Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 29676 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Gizzerosin: toxický derivát histaminu
Publikováno: Pátek, 09.09. 2022 - 10:39:16 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Gizzerosin: toxický derivát histaminu

 Jiří Patočka

     Histamin je derivátem esenciální aminokyseliny histidinu, z které vzniká dekarboxylací účinkem enzymu histidindekarboxylázy. Histamin je důležitým biogenním aminem a v organismu savců zastává několik důležitých funkcí. Hraje regulační rolí v neurotransmisi a působí jako přenašeč informací v mozku, spouští produkci žaludečních šťáv, reguluje růst a je uvolňován při poškození tkání nebo při alergické reakci jako součást přirozené imunitní odpovědi. Vysoká hladina histaminu v organismu vede u některých lidí k tzv. histaminové intoleranci (HIT). Tito lidé se nejsou schopni nadměrného množství histaminu, přijímaného potravou, zbavit (Maintz et al., 2007). Nejedná se o tedy přecitlivělost nebo alergii na histamin, ale projev toho, že histaminu je v těle příliš mnoho a to se s ním nedokáže vypořádat. Někdy je tento stav označován jako pseudoalergie (Zhao et al., 2022). 



     Histaminová intolerance se projevuje pestrou škálou příznaků od svědění a zarudnutí pokožky, svědění a otok rtů, jazyka, hlasivek, ucpaného nosu, bolesti hlavy, kašle a dechové tísně, bušení srdce, závratí, nadýmání, až po závažné trávicí obtíže (Werfel , 2001; Siebenhaar et al., 2016). Mezi chronické projevy HIT patří chronická únava, dlouhotrvající nervozita, poruchy spánku, vznik úzkostných stavů, deprese a panické poruchy. Histaminovou intolerancí trpí 2-3 % procenta populace, nejčastěji se vyskytuje u žen středního věku a často má za následek bolestivé menstruace. HIT může být jak trvalá, celoživotní, tak přechodná a může být přítomna u dospělých i u dětí. 
     HIT se diagnostikuje především na základě anamnézy. Diagnóza se opírá především o typické klinické obtíže související s příjmem potravin, které jsou bohaté na histamin. Takovými potravinami jsou např. ryby (sardinky, ančovičky, tuňák, sleď, makrela) (Visciano et al., 2014), sýry (ementál, gouda, camembert, čedar) (Taylor, 1985) zejména zrající sýry francouzského typu, uzené maso, šunka, salámy, slanina, ale také kyselé zelí, špenát, lilek, kečup, sójová omáčka nebo tofu. Patří sem ale také vína, zejména šampaňské (Martin et al., 2016). Lidé trpící HIT mají tak velmi omezený výběr potravin a nápojů a v zásadě si všechna jídla rozdělují na povolená a na zakázaná. Základem léčby HIT je nízko-histaminová dieta (Sánchez-Pérez et l., 2021).
     Enzymy, které štěpí histamin a dovedou tak jeho hladinu v těle snížit, se nachází zejména v buňkách trávicího traktu. U pacientů s poškozením střevní sliznice, a to jak při akutních, tak při chronických zánětlivých onemocněních (např. Crohnova choroba), nebo při nekompenzované celiakii proto bývá HIT poměrně častá (Silvester et al., 2021).
     Histamin je hlavním toxinem zapojeným do histaminové otravy rybami (HFP), ale onemocnění není nekomplikovanou otravou histaminem. Ačkoli je obecně spojena s vysokými hladinami histaminu (≥50 mg/100 g), patogeneze HFP nebyla dosud jednoznačně objasněna. Byly sice předloženy různé hypotézy vysvětlující, proč je histamin konzumovaný ve zkažených rybách toxičtější než čistý histamin užívaný perorálně, ale žádná se neukázala jako zcela uspokojivá. Možná, že „chybějícím faktorem“ v HFP je jiná imidazolová sloučenina odvozená od histidinu, např. kyselina cis-urokanová (Lehane a Olley, 2000).  HFP je sice mírné onemocnění, ale je důležité ve vztahu k bezpečnosti potravin a mezinárodnímu obchodu. Spotřebitelé jsou stále náročnější a soudní spory po otravách jídlem jsou stále častější. Výrobci, distributoři a restaurace jsou stále více zodpovědní za kvalitu produktů, se kterými manipulují a prodávají je. Mnoho zemí proto vydalo pokyny pro maximální povolené hladiny histaminu v rybách. Koncentrace histaminu ve skladovaných rybách jsou však extrémně proměnlivé (Moffat et al., 2011) a uhlídat jeho koncentraci je obtížné.
     Podobné problémy jako lidé, mají se zkaženými rybami jako potravou také zvířata, krmená potravou obsahující rybí moučku. Jsou to zejména chovy kuřat, kde tato potravina tvoří podstatnou část jejich jídelníčku. Některé druhy rybí moučky ve stravě způsobují vážné onemocnění kuřat známé jako „černé zvratky“. Nedávno byla identifikována látka, která tuto nemoc způsobuje. Vzniká při výrobě rybí moučky reakcí mezi histidinem a proteiny rybího masa a byla identifikována jako  kyselina 2-amino-9-(4-imidazolyl)-7-aza-nonanová (Okazaki et al., 1983). Látka byla pojmenována gizzerosin, izolována byla z makrelového šrotu a bylo prokázáno, že již v nepatrném množství 2,2 ppm ve stravě, způsobuje po jednom týdnu krmení těžké eroze žaludku, a v závažných případech žaludeční vředy (Masumura et al., 1985; Mori et al., 1985; Tišljar et al., 2002.). Gizzerosin je agonistou histaminového H2- receptoru  a erozi vyvlává tak, že stimuluje sekreci žaludeční kyseliny (Ito et al., 1985; Hino et al., 1988). Toxický účinek gizzerosinu na slizniční buňky je přibližně 1000krát vyšší než účinnost histaminu (Ito et al., 1988).
 Nemoc kuřat způsobená gizzerosinem představuje velký problém v chovech drůbeže, protože snižuje přírůstky a způsobuje také uhynutí zvířat. Doporučuje se proto, aby koncentrace gizzerosinu ve výživě v chovech byla nižší než 0,4 ppm (Sugahara et al., 1988). Objev gizzerosinu vyvolal nové problém v potravinářské chemii a výživě zvířat, které jsou řešeny dodnes (Bai et al., 2022; Hernández-Mesa et al., 2022).
Literatura
Bai SC, Hardy RW, Hamidoghli A. Diet analysis and evaluation. In Fish Nutrition (pp. 709-743). Academic Press, 2022.
Hernández-Mesa M, Moreno-González D, Lara FJ, Dervilly G, García-Campaña AM. (2022). Chemical Food Safety Applications of Capillary Electrophoresis Methodologies. Capillary Electrophoresis in Food Analysis, 2022; 2: 388.
Hino T, Noguchi T, Naito H. Effect of gizzerosine on acid secretion by isolated mucosal cells of chicken proventriculus. Poultry Science, 1987; 66(3): 548-551.
Ito Y, Noguchi T, Naito H. Fluorometric determination of gizzerosine, a histamine H2-receptor agonist discovered in feedstuffs, employing high-performance liquid chromatography. Analyt Biochem 1985; 151(1): 28-31.
Ito Y, Terao H, Noguchi T, Naito H. Gizzerosine raises the intracellular cyclic adenosine-3′, 5′-monophosphate level in isolated chicken proventriculus. Poultry Sci. 1988; 67(9): 1290-1294.
Lehane L, Olley J. Histamine fish poisoning revisited. Int J Food Microbiol. 2000; 58(1-2): 1-37.
Maintz L, Novak N. Histamine and histamine intolerance. Am J Clin Nutr. 2007; 85(5): 1185-1196.
Martin ISM, Brachero S, Vilar EG. Histamine intolerance and dietary management: A complete review. Allergologia Immunopathol. 2016; 44(5): 475-483.
Masumura T, Sugahara M, Noguchi T, Mori K., Naito H. The effect of gizzerosine, a recently discovered compound in overheated fish meal, on the gastric acid secretion in chicken. Poultry Sci. 1985; 64(2): 356-361.
Moffat, AC, Osselton MD, Widdop B, Watts J. Clarke's analysis of drugs and poisons (Vol. 3). Pharmaceutical Press, London, 2011.
Mori K, Sugai T, Maeda Y, Okazaki T, Noguchi T, Naito H. Synthesis of the racemic and optically active forms of gizzerosine, the inducer of gizzard erosion in chicks. Tetrahedron, 1985; 41(22): 5307-5311.
Okazaki T, Noguchi T, Igarashi K, Sakagami Y, Seto H, Mori K. et al., Gizzerosine, a new toxic substance in fish meal, causes severe gizzard erosion in chicks. Agricult Biol Chem. 1983; 47(12): 2949-2952.
Sánchez-Pérez S, Comas-Basté O, Veciana-Nogués MT, Latorre-Moratalla ML, Vidal-Carou, MC. Low-histamine diets: Is the exclusion of foods justified by their histamine content?. Nutrients, 2021; 13(5): 1395.
Siebenhaar F, Melde A, Magerl M, Zuberbier T, Church MK, Maurer M. Histamine intolerance in patients with chronic spontaneous urticaria. J Europ Acad Dermatol Venereol. 2016; 30(10): 1774-1777.
Silvester JA, Therrien A, Kelly CP. Celiac disease: fallacies and facts. Official J  Am Coll Gastroenterol ACG, 2021; 116(6): 1148-1155.
Sugahara M, Hattori T, Nakajima T. Effect of synthetic gizzerosine on growth, mortality, and gizzard erosion in broiler chicks. Poultry Sci. 1988; 67(11): 1580-1584.
Taylor SL,World Health Organization. Histamine poisoning associated with fish, cheese, and other foods (No. VPH/FOS/85.1). World Health Organization, 1985.
Tišljar M, Grabarević Ž, Artuković B, Šimec Z, Džaja P, Vranešic Ð, et al. Gizzerosine-induced histopathological lesions in broiler chicks. British Poultry science, 2002; 43(1): 86-93.
Visciano P, Schirone M, Tofalo R, Suzzi G. Histamine poisoning and control measures in fish and fishery products. Frontiers Microbiol. 2014; 5: 500.
Werfel T. Skin manifestations in food allergy. Allergy, 2001; 56: 98-101.
Zhao Y, Zhang X, Jin H, Chen L, Ji J, Zhang Z. Histamine Intolerance - A Kind of Pseudoallergic Reaction. Biomolecules, 2022; 12(3): 454.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 7

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.12 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace