Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3531 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Jedy odranců
Publikováno: Neděle, 17.06. 2007 - 06:13:34 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Jedy odranců (Synanceia)

Jiří Patočka

     Odranci (Synanceia) jsou mořské ryby čeledi odrancovitých (Synanceiidae), dříve řazené mezi ropušnice (Scorpaenidae). Odranci jsou mistři kamufláže a svou schopnost maskování dotáhli až na samou mez dokonalosti. Vypadají nejčastěji jako kus obrostlého kamene na mořském dnu, na němž narůstají řasy a žijí přisedlí živočichové. Odtud i jejich anglický název „stonefish“. Tyto ryby jsou považovány za nejjedovatější na světě a mají na svědomí řadu lidských životů. Jejich maskování je tak dokonalé, že oběť často neví, o co se bodla.



Jedové žlázy odranců jsou umístěny na jedových ostnech a dutým kanálkem jedové žlázy se jed dostává do těla oběti. Jak už to u živočišných jedů bývá, ten se skládá s pestré směsi chemických látek, jejichž směs je vždy účinnější jen její jednotlivé komponenty. Těmi nejúčinnějšími jsou toxické proteiny, jejichž vědecký výzkum začal teprve nedávno. Prvými izolovanými a studovanými proteiny byly crinotoxin (Toxicon 19, 159, 1981) a sinencein, látká fungující jako antagonista kalciových kanálů (The European Journal of Pharmacology 129, 105, 1986), tedy podobně jako nifedipin nebo verapamil, léky podávané při hypertenzi.
     Zatím nejvýznamnějšími komponentami jedu odranců jsou cytolytické a mitotické  toxiny, kardiotoxiny a neurotoxiny (Clinical and Experimental Pharmacology and Physiology 29, 802, 2002). Cytolytický toxin ze S. trachynis je protein o molekulové hmotnosti 158 kDa. Způsobuje hemolýzu erytrocytů králíka, psa, potkana a morčete, nikoliv však myši, kozy, kočky, koně, ovce, krávy, opice a člověka (Toxicon 29, 733, 1991). Jeho toxický účinek spočívá v narušení membrán, ale cytolytický toxin není hlavním toxickým principem jedů odranců. Těmi jsou zřejmě kardiotoxiny - verrucotoxin nalezený v jedu S. verrucosa (Toxicon 35, 47, 1997) a stonustoxin v jedu S. horrida (Toxicon 36, 469, 1998) – a neurotoxiny – trachynilysin v jedu S. trachynis (The Jouranl of Cell Sciences 113, 1119, 2000). Trachinylysin, protein o molekulové hmotnosti 159 kDa, způsobuje masivní uvolnění acetylcholinu na nervových zakončeních motorických nervů a blokuje nervosvalový přenos (The Journal of Biological Chemistry 277, 39119, 2002). Dále byla v jedu nalezena řada poteinů s enzymovou aktivitou. Hyaluronidáza, osm druhů esteráz a deset druhů aminopeptidáz (Toxicon 33, 143, 1995). Nalazeny byly také nízkomolekulární substance, především biogenní aminy (The Journal of Chromatohgraphy 685, 364, 1996). Ty by mohly být zodpovědné za bolestivost vpichu, podobně jako je tomu při bodnutí některým hmyzem, např. včelou nebo vosou (Vesmír 83, 392, 2004/7).
  Otravy jedem odranců mají za následek silnou bolest v místě vniknutí jedu do těla, otok postižené části, většinou končetiny, a často i vícedenní nevolnost. Místo bodnutí se většinou dlouho hojí. Nejohroženější jsou potápěči pohybující se v okolí korálových útesů. K zasažení jedem navíc přistupuje panika v důsledku silné bolesti, která může potápěče pod vodou zachvátit. Pokud následuje nekontrolovaný výstup z velké hloubky, hrozí kromě otravy ještě problémy se vzduchovou embolií. Případy otrav jedem odranců nejsou sice časté, ale vždy představují vážné ohrožení života. Ve Všeobecné singapurské nemocnici bylo v období říjen 2001 až leden 2003 (jeden a čvrt roku) přijato 9 pacientů, kteří přišli do kontaktu s jedem odranců. Místem vpichu byly vždy končetiny. Všichni trpěli silnými bolestmi a měli opuchlé končetiny. Rychlá první pomoc spočívala v ponoření do horké vody (45 °C), která inaktivuje proteinové jedy. Dále byla nasazena analgetika a širokospektrá antibiotika. Všichni dostali protitetanovou injekci. Žádná z obětí nezemřela, u jednoho pacienta však musel být proveden chirurgický zákrok na končetině, kde se v místě vpichu objevilo nekrotické ložisko. Průměrná délka hospitalizace byla 3,9 dne. Průměrná délka úplného uzdravení včetně ústupu otoků byla 8,2 dne (Annals of Academy of Medicine Singapore 33, 515, 2004). V literatuře jsou však popsány i smrtelné případy, zejména z Austrálie, kde je ovšem dnes již dostupný i specifický protijed.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.75
Účastníků: 16

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace