Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 8676 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Urushiol - yperit z přírody
Publikováno: Pondělí, 06.10. 2008 - 17:44:31 Od: prof. Patocka
prof Patočka

Urushiol - yperit z přírody

 

Jiří Patočka a Josef Frynta

 

     Urushiol je žlutá olejovitá tekutina s b.v. 200 – 210 °C. Její jméno pochází z japonštiny a je odvozeno od slova urushi, což je pryskyřice produkovaná stromem kiurushi (lakový strom, škumpa lakodárná, Rhus verniciflua), používaná v Japonsku k výrobě laku na dřevo. Urushiol je součástí mízy (latexu) některých stromů, zejména rodu Toxicodendron. Kontakt s těmito rostlinami může být  pro člověka velmi nebezpečný. Zejména vnímaví jedinci jsou při styku nechráněné kůže s různými částmi těchto rostlin v nebezpečí. Urushiol vyvolává kontaktní dermatitidu (Kalish 1991), která může mít mnoho klinických projevů: od zarudnutí kůže až po mokvavé a špatně se hojící puchýře, ne nepodobné těm, jaké způsobuje bojová otravná látka yperit. Velmi nebezpečné je vdechnutí par nebo kapiček urushiolu, stejně jako rozžvýkání listů rostlin, které urushiol produkují (Epstein 1994).



      Na severoamerickém kontinentu, kde jsou rostliny rodu Toxicodendron zastoupeny třemi druhy – Toxicodendron radicans (poison ivy), Toxicodendron diversilobum (Poison oak) a Toxicodendron vernix (Poison sumac), jsou otravy na denním pořádku. Každoročně se s toxickým účinkem těchto dřevin setká miliony lidí, zejména v podobě dermatitid, přestože vědomosti o jejich nebezpečnosti jsou dobře známy (Froberg et al. 2004). Každé malé dítě ve Spojených státech zná říkanku Leaves of tree, let them be, které na toto nebezpečí upozorňuje.
     Rostlinnou, která produkuje urushiol a s kterou se můžeme setkat v ČR, je škumpa orobincová (Rhus typhina) resp. některé další druhy škump. Škumpa je původem ze Severní Ameriky, ale u nás se často vysazuje jako okrasná dřevina do zahrad a městských parků. Když unikne do přírody, stává se z ní invazní rostlina (Frynta 2008). Otravy touto rostlinou však nejsou ani tak časté, ani tak závažné (Ippen 1983).
     Urushiol je komplikovanou směsí mnoha organických látek, z nichž toxikologicky nejvýznamnější jsou 3-alkyl-pyrokatecholy (urushioly).

Jejich alkylová skupina může mít 15 (ivy) nebo 17 uhlíků (oak) a v řetězci několik dvojných vazeb. Mechanismus toxického účinku spočívá ve vazbě urushiolu na proteiny, které tak mění své imunologické vlastnosti a organismus je rozpoznává jako cizorodé bílkoviny (Liberato et al. 1981). Ty jsou potom likvidovány T-lymfocyty. Je tedy velmi podobný mechanismu, který se uplatňuje i při toxicitě yperitů (Patočka et al. 2004).

Literatura
Epstein WL. Occupational poison ivy and oak dermatitis. Dermatol Clin. 1994; 12: 511-516.
Froberg B, Ibrahim D, Furbee R. Plant poisoning. Emerg Med Clin North Amer 2004; 25: 375-433.
Frynta J. (2008). Škumpa orobincová. http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1115
Ippen H. Contact allergy to Anacardiaceae. A review and case reports of poison ivy
allergy in central Europe. [Article in German] Derm Beruf Umwelt 1983; 31: 140-148.
Kalish RS. Recent developments in the pathogenesis of allergic contact dermatitis. Arch Dermatol 1991; 127: 1558-1563.
Liberato DJ, Byers VS, Dennick RG, Castagnoli N, Jr.  Regiospecific attack of nitrogen and sulfur nucleophiles on quinones derived from poison oak/ivy catechols (urushiols) and analogues as models for urushiol-protein conjugate formation. J Med Chem 1981; 24: 28-33.
Patočka a kol. Vojenská toxikologie. Grada Publishing, Praha 2004, 180 s.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 11

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace