Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3153 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Helmovka rýhonohá: bioaktivní látky
Publikováno: Neděle, 05.09. 2021 - 10:41:13 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Helmovka rýhonohá: bioaktivní látky

 

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Helmovka rýhonohá (Mycena polygramma (Bull.) Gray 1821), syn. Agaricus cynophallus Batsch 1786, Agaricus polygrammus Bull. 1789) je nejedlá houba rostoucí od srpna až do října poměrně hojně na rozkládajících se pařezech a kmenech listnáčů i jehličnanů (Thoen et al., 2020). Houba má drobný, 20–50 mm široký klobouk, který je v mládí zvoncovitý nebo kuželovitý, později rozložený a obvykle se středovým hrbolkem. V dospělosti má klobouk často zvednutý okraj světle až šedohnědé barvy, který je prosvítavě rýhovaný a za vlhka lepkavý. Lupeny jsou krátce připojené, bělavé až našedlé. Třeň je až 100 mm vysoký, po celé délce jemně rýhovaný a celý nebo na vrcholu ojíněný (Smith, 1935).  Helmovka rýhonohá má slabě ředkvovou vůni i chuť a proto je snadno zaměnitelná s dosti podobnou a stejně vonící helmovkou  ředkvičkovou (Mycena pura).

 



     Roste dosti hojně na rozkládajících se pařezech a kmenech listnáčů, zejména buků, dubů, jasanů, vzácně i jehličnanů. Má klobouk o průměru až 40 mm, zvoncovitý až kuželovitý, bělošedý, šedý až šedohnědý. Lupeny jsou spíše řídké, ke třeni úzce připojené, bělavé až šedé, později s červenohnědými fleky. Třeň je válcovitý, 60–120  x  2–5 mm, obvykle kořenující, šedý až šedohnědý (v barvě klobouku), většinou výrazně podélně a někdy i spirálovitě rýhovaný, na bázi s bílými vlákny. Dužnina je tenká a bělavá. Vůně nevýrazná, obvykle lehce moučná až ředkvová. Chuť je mírná. Mycelium této helmovky v noci světélkuje (Berliner, 1961). Na podzim se v lese objevuje drobnější forma, označovaná jako pumila. Helmovka rýhonohá je často napadána houbovým parazitem zvaným houbáš hnědý (Spinellus fusiger). Helmovky jsou častou součástí mycobioty mnoha lesů, kde se významným způsobem podílí na rozkladu dřevní hmoty a na tvorbě humusu. Helmovky jsou rovněž zdrojem mnoha sekundárních metabolitů zajímavých farmakologických a jiných účinků, vhodných pro komerční a terapeutické využití (Bäuerle et al., 1982; Stadler a Stemer, 1998).
     Jsou to např.antioxidačně účinné polysacharidy (Liang et al., 2019), flavonoidy,  triterpenoidy (Aqueveque et al., 2005), nebo fenolické látky s antimikrobiální aktivitou (Alves et al., 2013). Strukturně zajímavými látkami jsou také pleuromutin a jeho sirný derivát tiamulin (Lorenzen a Anke, 1998), který je osvědčeným léčivem mykoplasmózy v chovech drůbeže.
Literatura
Alves MJ, Ferreira CFR, Froufe HJC, Abreu RMV, Martins A, Pintado M. Antimicrobial activity of phenolic compounds identified in wild mushrooms, SAR analysis and docking studies. J Appl Microbiol. 2013; 115(2): 346-357. doi.org/10.1111/jam.12196
Aqueveque P, Anke T, Anke H, Sterner O, Becerra J, Silva M. Favolon B, a New Triterpenoid Isolated from the Chilean Mycena sp. Strain 96180. J Antibiot 2005; 58: 61-64.
Bäuerle J, Anke T, Jente R, Bosold F. Antibiotics from basidiomycetes XVI. Antimicrobial and cytotoxic polyines from Mycena viridimarginata karst.  Arch Microbiol 1982; 132: 194-196. 
Berliner MD. Diurnal Periodicity of  Luminescence in Three Basidiomycetes. Science 1961; 134(3481): 740.
Liang XX, Gao YY, PanY, Zou YF, He M, He CL, Li LX, Yin TQ, Lv C. Purification, chemical characterization and antioxidant activities of polysaccharides isolated from Mycena dendrobii. Carbohydrate polymers, 2019; 203: 45-51. doi.org/10.1016/j.carbpol.2018.09.046
Lorenzen K, Anke T. Bysidiomycetes as a source for new bioactive natural products. Curr Org Chem 1998; 2: 329-364.
Smith AH. Studies in the Genus Mycena. I. Am J Botan 1935; 22(10): 858-877. doi.org/10.2307/2435962 
Stadler M, Stemer O. Production of bioactive secondary metabolites in the fruit bodies of macrofungi as a response to Indry. Phytochemistry 1998; 49(4): 1013-1019.
Thoen E, Harder CB, Kauserud H, Botnen SS, Vik U, Taylor AFS, Menkis A, Dkrede I.In vitro evidence of root colonization suggests ecological versatility in the genus Mycena. New Phytologist. 2020; 227: 601-612. https://doi.org/10.1111/nph.16545
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.15 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace