Outkovka
rumělková: může pomoci při zpracování lignocelulózové biomasy na biopaliva?
Jiří Patočka, Milena
Patočková
Outkovka rumělková
(Pycnoporus cinnabarinus) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi chorošovité
(Polyporaceae) a řádu chorošotvaré (Polyporales). Plodnice vyrůstají ve
skupinách nad sebou v červnu až listopadu. Klobouk je polokruhovitý, rumělkově,
oranžově nebo skořicově červeně zbarvený Zprvu je jemně plstnatý, později lysý,
hrbolkatý a olysávající s ostrým okrajem. Výtrusný prach je bílý. Nejčastěji
roste na bříze, buku, třešni nebo jeřábu. Je to především saprofytická houba a
živé stromy napadá méně často.
Foto: Ing. Milena Patočková
Outkovka rumělková
způsobuje, podobně jako celá řada dalších dřevokazných hub, tzv. bílou hnilobu
dřeva. Napadené dřevo je rozkládáno pomocí enzymů, které houba produkuje, a je světlejší
než okolní dřevo zdravé. Tyto enzymy rozkládají celulózu, hemicelulózu a lignin
a při tom zesvětlují barvu dřeva.
Hlavním enzymem
outkovky rumělkové je lakáza, která se podílí na rozkladu ligninu. Lakázy jsou
široce distribuovány mezi rostlinami, hmyzem a houbami. Tyto enzymy katalyzují
oxidaci široké škály organických a anorganických substrátů, včetně růných
biomakromolekul, jako je lignin (Madhavi a Lele, 2009). Lakázy jsou v současné době středem velké pozornosti kvůli
svým rozmanitým aplikacím, jako je delignifikace lignocelulóz, síťování
polysacharidů, bioremediaci, detoxikaci odpadů a transformaci textilních
barviv, použití v potravinářských technologiích či v osobní a lékařské péči (Mayer a Staples, 2002).
Lakáza je také
hlavním enzymem outkovky rumělkové, a na druhé straně má tato houba nedostatek peroxidáz
ligninového nebo manganového typu, což činí tento organismus zajímavým modelem
pro další studium možných alternativních cest degradace ligninu houbami s bílou
hnilobou (Eggert et al., 1996). Outkovka také produkuje neobvyklou sadu
fenoloxidáz (Eggert et al., 1998), které by mohly mít význam při zpracování
lignocelulózové biomasy jako obnovitelné suroviny pro výrobu biopaliv (Saini et
al., 2021; Singh et al., 2022).
Lignocelulózová
biomasa je nejhojněji dostupnou surovinou na Zemi, z níž je možné vyrábět
biopaliva. Skládá se ze dvou druhů sacharidových polymerů, celulózy a
hemicelulózy, a polymeru bohatého na aromatické látky zvaného lignin. Každý z
nich má odlišné chemické chování. Vzhledem k tomu, že se jedná o směs tří velmi
odlišných složek, je zpracování lignocelulózy náročné. Obavy lidstva ze změny
klimatu a vyčerpání fosilních paliv vedou ke studiu nových metodik zaměřených
na zpracování biomasy na vhodná paliva. Protože lignin je nejrozšířenější
makromolekulou v přírodě, je většina výzkumných prací věnována této
surovině jako atraktivnímu zdroji obnovitelné energie. Vzhledem k tomu, že
přirozený lignin je vysoce odolný vůči rozkladu, je degradace ligninu
nejvýznamnějším problémem pro další zhodnocení biomasy. V souladu s tím jsou proto
intenzivně zkoumány biologické přístupy zahrnující enzymy a mikroorganismy pro jeho
degradaci. Outkovka rumělková se svým spektrem enzymů rozkládajících lignin by
mohla být pro řešení tohoto problému velkou pomocí (Park et al., 2022).
Literatura
Eggert C, LaFayette
PR, Temp U, Eriksson KEL, Dean JF. Molecular analysis of a laccase gene from
the white rot fungus Pycnoporus cinnabarinus. Appl Environment Microbiol. 1998;
64(5): 1766-1772.
Eggert C, Temp U,
Eriksson KE. The ligninolytic system of the white rot fungus Pycnoporus
cinnabarinus: purification and characterization of the laccase. Appl Environ
Microbiol. 1996; 62(4): 1151-1158.
Madhavi V, Lele SS. Laccase:
properties and applications. BioResources, 2009;
4(4), 1694-1717.
Mayer AM, Staples RC.
Laccase: new functions for an old enzyme. Phytochemistry, 2002; 60(6): 551-565.
Park GW, Gong G, Joo
JC, Song J, Lee J, Lee JP et al. Recent progress and challenges in biological
degradation and biotechnological valorization of lignin as an emerging source
of bioenergy: A state-of-the-art review. Renewable and Sustainable Energy
Reviews, 2022; 157: 112025.
Saini S, Sharma KK.
Fungal lignocellulolytic enzymes and lignocellulose: A critical review on their
contribution to multiproduct biorefinery and global biofuel research.
International J Biol Macromolecules, 2021; 193: 2304-2319.
Singh R, Pooja LR,
Tomer R, Shukla A. Current State of the Art of Lignocellulosic Biomass: Future
Biofuels. Status and Future Challenges for Non-conventional Energy Sources 2022;
2: 1-17.