Hnojník paprskový má v mládí uzavřený klobouk vejčitého tvaru o velikosti 30 x 25 mm. Později je kuželovitý, široký až 50 mm, ve středu žlutý až okrový, pokrytý vrstvou plstnatého bílého vela.  To se postupně rozpadá do bílých až krémových vloček, které později při středu klobouku reznou až hnědnou. Lupeny jsou volné, zprvu bílé, později šedohnědé až černé, široké až 8 mm. Třeň o velikosti 30–80 x 2–7 mm je bílý, na bázi kyjovitý. Často vyrůstá z tmavohnědé až rezavěhnědé plsti, takzvaného ozonia. Zmíněná „rezavě hnědá plst“ je podhoubí (mycelium) tvořené vzájemně propletenými houbovými vlákny (hyfami), složených z protáhlých buněk. Úlohou mycelia je zprostředkovávat výměnu látek (a energie) mezi substrátem a houbou. Ozonia představují vzdušná hyfová vlákna vyrůstající na povrchu tlejícího dřeva či humózní půdy. Pro některé houby (např. pro hnojníky) jsou charakteristická. V době, kdy netvoří plodnice, lze podle ozonia vytipovat místa jeho růstu. Roste od jara do podzimu na zbytcích dřeva listnatých stromů, na větvičkách, někdy zdánlivě ze země. Výtrusy jsou velké 8,5–11,5 x 5,5–7 µm, elipsovité až válcovité, někdy fazolovitě prohnuté, červenohnědé, s excentrickým klíčním pórem (Hagara, 2014). Od podobných druhů - hnojníku domácího (Coprinellus domesticus) a hnojníku žlutochlupého (Coprinellus xanthothrix) - se pozná pouze mikroskopicky (Jablonský a Šašek , 2005; Antonín, 2006). Tento hnojník roste nejen v Evropě (Brom, 2017), ale také v Americe, Asii a Africe (Pegler, 1968), kde se objevuje na státní známce republiky Uganda. 

     Některé druhy hnojníků (např. h. inkoustový) jsou jedlé, ale díky přítomnosti látky zvané coprin, není vhodné po jejich snědení konzumovat alkoholické nápoje. Coprin se totiž v těle metabolizuje ne glutamát a 1-aminocyklopropanol, který je inhibitorem enzymu aldehyddehydrogenázy v játrech. Etanol je v játrech odbouráván alkoholdehydrogenázou na toxický acetaldehyd, způsobující nepříjemné efekty kocoviny, jako jsou bolesti hlavy a zarudnutí. Aldehyddehydrogenáza dále odbourává acetaldehyd na neškodnou kyselinu octovou, která je následně strávena. Pokud je aldehyddehydrogenáza zablokována 1-aminocyklopropanolem, acetaldehyd se v těle hromadí a způsobí už po malé dávce nepříjemnou kocovinu. Inkompatibilita hnojníků s alkoholem se projevuje bolestmi hlavy, bušením srdce a zrychlením tepu, zčervenáním v obličeji a pocitem horka, nevolností, zvracením, poruchami vidění, úzkostí, popřípadě bezvědomím (Michelot, 1992). Dost důvodů pro to, abychom kombinaci hnojníků s alkoholem nezkoušeli. 

     Není známo, zda je coprin přítomen i v hnojníku paprskovém, ale v této houbě již bylo objeveno velké množství biologicky aktivních sekundárních metabolitů. Hojně jsou zastoupeny zejména diterpenoidy (Lee et al., 2016; Dasgupta a Acharya, 2019, 2021). Zajímavou skupinu tvoří diterpenoidy guanacastanového typu zvané radianspeny (Ou et al., 2012) . Až dosud jich bylo identifikováno 13 (radiaspeny A až M), včetně tří laktamů radiospenů (J, K a L) a jednoho dimeru radianspenu M (Zhurakovskyi et al., 2017). Jak již bylo řečeno, všechny tyto sloučeniny mají dosti neobvyklý guanacastanový skelet. Při biologickém hodnocení na protinádorovou aktivitu pomocí buněčné linie MDA-MB-435 byl nejúčinnější radianspen C s IC50 0,91 μM (Markoviæ et al., 2015; Azeem et al., 2020). 

Antonín V. Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha, 2006. 

Azeem U, Hakeem KR, Ali M. Bioactive Constituents and Pharmacological Activities. In Fungi for Human Health (pp. 59-95). Springer, Cham. 2020. 

Brom M. Coprinellus radians (Desm.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson - hnojník paprskový v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, 2017. online: www.prirodavysociny.cz 

Dasgupta A, Acharya K. Bioactive terpenoids from mushrooms. In New and Future Developments in Microbial Biotechnology and Bioengineering (pp. 145-154). Elsevier., 2021. 

Dasgupta A, Acharya K. Mushrooms: an emerging resource for therapeutic terpenoids. Biotech. 2019; 9(10): 1-14. 

Hagara L. Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha, 2014. 

Jablonský I., Šašek V. Jedlé a léčivé houby: pěstovaní a využití. Praha 2005.

Lee MS, Hsiao CJ, Ju YM, Kuo YH, Lin RK, Lee TH. Terpenoids from the Fermented Broths of Coprinellus radians. Natural Product Commun. 2016; 11(9): 1934578X1601100907. 

Markoviæ D, Kolympadi M, Deguin B, Porée FH, Turks M.The isolation and synthesis of neodolastane diterpenoids. Nat Prod Rep. 2015; 32(2): 230-255. 

Michelot D. Poisoning by Coprinus atramentarius. Natural Toxins, 1992; 1(2): 73-80. 

Ou YX, Li YY, Qian XM, Shen YM. Guanacastane-type diterpenoids from Coprinus radians. Phytochemistry, 2012; 78: 190-196. 

Pegler DN. Studies on African Agaricales: I. Kew Bull. 1968; 21(3): 499-533. 

Redhead SA, Vilgalys R, Moncalvo JM, Johnson J, Hopple JS Jr. Coprinus Pers. a dispozice Coprinus species sensu lato. Taxonomy 2001; 50(1): 203–241. doi : 10.2307/1224525 

Zhurakovskyi O, Ellis SR, Thompson AL, Robertson J. Access to a guanacastepene and cortistatin-related skeleton via ethynyl lactone Ireland–Claisen rearrangement and transannular (4+ 3)-cycloaddition of an azatrimethylenemethandiyl. Org Lett. 2017; 19(8): 2174-2177.