Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 7811 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Křivouš kořenující: ozdobná liána i tradiční medicína
Publikováno: Čtvrtek, 06.05. 2021 - 17:56:35 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Křivouš kořenující: ozdobná liána i tradiční medicína

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová, Uday Kumar Killi

     Křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.), též trubač křivouš, je dřevnatá liána z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Je to čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy nebo liány, řidčeji i byliny či keře. Mají vstřícné složené listy a nápadné nálevkovité nebo zvonkovité květy, pro něž jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropech, ale některé rostou i v mírném pásu. V Evropě čeleď trubačovité není zastoupena, ale některé druhy jsou v Česku pěstovány jako okrasné rostliny. To je i případ křivouše kořenujícího, kterému je věnována tato informace.

Kvetoucí křivouš kořenující (Campsis radicans (L.) Seem.) Foto: R. Patočka



     Křivouš kořenující, liána, která dorůstá až do výšky 10 metrů, má vstřícné, lichozpeřené a až 10 cm dlouhé listy, nápadné oranžovočervené trubkovité květy a plodem jsou kožovité tobolky. Zatímco v Evropě je křivouš kořenující znám jen jako okrasná kvetoucí rostlina, v Bangladéši se používá v tradiční lidové medicíně k léčbě několika lidských nemocí (Motaleb et al., 2014). V posledních letech se o tuto liánu zajímá i moderní medicína a snaží se o ní získat základní fytochemické a farmakologické informace (Islam et al., 2020). Těch údajů však zatím není mnoho. Snad nejlépe prozkoumanou skupinou látek z listů křivouše kořenujícího jsou pentacyklické triterpeny. Tyto látky mají široké spektrum biologických aktivit a mnohé z nich jsou jako léky využívány v současné medicíně (Patočka, 2004; Hodon et al., 2019; Maurya et al., 2020; Žwawiak et al., 2021). Až dosud bylo izolováno a charakterizováno z listů křivouše pět pentacyklických triterpenoidů: β-amyrin, kyselina maslinová, kyselina arjunolová, methylester kyseliny corosolové a saponin kyseliny ursolové (kyselina 28-O-[β-D-glucopyranosyl-(1→6)-β-D-glucopyranosyl]-2α,3α,19α-trihydroxy-12-en-28-ursolová).
Chemické strukturní vzorce pentacyklických triterpenoidů křivouše kořenujícího (Campsis radicans (L.) Seem.). I – β-amyrin, I – kyselina maslinová, III – methylester kyseliny corosolové, IV – kyseliny arjunolová, V - kyselina 28-O-[β-D-glucopyranosyl-(1→6)-β-D-glucopyranosyl]-2α,3α,19α-trihydroxy-12-en-28-ursolová.
 
     V laboratorních in vitro a in vivo modelech bylo prokázáno, že křivouš kořenující obsahuje látky s antioxidačními, trombolytickými, analgetickými a hypoglykemickými účinky (Li et al., 2011; Han et al., 2012; Islam et al., 2020), že některé z těchto látek dokážou stabilizovat biologické membrány a zastavovat průjem (Islam et al., 2020; Singh et al., 2020). Byl zjištěn také vliv na CNS a u látek izolovaných z methanolového extraktu listů byla prokázána antidepresivní aktivita (Islam et al., 2019; Smith, 2020).
     Na území Bangladéše roste více než 500 druhů léčivých rostlin. Venkovská komunita má dlouhou tradici ve využívání léčivých hodnot těchto rostlin pro svoji základní péči o zdraví. V současné době se k přípravě bylinných přípravků používá asi 250 léčivých rostlin (Uddin et al., 2011), ale větší část těchto rostlin zůstává dosud neobjevená. Je proto třeba dalších farmakologických studií rostlin používaných v tradiční medicíně v Bangladéši (Arif et al., 2019; Moniruzzaman et al., 2019). 
Literatura
Arif M, Kuddus MR, Islam MT, Ibrahim M. Evaluation of in vivo and in vitro biological activities of Gardenia latifolia Ait leaf. GSC Biol Pharm Sci 2019; 7(03): 116-123 doi.org/https://doi.org/10.30574/gscbps.2019.7.3.0097.
Han H, Yao S, Chu C, Zhang J. Research on anti-coagulation effect on the flower Campsis radicans (L) Seem. Article in Chinese. J Trad Chin Med Pharmac. 2012;
Hodon J, Borkova L, Pokorny J, Kazakova A, Urban M. Design and synthesis of pentacyclic triterpene conjugates and their use in medicinal research. Eur J Med Chem. 2019; 182: 11653. doi: 10.1016/j.ejmech.2019.111653. Epub 2019 Aug 30. PMID: 31499360.
Islam M, Jannat T, Kuddus PR, Rashid NA, Haque MR. In vitro and in vivo evaluation of pharmacological potentials of Campsis radicans L. Clin Phytosci. 2019; 5: 42. doi.org/10.1186/s40816-019-0144-9  
Islam M, Kuddus MR, Rashid MA, Haque MR. Phytochemical investigations of Campsis radicans L. J Appl Pharm Res. 2020; 8(3): 55-59. doi.org/10.18231/j.joapr.2020.v.8.i.3.55.59
Li HB, Li D, Zhang Y, Gan RY, Song FL, Chen F. Antioxidant properties of Chinese medicinal plants. In: Gupta SD (Ed.): Reactive Oxygen Species and Antioxidans in Higher Plants. Chapter 15. CRC Press, Bocca Raton, USA. 2011, 364. pp. ISBN: 978-1-4398-2 (eBook)
Maurya SK, Shadab GGHA, Siddique HR. Chemosensitization of Therapy Resistant Tumors: Targeting Multiple Cell Signaling Pathways by Lupeol, A Pentacyclic Triterpene. Curr Pharm Des. 2020; 26(4): 455-465. doi: 10.2174/1381612826666200122122804. PMID: 31969092.
Moniruzzaman M, Kuddus MR, Chowdhury AMS and Rashid MA. Antioxidant, antimicrobial, anti-diarrheal and analgesic activities of Diospyros malabarica (Desr.) Kostel. Bangladesh Pharm J. 2019; 22(1): 27-33. doi.org/https://doi.org/10.3329/bpj.v22i1.40022.
Motaleb AM, Abdullah-Al-Mamun, AM, Hossain MK, Alam MK, Sultana M. Herbal Healing: An Old Practice for Healthy Living among Khumi, Marma and Tripura Communities of Thanchi Upazila, Bangladesh. Europ J Med Plants. 2014; 5(1): 23-52. doi.org/10.9734/EJMP/2015/10244
Singh R, Upadhyay SK, Rani A, Kumar P, Kumar A. Etnanobotanical srudy of Subhartipuram, Meerut, Uttar Pradesh, India. II. Diversity and pharmacological signifikance of shrubs and climbers. Int J Pharm Res. 2020; 12(2): 383-393. Doi.org/10.31838/ijpr/2020.12.02.0050
Smith JP. A list of the poisonous and injurious vascular plants of the Unites States. Humboldt State University, Botanical Studies, 2020; 11: 1-20. https://digitalcommons.humboldt.edu/botany_jps/11
Uddin SJ, Grice ID, Tiralongo E. Cytotoxic effects of Bangladeshi medicinal plant extracts. Evid Based Complement Altern Med. 2011: 578092 doi.org/https://doi.org/10.1093/ecam/nep111.
Žwawiak J, Pawelczyk A, Olender D, Zaprutko L. Structure and Activity of Pentacyclic Triterpenes Codrugs. A Review. Mini Rev Med Chem. 2021. doi: 10.2174/1389557521666210105110848. Epub ahead of print. PMID: 33402080.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 15

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace