Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 5111 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně
Publikováno: Úterý, 06.04. 2021 - 11:20:40 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Bombax ceiba v asijské kuchyni a v lidové medicíně

Jiří Patočka, Jan Kadlec

     Bombax ceiba L. je asijský tropický opadavý strom s rovným kmenem, který dorůstá do výšky 20 metrů, ale ve vlhkých tropických oblastech jsou stromy vysoké až 60 metrů. Má červené květy s pěti okvětními lístky, které se objevují na jaře, ještě dříve než vyraší nové listy. Ty jsou střídavé, 5–7četné, s až 29 cm dlouhými řapíky. Plodem je tobolka, která po vyzrání obsahuje bílá vlákna podobná bavlně (Brown, 2018). Strom se v angličtině nazývá red silk-cotton tree nebo jen red cotton tree a to zcela opodstatněně – koncem léta a na podzim zem pod stromem zavalí chuchvalce připomínající bavlnu. Strom má i české jméno, cejba čihovitá, které mu dal v roce 1846 jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století, Jan Svatopluk Presl (https://acer1.webnode.cz/products/cejba-cihovita-bombax-ceiba-l-/).

      Cejba čihovitá pochází z jihovýchodní Asie a její přirozený areál se táhne od Pákistánu přes Indický poloostrov a Srí Lanku, zahrnuje Bangladéš, Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu a Vietnam a zasahuje až na jih Číny a na Tchaj-wan. Volně roste také v Malajsii, Indonésii a na Filipínách až do nadmořské výšky 1400 m. Je to důležitý druh, který má ekonomický a ekologický význam. V mnoha dalších zemích se pěstuje, tak např. ve Střední Americe, na Antilách či v Brazílii.  Roste na územích se subtropickým nebo tropickým klimatem, především na výslunných skalnatých svazích, v říčních údolích a ve stromové savaně. Dává přednost vápnitým půdám.  Stromy jsou často vysazovány v parcích a ulicích, které zdobí v březnu a dubnu krásnými červenými květy. Květy produkují velké množství pylu a nektaru a přitahují mnoho hmyzu, včetně včely medonosné.



         Dřevo cejby je měkké a lehké a používá se zejména k výrobě překližek a pro stavební práce. Vlákna z tobolek nazývaná „nepravý kapok“ nachází užití k plnění matrací, polštářů nebo jako izolační materiál. Strom má široké uplatnění také v lidovém léčitelství – kůra se používá k zastavení krvácení a proti průjmu, pryskyřice jako tonikum a afrodiziakum, mladé plody k léčení zánětů močových cest. Cejba má své uplatnění také v kuchyni. Květy jsou používány jako součást bylinných čajových směsí. Květy se suší a používají jako přísada do jídel. Jsou na příklad součástí thajské pikantní nudlové polévky „Nam ngiao“. Poupata cejby, známá jako „Marathi Moggu“, se používají v regionální kuchyni jižní Indie jako koření a tyčinkami květů se zbarvují thajské pokrmy do červena. 
     Moderní fytofarmakologie objevila cejbu jako nevyčerpatelný zdroj mnoha bioaktivních látek s širokou paletou farmakologických účinků (Chaudhary a Khadabadi, 2012). Rozsáhlý průzkum literatury ukázal, že cejba má dlouhou historii tradičního použití pro širokou škálu nemocí. Tradičních použití bylo ověřeno v mnoha vědeckých studiích. Rostlina se používá při úplavici, menoragii, kožních potížích, hemoroidech, k léčbě hadího uštknutí, bodnutí škorpiónem (Singh et al., 2012), při léčení vředů, vnitřním krvácení, při chronických zánětech, při ulceraci močového měchýře a ledvin, při léčení kapavky, hemoptýzy, chřipky, enteritidy, plicní tuberkulózy, cystitidy a katarálního krvácení. Farmakologické a klinické studie potvrdily terapeutickou hodnotu cejby a nalezly v ní řadu zajímavých a originálních bioaktivních sloučenin s možným terapeutickým využitím (Jain a Verma, 2012). V tomto ohledu je třeba provést ještě další studie cejby k prozkoumání její bezpečnosti a jejího potenciálu v prevenci a léčbě nemocí. 
     Z farmakologicky významných látek, které byly nalezeny v cejbě ve značném množství, jsou např. pentacyklický triterpenoid lupeol, který má několik potenciálních léčivých vlastností, například protirakovinnou a protizánětlivou aktivitu (Saleem, 2009), hypotenzivně a hypoglykemicky účinný flavonolový C-glykosid shamimin (Faizi a Ali, 1999; Saleem et al., 1999) nebo antioxidačně a protizánětlivě účinný mangiferin s pozitivním účinkem u diabetu 2. typu (Bhargava et al., 2020; Zhu et al., 2021), který je součástí zdravého ovoce manga (Mangifera indica L.) (Kumar et al., 2021).
Literatura
Bhargava S, Shah MB. Evaluation of efficacy of Bombax ceiba extract and its major constituent, mangiferin in streptozotocin (STZ)-induced diabetic rats. J Complement Integr Med. 2020 Sep 17:/j/jcim.ahead-of-print/jcim-2020-0027/jcim-2020-0027.xml. doi: 10.1515/jcim-2020-0027. Epub ahead of print. PMID: 32941163.
Brown SH, Bombax ceiba, University of Florida, IFAS Extension, Lee County Extension, Fort Myers, Florida 2018.
Chaudhary PH, Khadabadi SS. Bombax ceiba Linn.: Pharmacognosy, Ethnobotany and Phyto-pharmacology. Pharmacognosy Commun. 2012; 2(3): 2-9. 
Faizi S, Ali M. Shamimin: a new flavonol C-glycoside from leaves of Bombax ceiba. Planta Med. 1999; 65(4): 383-385. doi: 10.1055/s-2006-960796. PMID: 10364851
Jain V, Verma SK. Pharmacology of Bombax ceiba Linn. Springer Verlag. Heidelberg, 2012. ISBN 978-3-642-27903-4.
Kumar M, Saurabh V, Tomar M, Hasan M, Changan S, Sasi M, Maheshwari C, Prajapati U, Singh S, Prajapat RK, Dhumal S, Punia S, Amarowicz R, Mekhemar M. Mango (Mangifera indica L.) Leaves: Nutritional Composition, Phytochemical Profile, and Health-Promoting Bioactivities. Antioxidants (Basel). 2021; 10(2): 299. doi: 10.3390/antiox10020299. PMID: 33669341; PMCID: PMC7920260.
Saleem M. Lupeol, a novel anti-inflammatory and anti-cancer dietary triterpene. Cancer Lett. 2009; 285(2): 109-115. doi:10.1016/j.canlet.2009.04.033
Saleem R, Ahmad M, Hussain SA, Qazi AM, Ahmad SI, Qazi MH, Ali M, Faizi S, Akhtar S, Husnain SN. Hypotensive, hypoglycaemic and toxicological studies on the flavonol C-glycoside shamimin from Bombax ceiba. Planta Med. 1999; 65(4): 331-334. doi: 10.1055/s-1999-14060. PMID: 10364838.
Singh EA, Kamble SY, Bipinraj NK, Jagtep SD. Medicinal planrs used by Thakar tribes of Raigad distrikt, Maharashtra for the treatment of snake-bite abd skorpion-bite. Int J Phytotherap Res. 2012; 2(2): 26-35.
Zhu P, Liu C, Li B, Zhao C, Zhou T, Xue X, Zhang B. Mangiferin attenuates IL-1β-induced chondrocytes apoptosis. Zhong Nan Da Xue Xue Bao Yi Xue Ban. 2021; 46(1): 25-31. English, Chinese. doi: 10.11817/j.issn.1672-7347.2021.190287. PMID: 33678633.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 13

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace