Fytochemie
a farmakologie rostlin rodu mokrýš (Chrysosplenium)
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka
Mokrýš (Chrysosplenium) je rod dvouděložných rostlin z čeledi lomikamenovité (Saxifragaceae). Jsou to vytrvalé, drobné a křehké byliny s jednoduchými listy a čtyřčetnými bezkorunnými květy. Květy rostou v plochých květenstvích. Jsou nejčastěji zelené, žlutozelené, červené, oranžové nebo purpurové, většinou čtyřčetné, řidčeji pětičetné. Koruna chybí. Květonosná lodyha je plazivá. Listy jsou řapíkaté a bez palistů. Mokrýše jsou rozšířeny v počtu asi 60 druhů v mírném a arktickém pásu severní polokoule a v jižní části Jižní Ameriky. Nejvíce druhů roste ve východní Asii. V Číně je uváděno 35 druhů, a v Japonsku 10. Velké množství druhů roste v Himáláji: 27. V České republice rostou 2 druhy: mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), a mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).
V České republice je běžným druhem mokrýš střídavolistý, který preferuje trvale vlhké půdy. Objevuje se všude tam, kde je vysoká hladina podzemní vody. Mokrýš střídavolistý je kromě dominantních specializovaných mechorostů charakteristickou součástí vegetace pramenišť, zvláště zastíněných. Podobně jako ostatní cévnaté druhy (ostřice řídkoklasá a ptačinec hajní) je mokrýš uváděn jako indikační druh míst, kde vyvěrá podzemní voda na povrch.
Mokrýš střídavolistý. Foto: Radoslav Patočka
Naproti tomu mokrýš vstřícnolistý je relativně vzácný a v ČR roste roztroušeně ve vyšších polohách v lesnatých územích, zejména v pohraničních horách západní poloviny Čech. Také tento druh roste na prameništích, podle potoků, je výrazně chladnomilný, leč vzácný. Našim územím totiž probíhá východní hranice jeho areálu. Menší populace mokrýše vstřícnolistého se zachovaly v našich severních a západních pohraničních horách a na jejich podhůřích. Vzácně roste také v Brdech a okrajově zasahuje na Moravu v oblasti Žďárských vrchů. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4).
Oba druhy našich mokrýšů rostou na silně zamokřených místech ve stinných lesích na prameništích a v olšinách u vodních toků, kde vytváří souvislé porosty. Objevuje se také na malých, téměř neznatelných prameništích a vytrvává na nich řadu let, i když pramen téměř zanikl a vizuálně již je neznatelný. Kvetou v dubnu až květnu.
Rostliny rodu Chrysosplenium jsou rozšířeny zejména v Číně a Tibetu, kde jsou od pradávna až do dnešních dob využívány jako léčivé rostliny (Zhou et al., 2019; Fu et al., 2020; Xiang et al., 2021). U většiny z nich byl popsán antioxidační, antimikrobiální, antivirový a také protinádorový účinek (Luo et al., 2016).
Z významných biologicky aktivních fytochemikálií byly v těchto rostlinách nalezeny pentacyklické triterpenoidy oleanové řady (Lu et al., 2013), flavonoly a polymethylflavonoly včetně jejich pyranosidů (Collins et al., 1981; Bajaj et al., 1983; Brisson et al., De Luca et al. 1985; Luo et al., 2016). Mezi bioaktivními látkami mokrýšů je řada cytotoxicky účinných látek, jako je pendulin a penduletin, ß-peltoboykinolová kyselina, cucurbitacin B nebo ß-sitosterol-ß-D-glucopyranosid (Arisawa et al., 1997). Cytostaticky účinné flavonoidy z Chrysosplenium nudicaule Ledeb. (6,7,3′-trimethoxy-3,5,4′-trihydroxy flavon and 5,4′-dihydroxy-3,6,3′trimethoxy-flavon-7-O-β-d-glukosid by mohly najít uplatnění v terapii rakoviny žaludku (Ariawa et al., 1992).
Literatura
Arisawa M, Bai H, Shimizu S, Koshimura S, Tanaka M, Sasaki T, Morita N. Isolation and identification of a cytotoxic principle from Chrysosplenium grayanum Maxim. (Saxifragaceae) and its antitumor activities. Chem Pharm Bull (Tokyo). 1992; 40(12): 3274-3276.
doi: 10.1248/cpb.40.3274.Bajaj KL, de Luca V, Khouri H, Ibrahim RK. Purification and Properties of Flavonol-Ring B Glucosyltransferase from Chrysosplenium americanum. Plant Physiol. 1983;72(3): 891-896.
doi: 10.1104/pp.72.3.891.Brisson L, Ibrahim RK, Rideau M. Tissue culture of Chrysosplenium americanum and its potential for flavonoid production. Plant Cell Rep. 1988; 7(2): 130-133.
doi: 10.1007/BF00270122.Collins FW, De Luca V, Ragai KI, Voirin,B, Maurice J. Polymethylated Flavonols of Chrysosplenium americanum I. Identification and Enzymatic Synthesis. Zeitschrift für Naturforschung C, 1981; 36(9-10): 730-736.
https://doi.org/10.1515/znc-1981-9-1007De Luca V, Ibrahim RK. Enzymatic synthesis of polymethylated flavonols in Chrysosplenium americanum. II. Substrate interaction and product inhibition studies of flavonol 3-, 6-, and 4'-O-methyltransferases. Arch Biochem Biophys. 1985; 238(2): 606-618. doi: 10.1016/0003-9861(85)90206-1.
Fu LF, Liao R, Lan DQ, Wen F, Liu H. A new species of Chrysosplenium (Saxifragaceae) from Shaanxi, north-western China. PhytoKeys. 2020;159:127-135.
doi:10.3897/phytokeys.159.56109Lu MY, Liao ZX, Ji LJ, Sun HF. Triterpenoids of Chrysosplenium carnosum. Fitoterapia. 2013; 85: 119-124. doi: 10.1016/j.fitote.2013.01.006.
Luo Y, Yu H, Yang Y, Tian W, Dong K, Shan J, Ma X. A flavonoid compound from Chrysosplenium nudicaule inhibits growth and induces apoptosis of the human stomach cancer cell line SGC-7901. Pharmaceut Biol. 2016; 54(7): 1133-1139.
https://doi.org/10.3109/13880209.2015.1055634Xiang JM, Zhong GY, Jiang W, Ren G. Analysis of varieties and standards of Saxifragaceae medicinal plants used in Tibetan medicine. China J Chinese Mat Med. 2021; 46(2): 488-493.
doi: 10.19540/j.cnki.cjcmm.20200902.601Zhou YF, Zhong GY, Zhu JX, Wei RR, Wen L, Jiang W, Cao L, Ren G. [Protective effects and action mechanism of extract from Tibetan medicine Yajima(Chrysosplenium nudicaule) on mice with intrahepatic cholestasis induced by ANIT]. Zhonguo Zhong Yao Za Zhi. 2019; 44(5): 1058-1063. Article in Chinese.
doi: 10.19540/j.cnki.cjcmm.20181101.001.
