Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 7812 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Toxikologie metribuzinu
Publikováno: Pátek, 15.08. 2008 - 18:41:28 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Toxikologie metribuzinu

Mgr. Vratislav Malý

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Metribuzin je selektivní herbicid z rodiny triazinů, který inhibuje fotosyntézu citlivých rostlinných druhů. Je používán ke kontrole plevelů. Je k dispozici jako kapalný roztok, ve vodě rozpustné granule či jako suché přípravky k rozptylu (1).

Nejrozšířenějším triazinovým herbicidem byl od šedesátých let 20. století atrazin, který však vykazuje řadu nežádoucích účinků a jeho používání bylo v roce 2005 u nás zakázáno. Mezi lety 1966 – 1981 bylo v USA zaznamenáno 66 případů otrav atrazinem u exponovaných pracovníků a po rozsáhlé dermální expozici bylo zaznamenáno jedno úmrtí. Atrazin je velmi perzistentní v prostředí díky své rezistenci k abiotické hydrolýze a přímé fotolýze ve vodním prostředí. Je mírně toxický pro vodní živočichy a jeho 96hLC50 pro pstruha duhového je 5,3 mg.l-1 (2).


Vlastnosti metribuzinu
Metribuzin je bílá krystalická látka, páchnoucí po síře.
Chemický název: 4-amino-6-terc-butyl-3-(methylsulfanyl)-1,2,4-triazin-5(4H)-one
Molární hmotnost: 214,29
Rozpustnost ve vodě: 1050 mg.l-1
Rozpustnost v dalších rozpouštědlech: Mírně se rozpouští v aromatických a chlorovaných uhlovodíkových rozpouštědlech, zahrnujíc dimethyl formamid, cyklohexan, methanol, benzen, ethanol, xylen a kerosen.
Bod tání: 125 -126,5 °C
Tlak odpařování: 0,058 mPa při 20 °C
Log Pow = 1,6 při 20 °C a pH 5,6
Toxikologické účinky
Akutní toxicita
Metribuzin je mírně toxický při požití, s udávanou orální LD50 1090 - 2300 mg.kg-1 pro krysy, 700 mg.kg-1 pro myši a 245 - 274 mg.kg-1 pro morče (3). Je prakticky netoxický dermálně s dermální LD50 20 000 mg.kg-1 pro králíka. (3). Čtyřhodinová letální koncentrace ve vzduchu LC50 pro krysy je větší než 0,65 mg.l-1 což indikuje mírnou toxicitu inhalační cestou. U metribuzinu se neprokázalo, že dráždí kůži a oči krys, králíků, prasat guinejských nebo lidí (4). Při vysoké akutní expozici krys metribuzinem se projevilo omráčení (stupor) a namahavé dýchání. U přeživších krys došlo k postupnému uzdravení bez trvalých následků (5).
Chronická toxicita
U psů, kterým bylo do krmení přidáváno 12,5 mg.kg.den-1 po tři měsíce, nebyly sledovány žádné škodlivé efekty (5). Žádný efekt také nebyl pozorován při podávání dávky 2,5 mg.kg.den-1 po dobu 3 měsíců, nicméně dávky 25 a 75 mg.kg.den-1 způsobily zvětšení jater a štítné žlázy (5). U dvouleté studie, kde byl metribuzin podáván v krmení krysám a psům, nebyly pozorovány žádné efekty u dávek 5 mg.kg.den-1 u krys a 2,5 mg.kg.den-1 u psů. Naproti tomu v jiné dvouleté studii, kde bylo psům podáváno 37,5 mg.kg.den-1 metribuzinu bylo pozorováno snížení přírůstku, zvýšení mortality, poškození jater a ledvin (6).
Reproduktivní účinky
Metribuzin nezpůsobuje efekty poškozující reprodukci. Gravidním samicím králíka byl podáván technický metribuzin, v dávkách 15, 45 a 135 mg.kg-1 , zaváděný žaludeční sondou po dobu 6 dní z celkových 18 dnů gravidity. U dávky 45 mg.kg-1 nebyly u samic pozorovány žádné škodlivé účinky, avšak u dávky 135 mg.kg-1 došlo ke snížení porodní váhy mláďat. U plodů pak nebyly pozorovány žádné účinky ani u jedné z podávaných dávek (6). Žádný škodlivý účinek na reprodukci nebyl pozorován u třígenerační studie, kde bylo krysám podáváno 15 mg.kg.den-1 (4, 7).
Teratogenní účinky
Byla pozorována snížená porodní váha u krys při dávkách 70 mg.kg.den-1 a opožděný vývoj při dávkách 200 mg.kg.den-1. U metribuzinu se neprokázala teratogenní aktivita u králíka při dávkách 85 mg.kg.den-1, nicméně klesla porodní váha u potomstva (8). Tyto údaje napovídají, že metribuzin pravděpodobně nezpůsobí teratogenní efekty ani u lidí.
Mutagenní účinky
Testy na živých zvířatech a tkáňových kulturách ukázaly, že metribuzin nemá mutagenní účinky (5).
Karcinogenní účinky
Dosud se neobjevily žádné náznaky karcinogenních efektů u krys, kterým bylo v krmivu podáváno 15 mg.kg.den-1 po dobu 2 let, ani u myší při dávce 380 mg.kg.den-1 po dobu 2 let (4). Tytu údaje ukazují, že metribuzin nemá karcinogenní účinky.
Orgánová toxicita
U studií s použitím vysokých dávek metribuzinu se objevuje útlum centrálního nervového systému. Další studie pak indikují, že cílovým orgánem je štítná žláza a játra.
Osud v těle
Potom, co je metribuzin absorbován je rychle distribuován do těla a nezměněný vylučován močí. U savců je 90% metribuzinu vyloučeno během prvních 96 hodin a to močí a výkaly (3).
Ekologické efekty
Toxický vliv na ptáky
Metribuzin je mírně toxický pro ptáky. Akutní orální LD50 je 100 - 200 mg.kg-1 pro křepelku viržinskou (Colinus virginianus), kachnu divokou (Anas platyrhynchos) a křepelku japonskou (Coturnix japonica) (3). Udávané 5 až 8 denní krmné hodnoty LC50 pro tyto druhy jsou všechny vyšší než 100 mg.kg-1 (8).
Toxický vliv na vodní organismy
Metribuzin je mírně toxický pro ryby. U pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) činí 96 hodinová LC50 64 – 76 mg.l-1, u slunečnice velkoploutvé (Lepomis macrochirus) 80 mg.l-1 a okolo 10 mg.l-1 u karase stříbřitého (Carassius auratus) (3). U hrotnatky velké (Daphnia magna) činí 48 hodinová LC50 4,5 mg.l-1 (8).
Toxický vliv na další organismy
Metribuzin je netoxický vůči včelám. Metribuzin může být fytotoxický na necílové
rostlinné druhy (3, 8).
Degradace v prostředí
Degradace v půdě a povrchových vodách
Metribuzin je mírně perzistentní v půdním prostředí (9). Poločas rozpadu se různí podle typu půdy a klimatických podmínek. Poločas rozpadu v půdě činí od 30 do 120 dní, reprezentativní hodnota je přibližně 60 dní. Metribuzin je jen slabě vázán na půdu a je dobře rozpustný ve vodě, což mu dává potenciál na vyluhování v mnoha typech půd (9). Pohyblivost v půdě je ovlivněna mnoha faktory: množství půdního organického materiálu, velikosti půdních částic, pórovitost půdy a srážky. Princip degradace metribuzinu z půdy je na bázi mikrobiální degradace. Metribuzin je odbouráván pomocí deaminace plísní Cunninghamella echinulata.
Degradace ve vodě
Poločas rozpadu v rybniční vodě je 7 dní (3). Pokud je metribuzin nacházen ve vodě, pak je to spíše ve vodním sloupci než v sedimentu, hlavně kvůli nízké vázací schopnosti k půdě a vysoké rozpustnosti ve vodě.
Degradace ve vegetaci
Pokud je aplikován postemergentně je metribuzin absorbován přes listy, hlavní cesta vstupu je však přes kořenový systém, odkud dále postupuje nahoru. Koncentruje se v kořenech, stoncích a listech. V rostlinách necitlivých k metribuzinu dochází k deaminizaci na lépe rozpustné konjugáty, zatímco v citlivých rostlinách není metribuzin metabolizován a přerušuje fotosyntézu v chloroplastech (8).

LITERATURA:
[1] EXTOXNET [online]. 2007 [cit. 2007 - 4 - 18] http://extoxnet.orst.edu/pips/metribuz.htm
[2] WEXLER P.,ANDERSON B.D., PEYSTER A., GAD S., HAKKINEN P., KAMRIN
M.,LOCKEY B., MEHENDALE H., POPE C.,SHUGART L., 2005: Encyclopedia of toxicology. second edition, 795p.
[3] KIDD, H., JAMES, D.R., EDS. 1991: The Agrochemicals Handbook, Third Edition, Royal Society of Chemistry Information Services, Cambridge, 243 p.
[4] DUPONT DE NEMOURS CORP. 1991: Material Safety Data Sheet for Metribuzin Technical, Wilmington, DE, 36 p.
[5] GOSSELIN, R.E., SMITH, R.P., HODGE, H.C., 1984: Clinical Toxicology of Commercial Products, 5. vydání, nakl. William and Wilkins, Baltimore, MD,184 p.
[6] EPA (U.S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY), 1988: Health Advisory Summary: Metribuzin, Office of Drinking Water, Washington, DC
[7] ACGIH (AMERICAN CONFERENCE OF GOVERNMENTAL INDUSTRIAL HYGIENISTS, INC) 1991: Documentation of the Threshold Limit Values and Biological Exposure Indices, 6. Vydání, Cincinnati, OH, 128 p
[8] WSSA (WEED SCIENCE SOCIETY OF AMERICA), 1994: Herbicide Handbook, 7. Vydání, Champaign IL,
[9] WAUCHOPE, R. D., BUTTLER, T. M., HORNSBY A. G., AUGUSTIJN- BECKERS,P. W. M., BURTJ.P., 1992: SCS/ARS/CES Pesticide properties diabase for environmental decisionmaking. Rev. Environ. Contam. Toxicol. 123:1- 157

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 9

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace