Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 6645 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Toxicita chrómu a jeho sloučenin
Publikováno: Neděle, 09.04. 2006 - 20:08:54 Od: prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie Anonymní napsal "

Toxicita chrómu a jeho sloučenin

Jana Kůsová, student KS, KRT1



Volný chrom byl nalezen pouze v meteoritech, jinak se v příro­dě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Z minerálů je nejvýznam­nější chromit, z dalších nerostů zasluhují zmínky krokoit [PbCrO4], melanchroit, vaquelinit, uvarovit a pyrop. Chrom byl objeven v roce 1798 Vaquelinem v sibiřském krokoitu a po­jmenován podle výrazné barevnosti svých sloučenin. V trojmocné formě je biogenním prvkem, který se významným způsobem podílí na metabolismu cukrů. Toxické vlastnosti, zejména alergenní a karcinogenní účinky jsou přičítány především jeho šesti­mocné formě.

Obr. 1: Chróm

VÝSKYT, VÝROBA, POUŽITÍ

Nejvýznamnější rudou je z hlediska průmyslové produkce chró­mu chromit (FeOCrO3), ve kterém je část oxidu železnatého nahrazena oxidem horečnatým a minerál obsahuje obvykle i kře­mičité příměsi v různém rozsahu. Nejkvalitnější rudy obsahují oxid chromitý v množství kolem 1/2 hmotnostního podílu. Kovový chrom je produkován buď elektrolyticky, nebo redukcí chromitých solí. Chroman a dichroman sodný se produkují v průmyslovém měřítku tavením chromitu s lou­hem sodným s následným odstraněním příměsí a nečistot che­mickou cestou. Většina průmyslově využívaných solí chrómu je vyrobena z posledně jmenovaných sloučenin. Hlavním spotřebi­telem chrómu je metalurgický průmysl (přibližně 2/3 průmyslové spotřeby) následovaný výro­bou zrcadel, chemickým průmyslem a koželužnami. Významný podíl zaujímá i výroba chromových pigmentů s jejich použitím v barvířství i tiskařském průmyslu, fotografii, při impregnaci dřeva a v mnoha dalších odvětvích. Z hlediska znečišťování pro­středí i v souvislosti s profesionální expozicí nelze pominout využití chrómu při galvanické povrchové úpravě kovů. Odhaduje se, že chrómu, v důsledku jeho všestranného použití v různých odvětvích průmyslu, je v různém rozsahu exponováno kolem 10 procent všech pracujících.

TOXICITA CHRÓMU A JEHO SLOUČENIN

Chrom je v nepatrném množství konstantně obsažen v těle a má značnou biolo­gickou důležitost. Zasahuje do metabolismu cukrů a tuků.

V jedovatosti sloučenin ohromu jsou velmi značné rozdíly, které jsou zřetelně vázány na to, v jaké valenci v nich chrom vystupuje. Účinky sloučenin CrII a CrIII jsou malé, účinky sloučenin CrVI jsou velmi závažné.

Místně vyvolávají sloučeniny CrIII pouze u velmi citlivých osob podráždění kůže. Rozpustné sloučeniny CrVI jsou svým místním účinkem daleko nebezpečnější, důležitou úlohu hraje přitom pravděpodobně jejich účinek oxidační. Při vdecho­vání prachu nebo mlhy roztoků je drážděna sliznice dutiny nosní, poškozovaná sliznice však nebolí, projevuje se jen rýma. Aniž by byla pociťována bolest, dochází k tvorbě vředů na přepážce a brzy k proděravění (perforaci) její chrupavčité části. Je-li exposice přerušena v počátcích procesu, může ještě dojít k vyhojení, později se stává defekt trvalým, na kostěnou část přepážky se však nerozšiřuje. Perforace nosního septa je při práci s chromany velmi obvyklá a dochází k ní takřka u každého exponovaného. Může vzniknout již po několika týdnech nebo dokonce dnech práce, obvykle však až po několika měsících. Nepůsobí většinou žádné obtíže. Podobně jako na sliznici nosní se mohou vřídky vytvořit i na mandlích, může být postižena Eustachova trubice, střední ucho a může dojít k perforaci bubínku. Za­sažen může být i hrtan, vazy hlasové a průdušnice – v těchto místech nese s sebou poškození i daleko větší obtíže a nebezpečí. Poškození plic je vzácné, jsou však popisovány změny plicní funkce po exposicí chrómu při pokovování.

Drobné, těžko se hojící vřídky vznikají někdy též na sliznici ústní. Vznik vředů v systému zažívacím (chromová enteropatie) není častý.

Oči jsou prachem nebo mlhou roztoků sloučenin CrVI rovněž silně drážděny, do­chází k zánětům spojivek a může být poškozena i rohovka. Podle některých údajů jsou pro oči dichromany podstatně nebezpečnější než chromany.

Na kůži působí rozpustné sloučeniny CrVI několikerým způsobem. Nejobvyklejší jsou vředy, které vznikají na místech, kde byl již před jejich působením povrch kůže třeba jen nepatrně poškozen. Vředy nebolí, hlavně v noci však svědí, při dalším styku s těmito sloučeninami se zvětšují a prohlubují, takže může být napadena i kost, klouby nebo pochvy šlachové. Tyto vředy jsou ostře ohraničené, jsou to defekty, jejichž vzhled je odlišný od vyklenutých hnisajících vředů.

Obr. 2: Účinek CrIII a CrVI na kůži

Nejčastěji jsou lokalizovány na prstech rukou, vzácněji na předloktí, na lýtku nebo na obličeji, na místech těla krytých šatem takřka nikdy. Velmi těžce se hojí. K onemocnění dochází spíše v chladném ročním období, patrné to souvisí s horším prokrvením kůže. Někdy se uvádí, že jsou k nim náchylnější blondýni a obézní.

Obr. 3: Nejčastější místa výskytu vředů

Kromě vředů mohou působením sloučenin chrómu vznikat záněty kůže, mohou se vytvořit i velké puchýře na rukou, na předloktích i na obličeji. Kůži mohou primárně dráždit i slabé roztoky chromanů. Mohou však vznikat i alergická kožní onemocnění; ke vzniku přecitlivělosti může dojít dosti rychle, nebo až po letech kontaktu.

Přecitlivělost na chrom se může projevit i jako záducha (astma). Je to podle některých autorů velmi vzácné, podle jiných nikoliv.

Při požití rozpustných sloučenin CrVI se projeví v první fázi jejich leptavý účinek a těžké poleptání zažívacího systému může vést k šoku a k smrti. Ve druhé fázi prozradí výskyt bílkoviny a krve, někdy i cukru v moči poškození ledvin; může se projevit celkový účinek vstřebávaného chrómu.

Celkové účinky chrómu – nepočítáme-li sem karcinogenitu – nejsou tak dobře známy jako účinky místní. Uvádí se poškození dýchacích fermentů buněčných, dále nefrotoxický a hepatotoxický účinek, vzácně i účinky jiné. U zvířat byla po dlouho aplikovaných malých dávkách sloučenin dříve popisována vyhublost (kachexie) bez zřetelnějších patologických nálezů na orgánech. Některé pozdější práce žádné těžší celkové účinky experimentálně neprokazují.

Po profesionální exposici jsou celkové účinky vzácné a sporné, např. stížnosti na bolesti hlavy, závratě a hubnutí. Snad se častěji vyskytuje vředová nemoc (hlavně duodenální vřed) a gastritida. Jen vzácně byla zjištěna chudokrevnost, bílé krvinky nejevily jednoznačné změny a účinky na krvetvorbu jsou velmi nejisté. Někdy se uvádí častější výskyt nemocí ledvin, ojediněle je popsáno těžké poškození jater. Rovněž ojedinělé jsou i zmínky o poškození srdečního svalu a kostí. Teoreticky nejsou projevy celkového působení vyloučeny ani po styku chromanů s kůží, neboť chromany se kůží vstřebávají.

Nejzávažnějším nebezpečím je účinek karcinogenní. Vina se připisuje takřka výhradně sloučeninám CrVI, pouze vzácně i sloučeninám CrIII. Chromové rudy podle některých autorů karcinogenní účinek nemají, podle jiných máji. Za zvláště účinný se v posledních letech považuje chroman vápenatý.

V řadě prací jo poukazováno na to, že nádory plic jsou po expozici prachu nebo mlze roztoků při výrobě chromanů a dichromanů i při jiných profesích, kde k takové expozici dochází, desetkrát až osmdesátkrát častější než u neexponovaných. Vyšší je i výskyt nádorů vedlejších dutin nosních. I nádory zaží­vacího traktu jsou prý u exponovaných asi čtyřikrát častější. Onemocnění se uvádí do souvislosti s velmi dlouhou dobou práce – deset až dvacet let. Případy, kdy vznikl nádor již po několika letech, jsou ojedinělé. Nádory se nijak neliší od těch, které nejsou chromanům přičítány. Zhoubné zvrhnutí vředů, způsobených místním účinkem chromanů, známo není. Protože se většinou nedařilo karcinogenitu chromanů experimentálně prokázat u zvířat a ani počet případů u lidí není příliš velký, zůstává celá otázka do jisté míry spornou. Některé pokusy na zvířatech vykazují jen slabě positivní výsledky. Teprve po roce 1970 jsou zprávy o důkladných pokusech, jejichž výsledky karcinogenitu u zvířat potvrzují.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SLOUČENINY CHRÓMU

Chlorid chromitý – CrCl3

Chlorid chromitý způsobuje dráždění sliznic. Projevy můžou být kašel, bolesti hlavy, horečka a otok plic. Při požití dochází k gastrointestinálnímu podráždění. Velké orální dávky mohou způsobit závratě, žízeň, bolest břicha a zvracení. Smrt může nastat vlivem ledvinového selhání. Při kontaktu s kůží má dráždivé a leptavé účinky. Příznaky jsou zčervenání, svědění a bolest. Delší expozice může způsobit hnisání kůže. Po vniknutí do očí má dráždivé a leptavé účinky, způsobuje zčervenání a bolest. Delší expozice může způsobit trvalé poškození očí. Chronickou toxicitu může vyvolat dlouhodobá nebo opakovaná expozice kůže se vznikem kožní dermatitidy. Dlouhodobá nebo opakovaná inhalace prachu může způsobit proděravění nosní přepážky.

Obr. 4: Chlorid chromitý

Oxid chromový – CrO3

Má všechny účinky rozpustných sloučenin CrVI. Při požití usmrcuje dávka od 1 do 10 g. Požití jediné kapky nasyceného roztoku vedlo k zánětu sliznice zažívacího traktu. Při inhalaci dráždí již koncentrace 0,015 mg/m3, od koncentrace 0,1 až 1 mg/m3 vznikají perforace přepážky nosní a koncentrace přes 10 mg/m3 vede k prudkým zánětům respiračního traktu.

Obr. 5: Oxid chromový

Dichromany - CrO72-

Má všechny účinky rozpustných sloučenin CrVI. Dráždivý účinek na sliznice i karcinogenní účink dichromanů alkalických kovů je snad poněkud větší než účinek obdobných chromanů. Při požití usmrcuje dávka 1 až 8 g. Požití 30 g vedlo k smrti po 30 minutách. Dávky mnohem menší než 1 g mají za následek poškození ledvin. Podle údajů o dávkách by možno považovat dichroman draselný za jedovatější než dichroman sodný a amonný, rozdíly jsou však nepatrné.

Obr. 6: Dichroman amonný.

Obr. 7: Dichroman draselný.

Obr. 8: Dichroman sodný

OCHRANA A PREVENCE

Při práci s chromém a jeho sloučeninami je velmi důležitým preventivním opatře­ním přísné dodržování zásad osobní hygieny včetně používání předepsaných ochranných pomůcek. I drobná poranění rukou a předloktí nutno řádně vyčistit a vhodným obvazem chránit před vniknutím prachu či roztoků obsahujících chrom. U pra­cujících s inhalační expozicí se doporučuje denně propláchnout dutinu nosní a u nadměrně exponovaných pokrýt nosní sliznici na přepážce nosní ve špičce nosu zinkovou nebo borovou va­zelínou.

Základem prevence alergických onemocnění je vyloučení ucha­zečů s alergickou dispozicí v anamnéze již při vstupních pro­hlídkách. U pracovníků s alergickými projevy je potřebné pře­rušit expozici jak u kožních projevů, tak přirozeně také u ast­matiků. Jako prevenci chromových vředů, projevu toxického zá­nětu kůže, se doporučuje mast obsahující 10 °/o Na/Ca EDTA nebo l0 % roztok kyseliny askorbové. Doporučuje se také, aby osoby mladší 35 let nepracovaly v expozici karcinogenním chromanům. Kromě častějšího skiagrafického vyšetření plic se do­poručuje jako preventivní opatření k časné diagnostice rakovi­ny průdušek cytologické vyšetření sputa.

LITERATURA

Vladimír BENCO, Miroslav CIKRT, Jaroslav LENER: Toxické kovy v pracovní a životním prostředí. Avicenum, Praha, 1984

Josef MARHOLD: Přehled průmyslové toxikologie. Avicenum, Praha, 1980.

Vlastimil RUSEK: Základy toxikologie. Univerzita Pardubice, Pardubice, 2001.

http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page

"
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.71
Účastníků: 7

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.13 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace