Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1296 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Toxikologická rizika umělých sladidel
Publikováno: Úterý, 13.05. 2008 - 17:43:10 Od: prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

Toxikologická rizika umělých sladidel

Lenka Nožičková

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Umělá sladidla můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Do první skupiny se řadí sladidla, která jsou chemicky připravovaná. Do skupiny druhé se řadí náhradní cukry.



Chemicky připravovaná umělá sladidla

Většinou mají podobu sypkých směsí, tabletek nebo kapek. Jejich nejvýznamnější vlastností je vysoká sladivost. Např. jedna tabletky či jedna kapka umělého sladidla představuje jednu kostku cukru. Umělá sladidla nejsou zdrojem žádné energie a nijak neovlivňují hladinu glykémie v krvi. Jsou proto vhodná zejména pro diabetiky a jako součást diety. Jejich nevýhodou je, že jejich sladká chuť je přece jen jiná než chuť sacharózy a každý ji vnímá trochu jinak. Častá je nepříjemná kovová pachuť, kterou zanechávají na jazyku ještě dlouho po konzumaci. Aspartam chutná části populace dokonce hořce. Umělých sladidel je v současné době mnoho a u vech je akceptovatelná denní dávka natolik vysoká, že k jejímu překročení by nemělo dojít. Přesto se jim část populace vyhýbá a zůstává buď věrná řepnému cukru nebo volí některé z přírodních sladidel. Všechna na trhu dostupná umělá sladisla jsou složena z několika málo základních látek v různých směsích. Těmi základními látkami jsou aspartam, sacharin a acesulfam.

Aspartam - C14H18N2O5 je bílá krystalická látka ve formě granulí nebo prášku. Molekula je složena z kyseliny asparagové, fenylalaninu a methanolu. V potravě požitý methanol se za pomocí trávícíh enzymů v lidském těle mění na formaldehyd a dále na kyselinu mravenčí. Formaldehyd je roztok, určený k balzamování mrtvých těl, jeho klasifikace je třídy A - karcinogen. Fenylalanin a kyselina aspartamová jsou toxické, pokud nejsou vázány na ostatní aminokyseliny v proteinech. Tvrzení na obalech výrobku, že jej organismus běžně přijímá není úplně pravdou. Přijímá jej v komplexu aminokyselin, ze kterých jsou tvořeny bílkoviny a které jsou na sebe vázány. Samostatně okleštěný je toxický. Objeven byl společností Searle v roce 1965. Americký kontrolní úřad sice povolil slazení Aspartamem, zároveň ale zdokumentoval 92 škodlivých příznaků při jeho časté konzumaci. Mezi jinými uvádí otupělost, bolesti hlavy, únavu, závratě, bolesti žaludku, bušení srdce, zvyšování hmotnosti, podrážděnost, úzkost, ztráty paměti, halucinace, vyrážky, záchvaty, slepotu, hučení v uších, deprese, ztrátu sluchu, křeče, ztrátu chuti, nespavost, slabost. Někteří odborníci dále Aspartam dávají do souvislosti s nádory mozku, roztroušenou sklerózou, epilepsií, chronickými bolestmi svalů, chronickou únavou, Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, cukrovkou, maligními tumory lymfatické tkáně, defekty novorozeňat atd. Mnohé z toho je jistě přehnané, ale i kdyby toho byla pravdivá jen malá část, nevypadá aspartam jako bezpečné sladidlo. Nicméně, do káva či čaje jej dáváme jen velmi malé množství, protože má velmi intenzívní sladkou chuť. Je přibližně dvěstěkrát sladší než sacharóza. Aspartam nesmí používat lidé trpící fenylketonurií. Aspartam se rovněž nedoporučuje např. pro přípravu moučníků a tepelně upravených jídel, protože se teplem rozkládá. Aspartam je u nás, ale i ve světě, nejvíce používaným a nejlépe dostupným umělým sladidlem.
Sacharin - C7H4NNaO3S.2H2O je bílý krystalický prášek, bez zápachu. Charakteristická je vysoká sladivost, která je 300 až 500x vyšší než u sacharozy v roztoku. Sacharin se nedoporučuje těhotným ženám a malým dětem. Látce je přičítána řada toxických vlastností, včetně karcenogenity.
Acesulfam - C4H4KNO4S je bílý krystalický prášek bez zápachu. Jeho intenzívní sladká chuť je 200x sladší než sachroza. Při používání umělých sladidel se zvyšuje příjem potravy, protože organismus dostává méně energie. Zvyšují i chuť k jídlu a podporují vylučování inzulínu.

Náhradní cukry

Mají stejnou energetickou hodnotu jako řepný cukr a stejně tak jako řepný cukr zvyšují hladinu glykémie, i když o něco pomaleji. Mezi náhradní cukry patří např. fruktóza nebo sorbitol. Ty se používají nejčastěji k výrobě diabetických cukrovinek.

Fruktoza - C6H12O6 (ovocný cukr) – je bílá krystalická látka, monosacharid, který se řadí k hexózám patřícím mezi ketózy. Je obsažena v mnoha potravinách, zejména v ovoci, ale také v zelenině a medu. Má sladší chuť než řepný cukr. Může mít za následek syndrom X. Tento syndrom označuje skryté, ale o to nebezpečnější narušení tělesného metabolismu, které může způsobit vážné srdeční a koronární choroby či cukrovku 2. typu. Syndrom X se vyskytuje především ve vyspělých zemích u bohatě živených lidí. Podle nejnovějších odhadů jím v USA a v zemích západní Evropy trpí asi třetina populace a tento počet se rychle zvyšuje.

Sorbitol (sorbit) - C6H14O6 - Sorbitol – je alkoholický cukr, obsažený v některém ovoci (hrušky, třešně). Průmyslově se vyrábí redukcí glukózy. Výrobu sorbitolu ze sacharózy lze realizovat dvěma způsoby - chemickou a biochemickou cestou. V obou případech je nejprve nutné rozštěpit molekulu sacharózy na glukózu a fruktózu a dále pracovat s těmito monosacharidy. Vedlejším produktem technologie výroby sorbitolu je fruktózový sirup. Sorbitol nepodporuje růst bakterií jako přírodní cukry. Snižuje výskyt škodlivých bakterií v dutině ústní a tím pomáhá při prevenci zubního kazu. Často je proto přidáván do žvýkaček, kde je někdy nahrazován ještě výhodnějším xylitolem. V organismu se mění na fruktózu.
Sorbitol je často používaným náhradním sladidlem u diabetiků, protože je možno jej přidávat i do pečených moučníků. Organismus diabetiků se však sorbitolu zbavuje obtížněji než organismus zdravý a mohl by být příčinou častých diabetických obtíží vedoucích až k nutnosti amputace končetin. Zdá se, že také způsobuje slábnutí zraku a jeho nadměrná konzumace může vést až ke slepotě.

Literatura
Aspartam [online]. c 2007. [cit. 2008-04-26]. Dostupné z <http://kolecko.blog.cz/0701>.
Bell W, Clapp R, Davis D, Epstein S, Farber E, Fox DA, Holub B, Jacobson MF,
Lijinsky W, Millstone E, Reuber MD, Suzuki D, Temple NJ. Carcinogenicity of saccharin in laboratory animals and humans: letter to Dr. Harry Conacher of Health Canada. Int J Occup Environ Health. 2002; 8(4): 387-393.
Benfield P. vAldose reductase inhibitors and late complications of diabetes. Drugs. 1986; 32 Suppl 2: 43-55.
Fruktosa [online]. c 2008. [cit. 2008-04-26]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Fruktosa>.
Gallus S, Scotti L, Negri E, Talamini R, Franceschi S, Montella M, Giacosa A, Dal
Maso L, La Vecchia C. Artificial sweeteners and cancer risk in a network of case-control studies. Ann Oncol. 2007; 18(1): 40-44.
Jeffrey AM, Williams GM. Lack of DNA-damaging activity of five non-nutritive sweeteners in the rat hepatocyte/DNA repair assay. Food Chem Toxicol. 2000; 38(4): 335-338.
Johnson RJ, Segal MS, Sautin Y, Nakagawa T, Feig DI, Kang DH, Gersch MS, Benner
S, Sánchez-Lozada LG. Potential role of sugar (fructose) in the epidemic of hypertension, obesity and the metabolic syndrome, diabetes, kidney disease, and cardiovascular disease. Am J Clin Nutr. 2007; 86(4): 899-906.
Karamishev AM, Khadzhaĭ IaI, Kharchenko MS. Pharmacological action and the use of sorbit. [Article in Russian] Farm Zh. 1969; 24(2): 14-17.
Miller A, Adeli K. Dietary fructose and the metabolic syndrome. Curr Opin Gastroenterol. 2008; 24(2): 204-209.
Mukhopadhyay M, Mukherjee A, Chakrabarti J. In vivo cytogenetic studies on blends of aspartame and acesulfame-K. Food Chem Toxicol. 2000; 38(1): 75-77.
Náhradní sladidla [online]. [cit. 2008-04-26]. Dostupné z <http://www.hages.cz/katalogy/nealko.pdf>.
Rajasekar P, Viswanathan P, Anuradha CV. Beneficial impact of L-carnitine in liver: a study in a rat model of syndrome X. Amino Acids. 2007 Aug 24 [Epub ahead of print]
Reddy GB, Satyanarayana A, Balakrishna N, Ayyagari R, Padma M, Viswanath K,
Petrash JM. Erythrocyte aldose reductase activity and sorbitol levels in diabetic
retinopathy. Mol Vis. 2008; 14: 593-601.
Renwick AG. Acceptable daily intake and the regulation of intense sweeteners. Food Addit Contam. 1990; 7(4): 463-475.
Sladím, sladíš, sladíme. Diastyl. Praha : 2005, roč. 2005, č. 6, s. 26-27. ISSN 1801-0547
Sorbitol [online]. c 2008. [cit. 2008-04-26]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Sorbitol>.
Syndrom X [online]. c 2001. [cit. 2008-04-27]. Dostupné z <http://zpravy24.pantax.cz/2001/12/14.12.01.htm>.
Rutledge AC, Adeli K. Fructose and the metabolic syndrome: pathophysiology and molecular mechanisms. Nutr Rev. 2007; 65(6 Pt 2): S13-23.
Weihrauch MR, Diehl V. Artificial sweeteners--do they bear a carcinogenic risk? Ann Oncol. 2004; 15(10): 1460-1465.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 3.02
Účastníků: 45

Dobré

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace