Antimikrobiálně
účinné sekundární metabolity čechratky černohuňaté
Jiří
Patočka
Čechratka černohuňatá (Tapinella atrotomentosa (Batsch) Šutara) je houba způsobující hnilobu dřeva, patřící do čeledi Tapinellaceae. Má celosvětové rozšíření a je docela běžným druhem v Evropě, Asii a Severní Americe. Roste velmi hojně od července do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích na pařezech nebo ležících kmenech jehličnanů, nejčastěji smrků a borovic. Ačkoliv se uvádí, že se v některých oblastech východní Evropy konzumuje, tento druh je nyní kvůli své hořké chuti a četným látkám s dosud neznámými účinky považován za nepoživatelný.
Další informace na
http://burle.blog.cz/1910/cechratka-cernohunata-tapinella-atrotomentosa-batsch-sutara-cechracka-tmavohlubikova
Vyšší houby jsou uznávány jako cenné zdroje přírodních produktů s velkou strukturální rozmanitostí, včetně cyklických peptidů, steroidů, seskviterpenu a polysacharidů. Je známo, že vykazují různé prospěšné farmakologické vlastnosti, jako jsou antibakteriální, imunomodulační, hypocholesterolemické či antioxidační aktivity, se značným terapeutickým potenciálem (Wasser, 2010). Podobně je tomu také u čechratky černohuňté.
Předchozí studie odhalily u tohoto druhu přítomnost mnoha sloučenin. Gaylord et al. (1970), jako jedni z prvních, identifikovali v houbě pigmenty kyseliny tetronové: kyselinu xerocomovou a kyseliny atromentovou. Další žluto-oranžové a fialové terfenylchinonové pigmenty nalezli v čechratce černohuňaté Besl et al. (1989). Atromentin, 4,4-dihydroxy analog kyseliny polyporové, který poskytuje červenohnědé zabarvení vnějších částí houby, byl objeven v roce 1971 Gaylordem a Bradym. Později byly též objeveny leucomentiny, bezbarvé prekurzory atromentinu (Holzapfel et al., 1989). Dále je známo, že tento druh biosyntetizuje sloučeniny laktonového typu (Buchanan et al., 1995) nebo jinak v přírodě vzácné ecdysteroidy ergostanového typu (např. paxillosteron a atrotosterony A – C) (Vokáč et al., 1998).
Seznam chemických substancí, které byly izolovány z plodnic čechratky černohuňatéaté je značně dlouhý a zahrnuje látky rozdílných chemických struktur a odlišných farmakologických účinků, mezi nimiž převládá antioxidační a antimikrobiální aktivita (Béni et al., 2018).
Literatura
Béni Z, Dékány M, Kovács B, Csupor-Löffler B, Zomborszki ZP, Kerekes E, Szekeres A, Urbán E, Hohmann J, Ványolós A. Bioactivity-Guided Isolation of Antimicrobial and Antioxidant Metabolites from the Mushroom Tapinella atrotomentosa. Molecules. 2018; 23(5). pii: E1082.
Besl H, Bresinsky A, Geigenmüller G, Herrmann R, Kilpert C, Steglich W. Flavomentine und Spiromentine, neue Terphenylchinon-Derivate aus Paxillus atrotomentosus und P. panuoides (Boletales) Liebigs Ann Chem. 1989; 8: 803–810.
Buchanan MS, Hashimoto , Takaoka, Asakawa Y. (+)-Osmundalactone, γ-lactones and spiromentins from the fungus Paxillus atrotomentosus. Phytochemistry. 1995; 40: 1251–1257.
Gaylord MC, Benedict RG, Hatfield GM, Brady LR. Isolation of diphenyl-substituted tetronic acids from cultures of Paxillus atrotomentosus. J Pharm. Sci. 1970; 59 1420–1423.
Gaylord MC, Brady LR. Comparison of Pigments in Carpophores and Saprophytic Cultures of Paxillus panuoides and Paxillus atrotomentosus. J Pharm Sci. 1971; 60: 1503–1508.
Holzapfel M, Kilpert C, Steglich W. Über Leucomentine, farblose Vorstufen des Atromentins aus dem Samtfußkrempling (Paxillus atrotomentosus) Liebigs Ann Chem. 1989; 8: 797–801.
Vokáč K., Buděšínský M., Harmatha J., Píš J. New ergostane type ecdysteroids from fungi. Ecdysteroid constituents of mushroom Paxillus atrotomentosus. Tetrahedron. 1998;54:1657–1666.
Wasser SP. Medicinal mushroom science: history, current status, future trends and unsolved problems. Int J Med Mushrooms. 2010; 12: 1–16.
