Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 5766 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Jedovatá motýlí krása
Publikováno: Čtvrtek, 28.06. 2007 - 16:04:07 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Jedovatá motýlí krása

Zdeněk Hon

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Motýli nepatří mezi typicky jedovaté živočichy. Pro člověka ztělesňují křehkého a krásného tvora, kterého spojovat s jedy se zdá absurdní. A přesto je řada z nich pasivně jedovatá, aby se tak chránila před predátory. Např. američtí tažní motýli monarchové (rod Danaus) kladou svá vajíčka na listy jedovatých klejichovitých rostlin (Asclepiadaceae), což jim poskytuje několik výhod. Jejich housenky mají dostatek potravy, protože jiní živočichové se těmto rostlinám vyhýbají, a jed se v těle housenek hromadí aniž by jím samotným ublížil. Pro jiné živočichy jsou však jedovaté a to jim poskytuje ochranu před predátory. Jed zůstává účinný dokonce i po přeměně housenky v dospělého motýla. I u nás žije mnoho druhů motýlů, jejichž housenky mají tělíčko poseté hustými ostrými a lámavými chloupky, které bývají spojené s jedovými žlázkami. Chloupky se snadno odlamují a tím uvolňují jed do rány. Díky housenkám tak můžeme za jedovaté považovat přástevníky, bourovce, bekyně i babočky. Jedovaté jsou i naše vřetenušky (Zygaenidae).

Vřetenuška obecná (Zygaenna filipendulae)



Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae) nebo také vřetenuška tužebníková je drobný motýl z čeledi vřetenuškovitých (Zygaenidae). Na světě je známo asi 1000 druhů vřetenušek, z toho v Evropě jen něco přes 60 a v České republice 22. Vřetenušky mají kyjovitě ztloustlá tykadla a dobře vyvinuté ústní ústrojí. Pohlavní dvoutvárnost tzv. dimorfismus není vyvinut.
Vřetenušky mají narudlé, křiklavé zbarvení křídel s výraznou kresbou. Přední křídla mají úzká a dlouhá, zadní malá a okrouhlá. Vřetenuška obecná má na předních modročerných, kovově lesklých křídlech šest velkých karmínově červených skvrn, které jsou seskupeny do tří dvojic. Zadní křídla mají také karmínově červenou barvu s úzkým černým lemem, avšak v klidové pozici motýla nejsou vůbec vidět. Vyskytují se v mnoha formách s rozpětím křídel 30 až 38 mm.
Samička vřetenušky obecné klade dlouze oválná vajíčka ze kterých se líhnou žlutavě zelené housenky s černými skvrnami v podélných řadách a s malou zatažitelnou černou hlavičkou. Hostitelskou rostlinou pro housenky je především štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a různé druhy čičorky (Securigera). Přezimující housenky dorostou a na jaře se kuklí v lesklých pergamentových kokonech, které si vytvoří na stéblech rostlin. Zajímavostí je, že některé druhy vřetenušek přezimují dvakrát i vícekrát než dokončí vývoj. Ročně je jen jedna generace motýlů, které čile poletují jen za horkých letních dnů od konce června do začátku září. S výjimkou nemnohých území je vřetenuška obecná rozšířená v celé Evropě a západní části Asie. Převážně se vyskytují na okrajích lesů, suchých i vlhkých loukách, výslunných stráních, mezích i na svazích od nížin až po hory. Zrána, v pozdních odpoledních hodinách nebo za podmračených dnů usedají na kvetoucí chrastavce (Knautia arvensis), bodláky a jetelovinu.
Vřetenušky jsou jen velmi málo plaché, ale při ohrožení obvykle předstírají smrt a z článků tykadel a nohou roní kapénky vysoce účinné chemické zbraně, jenž silně páchne po hořkých mandlích. Jedná se o charakteristickou pasivní ochranu před predátory, které odrazuje především odporná chuť. Někteří biologové se domnívají, že tyto chemické zbraně chrání především nakladená vajíčka vřetenušky, než-li motýli (imaga) či housenky .
Toxiny vřetenušky patří mezi kyanogenní glykosidy, které housenka přijímá s potravou při požírání kyanogenních hostitelských rostlin (blíže viz Vesmír 78, 503, 1999/9), jako je již výše zmíněný štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) (Phytochemistry 65, 293-306, 2004). Dovede je však také sama syntetizovat (Insect Biochem. Mol. Biol. 24, 161-165, 1994) a ukládat do zvláštních podkožních lagun opatřených póry. V nebezpečí se housenka nahrbí a jejími póry vytryskne tekutina na povrch těla (Vesmír 78, 498, 1999/9). V těle motýlů a housenek byly nalezeny dva struktirálně blízké kyanogenní glykosidy, linamarin a lotaustralin (Comp. Biochem. Physiol. 64B, 395-397, 1979), jejichž hydrolýzou (vlivem enzymu) se uvolňuje kyanovodík (HCN). Kyanogenní glykosidy, linamarin a lotaustralin jsou syntetizovány z valinu a izoleucinu (Insect Biochem. 17, 689-693, 1987).

Toxicitu způsobuje právě uvolňovaný kyanovodík zabraňující utilizaci kyslíku a inhibující cytochromoxydasu terminálního respiračního enzymu. Po průniku do buňky velmi rychle reaguje s trojmocným železem cytochromoxidázy v mitochondriích a tím zablokuje přenos elektronu na molekulární kyslík, který tak nemůže být využit pro oxidační pochody. Kombinace jedovatosti spolu s nápadným výstražným zbarvením je srozumitelným varovným signálem pro přirozené nepřátele vřetenušky, jako jsou ptáci.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 11

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.17 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace