Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4669 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Šupinovky – nejedlé, leč zajímavé houby
Publikováno: Pátek, 18.11. 2022 - 15:56:00 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Šupinovky – nejedlé, leč zajímavé houby

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     Text o šupinovkách, lupenatých houbách rostoucích na pařezech či kmenech rozličných dřevin nezaujme ty, kteří mají vztah k houbám ryze užitkový. Jde totiž o nejedlé, saprotrofni či parazitické, živě zbarvené houbičky, které – i když jsou drobné - upoutají pozornost snad každého. Šupinovek roste u nás přibližně 30 druhů a zdaleka ne všechny lze označit jako běžné. Naopak mnohé mají specifické ekologické nároky. Je mezi nimi jeden druh vázaný svým výskytem výhradně na stará spáleniště, některé šupinovky rostou pouze v rašeliništích, jiné najdeme jen na konkrétní dřevině. Z třech desítek druhu jsme vybrali samozřejmě jen několik. Mykologové by nám neodpustili, pokud bychom nezmínili, že mezi šupinovky řadíme rody Gymnopilus a Pholiota. 

     Zářivě žlutým až žlutooranžovým zbarvením je nápadná šupinovka slizká (Pholiota adiposa). Její 40 – 140 mm široký rýhovaný klobouk je žlutý až žlutooranžový, hustě pokrytý rezavě hnědými šupinkami. Stačí mírný déšť, který šupinky odplaví a klobouk je téměř hladký a slizký. Roste místy hojně od července do počátku prosince na živém i tlejícím dřevě listnáčů (buk, bříza), výjimečně i jehličnanů. Velmi se podobná podobně zbarvené, avšak vzácnější šupinovce zlatozávojové (Pholiota cerbera), která fruktifikuje na listnáčích - s oblibou na vrbách. 

Šupinovka slizká. Foto: Houbař Véna



     Nejhojnější šupinovkou u nás je šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa), kterou si někteří houbaři pletou s václavkami (Shaffer. 1965). Klobouk tohoto druhu je rezavě hnědý a je pokrytý stejně jako třeň odstávajícími šupinami stejného zbarvení. Objevuje se na podzim v bohatých trsech na odumřelém dřevě, na starých pařezech a padlých kmenech různých (i ovocných) dřevin.
 
Šupinovka kostrbatá. Foto: Ing. Vladímír Včelák
     Poměrně vyhraněným druhem je šupinovka olšová (Flammula alnicola), rostoucí roztroušeně na vlhčích stanovištích. Kromě olší vyrůstá také na vrbách a na břízách. Při letmém pohledu je snadno zaměnitelná s třepenitkou svazčitou. 
     Rašeliništním druhem (Antononín a Bieberová, 1995) je šupinovka Henningsova (Pholiota henningsii). Tato vzácná šupinovka se žlutým, na středu oranžově hnědým kloboukem o průměru 10 – 40 mm a hustými, úzkými lupeny připojenými nebo zoubkem sbíhavými je ekologicky vázaná na podmáčená stanoviště, typicky rostoucí na podzim v porostech rašeliníku. V roce 2012 bylo známo v ČR pět lokalit (pouze v Čechách, na Moravě zjištěna nebyla). Houba je uvedená ve vyhlášce MŽP č. 395/92 Sb. jako ohrožený druh a zároveň v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii CR (kriticky ohrožený druh) a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. 
     Chráněná je rovněž šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides) rostoucí především v horských bučinách (Holec et al, 2012). Od poněkud podobné šupinovky kostrbaté se liší slizkým kloboukem a vtíravě sladkým pachem. Je rovněž uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN - ohrožený druh. 
     Již podle názvu je na spáleniště vázaná šupinovka spáleništní (Pholiota highlandensis), známější pod synonymem Pholiota carbonaria. Bývá častá na lesních spáleništích od jara do podzimu a to již v časném stadiu sukcese (Hagara, 2014). 
     I když většina šupinovek je nejedlá, jsou nebo mohou být užitečné jinak než v kuchyni. Mykochemický průzkum prokázal, že jejich plodnice obsahují pestrou škálu biologicky aktivních látek s řadou farmakologických aktivit a představují tak zdroj potenciálních léčiv i jinak prakticky využitelných látek (Kobayashi et al, 2012; Ouchida et al, 2022). 
Literatura  
Antonín V, Bieberová Z. Chráněné houby České republiky, EkoCentrum Brno, 1995. 
Hagara L. Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha, 2014. 
Holec J, Bielich A, Beran M. Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha, 2012.
Kobayashi Y, Tateno H, Dohra H, Moriwaki K, Miyoshi E, Hirabayashi J, Kawagishi H. A novel core fucose-specific lectin from the mushrom Pholiota squarrosa. J Biol Chem. 212; 287(41): 33973-33982.
Ouchida T, Maeda H, Akamatsu Y, Maeda M, Takamatsu S, Kondo J et al.  Pholiota squarrosa lectin (PhoSL), a lectin binding to core-fucose specifically, inhibits HBV infection, 2022. In press. DOI: https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-2112428/v1
Shaffer RL. Poisoning by Pholiota squarrosa. Mycologia, 1965; 318-319.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 23

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace