NEBEZPEČÍ PLASTOVÝCH LAHVÍ.

Může za to bisfenol A?

Jiří Patočka

     Bisfenol A [2,2-bis(4-hydroxyfenyl(propan] je organická látka připravená v roce 1891 ruským chemikem Alexandrem P. Dianinem kondenzací fenolu s acetonem (proto to A za jménem). Dlouho neměl bisfenol žádné významné využití, ale s rozvojem chemie polymerů se stal důležitou surovinou pro přípravu plastů. V současné době je využíván zejména při přípravě polykarbonátových plastů, které se užívají při výrobě makrolonových desek, nádob na tekutiny, kojeneckých lahví, nosičů CD a DVD, campingových příborů, dóz na potraviny, k ošetření vnitřního povrchu konzerv apod. Laboratorní testy potvrdily, že bisfenol A se dostává do potravin, které jsou v kontaktu s polykarbonáty a lze jej dokázat v krvi lidí, kteří takové potraviny konzumují. Bisfenol A nachází stále širší použití také  ve stavebnictví, elektronice, medicíně, potravinářském průmyslu i jinde a jeho roční světová produkce se pohybuje kolem 3 milionů tun a rok od roku roste.

     Dne 16. září 2008 přinesl server NewScientist zprávu, že bisphenol A uvolňovaný z plastových lahví může způsobovat onemocnění srdce a diabetes II. typu. Krátce nato převzaly tuto zprávu všechny světové tiskové agentury a informovaly o tom své čtenáře a posluchače (http://www.newscientist.com/article/dn14739-plastic-bottle-chemical-linked-to-heart-disease.html). K těmto výsledkům dospěli britští vědci na základě epidemiologické studie na skupině 1455 dospělých lidí. I když výsledky studie jsou jinými vědeckými skupinami zpochybňovány, znovu se objevuje otázka, zda používání polykarbonátových plastových lahví pro kojence či široké využití tohoto plastu v potravinářství je či není bezpečné. Podezření, že bisfenol A je toxický, se objevilo již v 30. letech minulého století. Naprostá většina studií však byla prováděna na laboratorních zvířatech a podezření na toxicitu u člověka nebylo nikdy podloženo důvěryhodnými údaji.
     V poslední době nabralo studium biologických účinků bisfenolu A na obrátkách. V databázi medicínských publikací PubMed je k dnešnímu dni dostupných 4879 publikací (k 22. 9.2008), v nichž se vyskytuje klíčové slovo "bisphenol".  377 je těch, co byly publikovány v tomto roce. Toxicita bisfenolu A pro laboratorního potkana při p.o. podání je nízká, 3250 mg/kg. Hlavní nebezpečí bisfenolu A spočívá v tom, že látka vykazuje estrogenní aktivitu (Okada et al. 2008).
     Rozšířené používání bisfenolu A patrně souvisí se vznikem snížené reaktivity na insulin a s nárůstem výskytu diabetu II. typu. Při pokusech bylo zjištěno, že bisfenol A indukuje v buňkách slinivky nadbytečnou tvorbu inzulinu, působením na estrogenové receptory, které na svém povrchu mají buňky pankreatu (Ropero et al. 2008). Bisfenol A tedy může vest nejen ke vzniku rakoviny prsu (Murray et al. 2007) či prostaty (Hess-Wilson et al. 2007), ale zdá se, že by mohl být i jedním z důvodů nárůstu počtu diabetiků a rovněž lidí postižených obezitou (Miyawaki et al. 2007). Bisfenol A může také přispívat k těhotenskému diabetu, čí vést i k dalším metabolickým chorobám (vom Saal a Myers 2008).
     Navzdory všem podezřením, Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala nedávno prohlášení, že bisfenol A v potravinách nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí (Tanne 2008). Obrana před ním je přitom velice složitá, protože je složkou velkého počtu běžných předmětů.

Literatura
Hess-Wilson JK, Webb SL, Daly HK, Leung YK, Boldison J, Comstock CE, Sartor MA,
Ho SM, Knudsen KE. Unique bisphenol A transcriptome in prostate cancer: novel effects on ERbeta expression that correspond to androgen receptor mutation status. Environ Health Perspect. 2007; 115: 1646-1653.
Miyawaki J, Sakayama K, Kato H, Yamamoto H, Masuno H. Perinatal and postnatal exposure to bisphenol a increases adipose tissue mass and serum cholesterol level in mice. J Atheroscler Thromb. 2007; 14: 245-252.
Murray TJ, Maffini MV, Ucci AA, Sonnenschein C, Soto AM. Induction of mammary gland ductal hyperplasias and carcinoma in situ following fetal bisphenol A exposure. Reprod Toxicol. 2007; 23: 383-390.
Okada H, Tokunaga T, Liu X, Takayanagi S, Matsushima A, Shimohigashi Y. Direct evidence revealing structural elements essential for the high binding ability of bisphenol A to human estrogen-related receptor-gamma. Environ Health Perspect. 2008;116: 32–38.
Ropero AB, Alonso-Magdalena P, García-García E, Ripoll C, Fuentes E, Nadal A. Bisphenol-A disruption of the endocrine pancreas and blood glucose homeostasis. Int J Androl. 2008; 31: 194-200.
Tanne JH. FDA says that bisphenol A in food is safe, despite controversy. Biochem Med J. 2008;337:a1429.
vom Saal FS, Myers JP. Bisphenol A and risk of metabolic disorders. JAMA. 2008; 300: 1353-1355.

Prezentace: Endokrinní disruptory