Celá rostlina je jedovatá a dokáže způsobit i smrtelné otravy (Patočka, Frynta 2008). Riziko představuje především pro hovězí dobytek a ovce. Ročně uhynou na otravu drchničkou stovky zvířat na celém světě, ale otravy nejsou v literatuře dostatečně zdokumentovány. Časté jsou zejména v Austrálii (Rothwell a Marshall 1986), Jižní a Severní Americe, Indii a Africe (Schneider 1978, Sadakar et al. 1995). Výjimkou je epidemiologická studie z Uruguaye. Ta ukázala, že v letech 1994 až 1998 byla morbidita u skotu způsobená drchničkou 3,2 až 53,2 % s letalitou 42,6 až 100 % a u ovcí pak s morbiditou 2,8 až 42,9 % a letalitou 81,3 až 100 % (Rivero et al. 2001). K otravám docházelo nejčastěji u zvířat, která se pásla na strništích po sklizni ječmene či pšenice. Klinicky se otrava projevila zesláblostí, motolicí, průjmem, často krvavým, komatem a smrtí. Uhynulá zvířata měla útrobní dutiny naplněny exsudátem, byl u nich pozorován otok v mezentériu a okolí ledvin, ledviny byly bledé, v mozkové kůře byly četné krevní výrony. V jícnu byly pozorovány eroze a krvácející vředy, častá byla enteritida. Histologicky byla prokázána nefróza, biochemické vyšetření prokázalo zvýšené hladiny sérového kreatininu a močoviny. Příčinou smrti intoxikovaných zvířat bylo akutní selhání ledvin. Když byla drchnička podána dvěma ovcím v dávkách 160 a 224 g/kg živé váhy zvířete, vyvolala stejné příznaky jaké byly pozorovány u zvířat otrávených na pastvě. K podobným závěrům vedly i laboratorní experimenty na potkanech intoxikovaných ethanolickým extraktem z drchničky (Al-Sultan et al. 2003). Autoři této studie stanovili LD₅₀ extraktu při i.p. podání 10 mg/kg. Pořád však není známo, které obsahové látky drchničky jsou zodpovědné za její toxicitu.Biologicky účinnými látk ami drchničky rolní jsou pentacyklické triterpeny v nichž aglykonem je olean či priverogenin B (de Napoli eta al. 1992; Shoji et al. 1994). Tyto teriterpeny by mohly být zodpovědné za toxicitu drchničky pro některé druhy živočichů. Dále byly v drchničce nalezeny terpenické saponiny a oligoglykosidy (Amoros a Girre 1987, Mahato et al. 1991), cucurbitaciny (Yamada et al. 1978) a některé další látky jako flavonoidy či anthokyany (Kawashty et al. 1998). Jejich moderní farmakologický průzkum v nich odhaluje zajímavé látky s možným využitím v medicíně a vysvětluje, proč byla dříve drchnička oblíbenou léčivkou v mnoha zemích celého světa (Akarreta et al. 2007).

Literatura
Al-Sultan SI,  Hussein YA, Hegazy A. Toxicity of Anagallis arvensis Plant. Pakistan J Nutrition 2003;2:116-122.
Akerreta S, Cavero RY, López V, Calvo MI. Analyzing factors that influence the folk use and phytonomy of 18 medicinal plants in Navarra. J Ethnobiol Ethnomed. 2007;3:16.
De Napoli L, Piccialli G, Piccialli , Santacroc C,  Carolla R. Two oleanane triterpenes from Anagallis arvensis. Phytochemistry 1992;11:3965-3968.
Kawashty SA, El-Garf IA, El-Negoumy SI. Chemosystematics of Anagallis arvensis L. (Primulaceae). Biochem Syst Ecol 1998;6:663-668.
Mahato SB, Sahu NP, Subodh K. Roy SK, Sen S. Structure elucidation of four new triterpenoid oligoglycosides from Anagallis arvensis. Tetrahedron 1991;47:5215-5230.

Patočka J, Frynta J. Drchnička rolní - jedovatá i léčivá. Vesmír 2008;87:577.
Rivero R, Zabala A, Gianneechini R, Gil J, Moraes J. Anagallis arvensis poisoning in cattle and sheep in Uruguay. Vet Hum Toxicol. 2001;43:27-30.
Rothwell JT, Marshall DJ.Suspected poisoning of sheep by Anagallis arvensis (scarlet pimpernel). Aust Vet J. 1986;63:316.
Sadekar RD, Bhandarkar AG, et al. Toxicity of a winter crop weed Anagallis arvensis (Blue Pimpernel) in cattle and buffaloes. Indian Vet J 1995;72:1151-1153.
Shoji N, Umeyama A, Yoshikawa K, Arihara S. Structures of anagallosaponins I-V and their companion substances from Anagallis  arvensis L. Chem Pharm Bull (Tokyo). 1994; 42: 1750-1755.
Schneider DJ. Fatal ovine nephrosis caused by Anagallis arvensis L. J S Afr Vet Assoc. 1978;49:321-324.
Yamada Y,  Hagiwara K, Iguchi K, Takahasi Y, Hsu HY. Cucurbitacins from Anagallis arvensis. Phytochemistry 1978;10:1798.
Amoros M, Girre RL. Structure of two antiviral triterpene saponins from Anagallis arvensis. Phytochemistry 1987;26:787-791.