Panamská "zlatá žába" a její jed - zetekitoxin

Jiří Patočka

Žába Atelopus zeteki žije v pralesích Střední Ameriky, zejména v Panamě, a pro její zářivě zlatěžlutou barvu se jí říká "panamská zlatá žába" (Panamanian golden frog). Její český název je již méně vznešený: nosatka panamská. Jedná se o extrémně ohrožený druh, proto je tato krásná žába v Panamě intenzivně chráněna. V roce 1999 by lna její ochranu vyhlášen mezinárodní Project Golden Frog. Má vychovávat obyvatelstvo k tomu, aby přestalo se žábou nezákonně obchodovat a snaží se její chov rozšířit do několika zoologických zahrad. Původním domovem zlaté žáby jsou horské deštné pralesy v nadmořských výškách od 335 do 1315 m, které jsou však intenzivně těženy pro kvalitní dřevo.

Sameček má velikost 35-40 mm, samička 45-55 mm. Obě pohlaví mají stejnou zlatavě žlutou barvu s černými skvrnkami. Žába je aktivní ve dne, kdy loví hmyz, pavouky, stonožky a dokonce drobné bezobratlé živočichy. Žába je známa vysokou jedovatostí svého kožního sekretu, který vylučuje podobně jako jiné žáby pro svoji ochranu před predátory.
Vědci kteří jed zkoumali si všimli, že působil jinak než jedy stromových žab rodu Dendrobates. Svým účinkem připomínal spíše tetrodotoxin, jed ryby fugu, který byl ale také nalezen u brazilské žáby Brachycephalus ephippium. V roce 1971 izolovali Roseen a Fuhrman ze zlaté žáby účinnou substanci, která byla nazvána atelopidtoxin. Z jejich chemických vlastností bylo zřejmé, že jde o nepeptidovou molekulu, ale její chemická struktura zůstávala více než 30 let záhadou. Teprve v roce 2004 bylo zjištěno, že atelopidtoxin je guanidiniový alkaloid podobný saxitoxinu a pro jeho unikátní přítomnost v sekretu žáby A. zeteki byl přejmenován na zetekitoxin AB. Podobně jako saxitoxin obsahuje ve své molekule dvě seskupení guanidinu, unikátní 1,2-oxazolidinový kruh napojený na laktam, esterifikovanou sulfátovou skupinu a N-hydroxykarbamátovou skupinu. V menším množství byl nalezen také zetekitoxin C. Oba jedy jsou stabilní látky dobře rozpustné ve vodě.

ZETEKITOXIN AB

Zetekitoxin AB v dávkách 1,5 až 3 μg/kg vyvolává u anestezovaných psů a koček dlouhotrvající hypotenzi, neovlivnitelnou epinefrinem či norepinefrinem. Již v koncentracích 0,5 μg/litr blokuje zetekitoxin AB vazokonstrikci perfundovaných artérií z králíčího ucha vyvolanou elektrickou stimulací a tento efekt je antagonizován účinkem dextroamfetaminu. Zetekitoxiny jsou velmi toxické substance. Zetekitoxin C má LD₅₀ 80 μg/kg (i.p., myš) a zetekitoxin AB má LD₅₀ pouhých 11 μg/kg. Zetekitoxin AB je přibližně 100krát toxičtější než kyanovodík a 10krát toxičtější než sarin. Hlavním mechanismem toxického účinku zetekitoxinů je blokáda napěťově-řízených sodíkových kanálů. Např. u Na-kanálů lidského myokardu je zetekitoxin 580krát silnějším blokátorem než saxitoxin. Zetekitoxin AB je neobyčejně silný jed, jehož smrtelná dávka pro člověka je odhadována na necelý 1 mg.

Literatura
Brown GB, Kim YH, Küntzel H, Mosher HS. Chemistry and pharmacology of skin toxins from the frog Atelopus zeteki (atelopidtoxin: zetekitoxin). Toxicon. 1977;15: 115-128.
Roseen JS, Fuhrman FA. Comparison of the effects of atelopidtoxin with those of tetrodotoxin, saxitoxin and batrachotoxin on beating of cultured chick heart cells. Toxicon 1971, 9: 411-415.
Sebben A, Schwartz CA, Valente D, Mendes EG. A tetrodotoxin-like substance found in the Brazilian frog Brachycephalus ephippium. Toxicon 1986; 24: 799-806.
Toledo RC, Jared C. Cutaneous geanular glands and amphibian venoms. Comp Biochem Physiol A 1995; 111: 1-29.
Yotsu-Yamashita M, Kim YH, Dudley SC Jr, Choudhary G, Pfahnl A, Oshima Y, DalyJW. The structure of zetekitoxin AB, a saxitoxin analog from the Panamanian golden frog Atelopus zeteki: a potent sodium-channel blocker. Proc Natl Acad Sci U S A. 2004; 101: 4346-4351.