Obří sršeň mandarinská (Vespa mandarinia) je největším druhem vosy na zemi. S délkou těla 50 mm a rozpětím křídel  76 mm se jí žádná jiná vosa nevyrovná. Královna je ještě o 5 mm delší. Její kusadla jsou dlouhá 5 mm a žihadlo dosahuje délky 6 mm. Podobně jako všechny vosy, dokáže bodnout opakovaně a její jed patří mezi ty nejnebezpečnější. Dokáže usmrtit i člověka (Schmidt et al. 1986). V Japonsku umírá každoročně několik desítek lidí po bodnutí sršní mandarinskou (Ono et al. 2003).
      Jed sršně mandarinské je pestrou směsí mnoha substancí, jejichž nebezpečný účinek se navzájem potencuje. Obsahuje cytolytické peptidy, mastoparany, které poškozují tkáň v místě a okolí vpichu žihadla a stimulují účinek dalších toxických složek jedu, zejména enzymu fosfolipázy (Abe et al.2000). Tyto složky jedu způsobují hemoragie a nekrózy v místě vpichu (Yanagawa et al. 2007). Na bolestivosti vpichu žihadla se podílí zejména acetylcholin, který je přítomen v jedu sršně ve vysoké koncentraci – asi 5% sušiny. V žádném jiném biologickém zdroji nebyla tak vysoká koncentrace acetylcholine nalezena. Nejnebezpečnější složkou jedu sršně mandarinské je peptidický neurotoxin nazvaný mandaratoxin. Jedná se o velký, jednořetězcový termostabilní peptid s molekulovou hmotností asi 20 kDa. Působí na synapsích, kde blokuje postsynaptické potenciály (Abe at al. 1982). Místem toxického působení jedu je zejména kardiovaskulární systém (Abe a Kawai 1983). Jed zvyšuje srdeční frekvenci a způsobuje blokádu převodu nervového vzruchu ze sinusového srdečního uzlu do atrioventrikulární převodové soustavy a do vodivé soustavy komor, tzv.  atrioventrikulární blok (Abe a Kawai 1983; Takashi a Nobufumi 1983). Atrioventrikulární blok  je typický rovněž pro digitálisovou intoxikaci. Na těchto změnách srdečního převodníkovvého systému se podílí zejména peptid bradykininového typu, nazvaný vespakinin-M (Kishimura et al. 1976).
     Jed sršně mandarinské obsahuje rovněž těkavé nejedovaté látky, které fungují jako komunikační chemické látky - feromony. Cítí-li se sršeň ohrožena nebo je-li ohroženo jejich hnízdo, vystřikuje jed do vzduchu a jeho těkavé látky působí na ostatní příslušníka hnízda jako poplachový feromon. Jakmile zachytí jeho pach, okamžitě přispěchají na pomoc a vrhají se na protivníka. Jako poplachové substance byly identifikovány dva alifatické alkoholy: 2-pentanol a 3-methyl-1-butanol a alifatický ester, 1-methylbutyl-3-methylbutanoát. Vůně těchto látek vyvolává u vos silnou defenzivní reakci rovnající se zuřivosti. Protože tyto látky voní i lidem, přidávají se často do některých kosmetických přípravků. Zachytí-li sršeň mandarinská tuto pachovou stopu, působí na ni podobně jako feromon a přivede ji k zuřivosti. To by mohlo vysvětlit, proč útoky sršní mandarinských na lidi jsou v Japonsku poměrně časté (Ono et al. 2003).