s mimozemšťany v sci-fi. Tolerují prostředí pro ostatní tvory smrtelně
nebezpečná. Žijí v roztocích jedovatých chemikálií, kyselin a hydroxidů,
v jaderných reaktorech či enormních teplotách. Žijí na stejné planetě jako
my a přesto jsou nám tak cizí, že nad nimi rozum zůstává stát. Takovým
extremofilem je i dosud blíže nedefinovaná slizovitá mikromyceta Penicillium, vegetující v jezeře, které
vzniklo zatopením opuštěného povrchového dolu na měď. Toto jezero zvané
Berkeley Pit Lake v americké Montaně, je největším jedovatým jezerem na světě (1,6 km, hloubka 270 m). Jedná se o pozůstatek
měděného dolu (1955 až 1982). Jeho voda je kyselá (pH = 2,5), s vysokým obsahem
mědi (187 ppm), arsenu, kadmia a zinku.
Kyselina berkelová je spiroketalem nového typu (Zhou a Snider 2007). V Národním ústavu pro výzkum rakoviny v USA bylo zjištěno, že kyselina berkelová již v nanomolárních koncentracích inhibuje růst buněčných linií ovariálního nádoru OVCAR-3 (Stierle et al. 2006). Na konferenci Solvias Sciene Day 2009, pořádané koncem roku 2009 v Basileji bylo referováno, že kyselina berkelová je inhibitorem metaloproteináz. Kyselina berkelová a některé její deriváty již byly připraveny synteticky v laboratoři (Buchgraber et al. 2008; Wu et al. 2009; Sperry et al. 2010) a v současné době jsou testovány jako látky s potenciálním protinádorovým účinkem (Huang a Pettus 2008; Bender et al. 2009). Extremofilní mikromyceta Penicillium z jezera Berkeley Pit Lake je zdrojem i dalších originálních biomolekul (Stierle et al. 2004, 2007).
Literatura Bender CF, Yoshimoto FK, Paradise CL, De Brabander JK. A concise synthesis of berkelic acid inspired by combining the natural products spicifernin and pulvilloric acid. J Am Chem Soc. 2009; 131: 11350-11352. Buchgraber P, Snaddon TN, Wirtz C, Mynott R, Goddard R, Fürstner A. A synthesis-driven structure revision of berkelic acid methyl ester. Angew Chem Int Ed Engl. 2008; 47: 8450-8454. Huang Y, Pettus TR. A Cycloaddition Strategy for Use toward Berkelic Acid, an MMP Inhibitor and Potent Anticancer Agent Displaying a Unique Chroman Spiroketal Motif. Synlett. 2008; 9: 1353-1356. PatočkaJ. Extrémní organismy a jejich sekundární metabolity. Krajský seminář klivké biochemie, Hradec Králové, 15.12.2009. Solvias Science Day 2009. Chimia 2009; 63: 885-887. Sperry J, Harris EBJ, Brimble MA. Total synthesis and absolute configuration of (-)-berkeleyamide A. Org Lett 2010; 12: 420-423. Stierle AA, Stierle DB, Kelly K. Berkelic acid, a novel spiroketal with selective anticancer activity from an acid mine waste fungal extremophile. J Org Chem. 2006; 71: 5357-5360. Stierle DB, Stierle AA, Hobbs JD. Berkeleydione and berkeleytrione, new bioactive metabolites from an acid mine organism. Org Lett 2004; 6: 1049-1052. Stierle DB, Stierle AA, Patacini B. The berkeleyacetals, three meroterpenes from a deep water acid mine waste Penicillium. J Nat Prod 2007; 70: 1820-1823. Wu X, Zhou J, Snider BB. Synthesis of (-)-berkelic acid. Angew Chem Int Ed Engl. 2009; 48: 1283-1286. Zhou J, Snider BB. Biomimetic synthesis of the tetracyclic core of berkelic acid. Org Lett. 2007; 9: 2071-2074.
Přihlásit se
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
