Původní vlastí křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi) je okolí Středozemního moře, ale zřejmě díky celkovému oteplování severní polokoule se hranice jeho rozšíření posouvá stále více na sever. Ještě před pár lety jej bylo možné vidět jen na jih od našich hranic, např. v Chorvatsku nebo u Balatonu. Koncem minulého století se objevuje jednotlivě na jižní Moravě a dnes už je běžný na celém území České republiky. Zejména v tomto létě se u nás objevil na mnoha místech a svou velikostí a výrazným žlutočerným zbarvením, kterým připomíná vosu nebo sršně s pavoučíma nohama, budí značnou pozornost veřejnosti.

      Samička svou délkou těla 15-20 mm budí respekt i mezi odborníky, natož mezi těmi, co se pavouků bojí. Sameček je mnohem menší (4 ž 5 mm), jeho zbarvení je nenápadné, světle hnědé s poněkud tmavší kresbou a setkat se s ním je obtížné. Už také proto, že u tohoto druhu je běžný sexuální kanibalismus (1,2).  Křižák pruhovaný buduje své pravidelně tkané sítě nízko při zemi mezi stonky rostlin. Sedí uprostřed pavučiny, v typické poloze hlavou dolů a číhá na svou kořist, kterou je nejrůznější létavý hmyz (3). Samice na podzim přede velký kulovitý kokon naplněný vajíčky, který bedlivě hlídá (4). Typickým znakem sítě tohoto druhu pavouka jsou zvláštní cik-cak pruhy pavučiny, tkané jinou technikou a jiným druhem vlákna. Tyto úseky zvané „stabilimenta“ jsou na prvý pohled dobře viditelné a na slunci se lesknou.

     Exotický zjev pavouka a jeho velikost často vyvolává obavy, zda není jedovatý a zda nás nemůže ohrozit. Jedovatý je, jako ostatně všichni pavouci, ale obávat se jej nemusíme. Není agresivní a jeho chelicery jsou malé a neprokousnou kůži dospělého člověka. Kousnutí dítěte nelze vyloučit, ale žádné takové případy nebyly v odborné literatuře publikovány. Pavouk nepatří mezi druhy nebezpečné člověku (5) a tak mu toxikologové zatím nevěnovali velkou pozornost. Neznáme proto ani složení jedu ani jeho účinky, s výjimkou imobilizačního a letálního účinku na švába (Blatta orientalis) a larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) (6). Lze předpokládat, že u člověka bude jed působit především nekrotoxicky, tzn. v místě kudy pronikne do těla, mohou se objevit nekrotická ohniska. Tudy  může do těla proniknout následně i sekundární infekce.