Rufuslakton,
seskviterpen z plodnic ryzce ryšavého
Jiří
Patočka
Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) je nejedlá houba, z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Má klobouk cihlově hnědé barvy o průměru 3 - 8 cm, s hustými lupeny načervenalé barvy a červeno-rezavým třeněm. Při poranění roní houba bílé mléko palčivé chuti. Ryzec ryšavý se objevuje od pozdního jara do pozdního podzimu na kyselých půdách. Je rozšířen v mírném pásu celé severní polokoule, kde obývá sušší oblasti. Jeho oblíbeným místem jsou borové lesy (Genney et al., 2006), vzácněji jehličnaté lesy a březové háje.
Z plodnic ryzce ryšavého byl již dříve izolován lektin, který aglutinuje lidské erythrocyty, specifický pro krevní skupinu B. Lektin má podobu β-D-glukanu s molekulovou hmotností 98 kDa a skládá se ze šesti identických podjednotek o molekulové hmotnosti cca 16 kDa (Panchak a Antoniuk, 2007). β-D-glukan ryzce ryšavého je cytotoxický, ale má jinou buněčnou specificitu než blízce příbuzný β-D-glukan ryzce pečárky dvouvýtrusé (Agaricus bisporus) (Pires Ado et al., 2013). Ruthes se spolupracovníky (2013) zjistili přítomnost dvou rozdílných β-D-glukanů s antinociceptivním a protizánětlivým účinkem.
Čínští autoři (Ma et al., 2008) zase izolovali z plodnic ryzce ryšavého několik terpenoidů: laktarorufin A, sotolon a rufuslakton. Dále izolovali kyselinu stearovou a 3-beta-hydroxyergosta-5,7,22-trien. Rufuslakton je seskviterpen laktaranového typu (Luo et al.,2005) a je isomerem již dříve izolované laktaran-3,8-oxa-13-hydroxylaktar-6-en-5-ové kyseliny z jiného ryzce, ryzce šeredného (Lactarius necatar). Rufuslakton vykazuje antifungální aktivitu proti některým rostlinným patogenním houbám (Vyletelka, 2012).
Literatura
Genney DR, Anderson IC, Alexander IJ. Fine-scale distribution of pine ectomycorrhizas and their extramatrical mycelium. New Phytol. 2006; 170(2): 381-390.
Luo DQ, Wang F, Bian XY, Liu JK. Rufuslactone, a new antifungal sesquiterpene from the fruiting bodies of the basidiomycete Lactarius rufus. J Antibiot (Tokyo). 2005; 58(7): 456-459.
Ma BJ, Ruan Y, Liu JK. [Chemical constituents study on the fruiting bodies of Lactarius rufus]. Zhong Yao Cai. 2008; 31(2): 233-234. Chinese.
Panchak LV, Antoniuk VO. [Purification of lectin from fruiting bodies of Lactarius rufus (Scop.: Fr.)Fr. and its carbohydrate specificity]. Ukr Biokhim Zh (1999). 2007; 79(2): 123-128. Ukrainian.
Pires Ado R, Ruthes AC, Cadena SM, Acco A, Gorin PA, Iacomini M. Cytotoxic effect of Agaricus bisporus and Lactarius rufus β-D-glucans on HepG2 cells. Int J Biol Macromol. 2013; 58: 95-103.
Ruthes AC, Carbonero ER, Córdova MM, Baggio CH, Santos AR, Sassaki GL, Cipriani TR, Gorin PA, Iacomini M. Lactarius rufus (1→3),(1→6)-β-D-glucans: structure, antinociceptive and anti-inflammatory effects. Carbohydr Polym. 2013; 94(1): 129-136.
Vyletelka J. Biologická aktivita makromycet I. Diplomová práce, Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové. 54 stran. 2012.
