Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2774 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka
Publikováno: Čtvrtek, 04.06. 2020 - 14:04:05 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Sambaba obecná: plevel nebezpečný pro přírodu i pro člověka

Jiří Patočka

     Sambaba obecná (Parthenium hysterophorus) je druh kvetoucí rostliny z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), která je domácí v amerických tropech. Je to invazivní druh, který je dnes běžný také v Indii, Austrálii a některých oblastech Afriky (Haseler, 1976). Napadá pastviny a zemědělskou půdu a způsobuje často katastrofální ztrátu výnosu. V některých oblastech existují velká množství této rostliny, která ovlivňují živočišnou a rostlinnou výrobu a lidské zdraví (Adkins a Shabbir, 2014). Rostlina produkuje alopatické chemikálie, které potlačují růst jiných rostlin, a produkuje také alergeny, které významně ovlivňují život lidi a hospodářských zvířat (Adkins a Sowerby, 1996). Kontakt s rostlinou způsobuje u lidí dermatitidu a respirační poruchu, u skotu a domácích zvířat dermatitidu (Handa et al., 2001). Hlavní látkou odpovědnou za tyto účinky je parthenin, který je nebezpečnou přírodní toxickou látkou. Parthenin je také zodpovědný za hořkou chuť mléka hospodářských zvířat, když je jejich krmivo znečištěno listy sambaby (Herz a Watanabe, 1959).

   



          Sambaba je považována za jeden z nejhorších invazivních plevelů, které jsou v současnosti známy. Jedná se o plevel s celosvětovým dopadem, který roste na všech kontinentech, na všech druzích půdy a kromě ztráty výnosů a potlačování biologické rozmanitosti představuje vážné zdravotní riziko pro člověka i zvířata. Je zodpovědný za dermatitidu, astma a bronchitidu. Není proto divu, že jsou hledány prostředky, které by jeho růst udržely na uzdě. Aplikace herbicidů je drahá a často také škodlivá a v případě tohoto plevele téměř neúčinná. Glyfosát je zcela neúčinný a paraquat ničí sambabu pouze tehdy, když jsou rostliny ještě mladé.
      Zemí, nejvíce postiženou sambaru obecnou, je Etiopie, kde tento plevel dokáže snížit výtěžky čiroku až o 97 %. Významný dopad na úrodu užitkových rostlin je zdokumentován také v Indii a Austrálii, kde sambaba svým allelopatickým působením vytlačuje užitečné druhy rostlin z pastvin. Tím se jejich schopnost uživit zvířata snižuje až o 90% (Jayachandra 1971).        
     Slibné výsledky přináší biologická kontrola, ale také není jednoznačně pozitivní. V různých zemích se k likvidaci sambaby používají herbivorní druhy hmyzu, např. mexický brouk Zygogramma bicolorata, který byl poprvé nasazen v Indii v roce 1984. Od té doby je na subkontinentu rozšířený a dobře se osvědčil. Brouk a jeho larvy ožírají listy sambaby a poškozením mladých kvetoucích vrcholů snižují produkci semen. V Jižní Africe je k biologické kontrole sambaby využíván brouk Listronotus setosipennis živící se jejími listy nebo Smicronyx lutulentus, který se živí semeny. Testovány byly též houbové organismy typu rzí, Puccinia abrupta var. partheniicola a Puccinia xanthii. V Austrálii se osvědčil brouk Zygogramma bicolorata a můra Epiblema strenuana. Sambaba se rychle šíří do okolí velkým počtem semen. Dospělá rostlina jich vyprodukuje až 25 000. Tato semena jsou drobná a snadno jsou rozptylována větrem, vodou, zvířaty, dopravními prostředky, nástroji a stroji, nebo oděvy (Evans, 1997; Khan a Fahad , 2020; Shabbir et al., 2020).
       Parthenin, seskviterpenický lakton, který je nejdůležitější toxickou látkou sambaby, je hlavním sekundárním metabolitem tohoto plevele. Je obsažen ve všech částech rostliny včetně trichomů a pylu a je zodpovědný za to, že u osob vystavených sambabě po delší dobu se objevují příznaky, jako je zánět kůže, ekzém, astma, alergická rýma, senná rýma, černé skvrny na kůži, pálení a puchýře kolem očí (Kirkensgaard, 2020). Natáhnout se do sambaby k odpolednímu odpočinku se rozhodně nedoporučuje. Pyl sambaby navíc způsobuje alergickou bronchitidu, a může vést ke vzniku astmatu. Parthenin je rovněž genotoxický.
Literatura
Adkins S, Shabbir A. Biology, ecology and management of the invasive parthenium weed (Parthenium hysterophorus L.). Pest Management Science, 2014; 70(7): 1023-1029.
Adkins SW, Sowerby MS. (1996). Allelopathic potential of the weed, Parthenium hysterophorus L. in Australia. Plant Protection Quarterly, 1996; 11(1): 20-23.
Evans HC. Parthenium hysterophorus. a review of its weed status and the possibilities for biological control. Biocontrol News Information, 1997; 18: 89N-98N.
Handa S, Sahoo B, Sharma VK. Oral hyposensitization in patients with contact dermatitis from Parthenium hysterophorus. Contact Dermatitis, 2001; 44(5): 279-282.
Haseler WH. Parthenium hysterophorus L. Australia. Pans, 1976; 22(4): 515-517.
Herz W, Watanabe H. Parthenin, a new guaianolide. J Am Chem Soc. 1959; 81(22): 6088-6089.
Jayachandra J. Parthenium weed in Mysore State and its control. Current Sci. 1971; 40: 568-569.
Khan N, Fahad S. Economic Review of Parthenium Hysterophorus L. Plant in the World. Plant in the World (January 12, 2020).
Kirkensgaard KG. Parthenin: A toxin from Parthenium weed. Health, 2020, 27.
Shabbir A, Dhileepan K, Zalucki MP, Khan N, Adkins SW. Reducing the fitness of an invasive weed, Parthenium hysterophorus: Complementing biological control with plant competition. J Envirom Nanagmet 2020; 254: 109790.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 33

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.12 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace