Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 12008 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Jilmy a ethnomedicína
Publikováno: Sobota, 04.12. 2021 - 11:08:05 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Jilmy a ethnomedicína

Jiří Patočka

    Jilm (Ulmus), starší název břest, je rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromů nebo keřů z čeledi jilmovité (Ulmaceae). Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu Evropy, Asie a Ameriky.

     Na území ČR jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (Ulmus laevis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský zvaný též drsný (Ulmus glabra). Jilmy v minulosti tvořily významnou surovinu pro řadu přípravků lidového léčitelstí všude tam, kde tyto stromy rostly (Lans, 2019). V evropském prostředí již Theofrastos dosvědčuje, že kolem roku 111 před naším letopočtem se jilm využíval jako prostředek k hojení a mírnění bolestí při otevřených ranách a při kožních nemocech. Dioskorides doporučoval používání jilmu na léčbu kožních nemocí a Galenos si cenil adstrigentního účinku jilmových listů. Jilm byl také považován za užitečný při léčbě bahenní zimnice, revmatických bolestí, léčbě zánětů lymfatických uzlin, rakoviny a některých nervových onemocnění. Odvar z kůry kořene byl doporučován k léčení nervových záchvatů.

     Jilm horský je opadavý, až 40 m vysoký strom s šedohnědou borkou. Ta je v mládí hladká, ve stáří rozpraskaná.  Jilmové dřevo je pevné a trvanlivé, užívá se ve stavebnictví a k výrobě nábytku. Jilm horský má střídavé, krátce řapíkaté, drsně chlupaté a na okraji zubaté listy. Květy vyrůstají v květenstvích po 15 až 30, jsou krátce stopkaté, 4 až 5četné, okvětní lístky na okraji jsou rezavě brvité. Tyčinky výrazně vyčnívají z květu. Plodem je křídlatá nažka se semenem umístěným přibližně ve středu. Kvete ještě před rašením listů v březnu až květnu. Jilm horský roste na vlhkých, humózních a výživných půdách. Vyhovují mu spíše stinná stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí (Bussmann, 2020). Jilm horský se dožívá věku 400 až 500 let.

Jilm horský z Jeseníků (údolí potoka Malá Morava). Foto: Jiří Patočka



     V rámci populace existují velké rozdíly ve fenologických znacích jilmu horského, v souladu s klimatem (Myking a Skrøppa, 2007). Fytochemické studie odhalily, že dřevo, kůra a listy jilmu horského obsahují řadu zajímavých látek jako např. 3-hydroxy-8-isopropyl-5-methyl-2-naftaldehyd či jeho7-methoxy-5,6,7,8-tetrahydro derivát, 7-hydroxycadalen (Bengt et al., 1968), nebo řadu seskviterpnickckých fytoalexinů (Burden a Kemp. 2013). 
     Dříve byly různé části jilmu horského hojně využívány ve veterinární medicíně a v lidovém léčitelství, ale podobně jako v jiných případech, byly přírodní léky postupně vytlačeny léky syntetickými  (Ribeiro et al., 2018). Znovu začíná být objevován jejich prebiotický potenciál (Peterson et al., 2018).
Literatura
Bengt O. Lindgren, Carl Magnus S. Extractives of elm wood,Phytochemistry, 1968; 7(8): 1407-1408. doi.org/10.1016/S0031-9422(00)85645-9.
Burden RS, Kemp MS. Sesquiterpene phytoalexins from Ulmus glabra. Sesquiterpene phytoalexins from Ulmus glabra. 2013; 23(2): 383-385. 
Bussmann R.W. et al. Ulmus glabra Huds. Ulmaceae. In: Batsatsashvili K., Kikvidze Z., Bussmann R. (eds) Ethnobotany of the Mountain Regions of Far Eastern Europe. Ethnobotany of Mountain Regions. Springer, Cham., 2020. doi.org/10.1007/978-3-319-77088-8_137-2
Lans C. Do recent research studies validate the medicinal plants used in British Columbia, Canada for pet diseases and wild animals taken into temporary care? J Ethnopharmacol. 2019; 236: 366-392. doi: 10.1016/j.jep.2019.02.030.
Myking T, Skrøppa T. Variation in phenology and height increment of northern Ulmus glabra populations: Implications for conservation, Scandinavian J Forest Res,. 2007; 22(5): 369-374, doi: 10.1080/02827580701672121
Peterson CT, Sharma V, Uchitel S, Denniston K, Chopra D, Mills PJ, Peterson SN. Prebiotic Potential of Herbal Medicines Used in Digestive Health and Disease. J Altern Complement Med. 2018; 24(7): 656-665. doi: 10.1089/acm.2017.0422.
Ribeiro A, Abreu RMV, Dias MM, Barreiro MF, Ferreira ICFR. Antiangiogenic compounds: well-established drugs versus emerging natural molecules. Cancer Lett. 2018; 415: 86-105. doi: 10.1016/j.canlet.2017.12.006.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 11

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace