Bioaktivní
látky houby hnojníku třpytivého
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová, Josef
Frynta
Houby jsou ceněny po celém světě pro svoji nutriční hodnotu a léčivé vlastnosti. Mají nízký obsah tuku, vysoký obsah bílkovin a vitaminů, obsahují množství minerálů a stopových prvků, a zanedbatelný není ani vysoký obsah vlákniny. Houby jsou ale také producenty mnoha bioaktivních molekul a cenných enzymů s různými terapeutickými účinky (Wasser, 2002; Wasser, 2010). Proto jsou zvažovány jako perspektivní zdroje nových biotechnologických produktů využitelných v mnoha oborech lidské činnosti (Badalyan, 2014).
Efektivní studium bioaktivních látek z takových zdrojů, jako jsou houby, se rozvíjelo ruku v ruce s rozvojem separačních metod a moderní bioanalýzy, ale naprostá většina hub nebyla dosud z tohoto pohledu vůbec studována. Každá houba, která se stane předmětem zájmu takového studia, je pro bioorganické chemiky velmi zajímavá. Takovou houbou je i hnojník třpytivý, o jehož bioaktivních látkách toho dosud víme jen velmi málo.
Hnojník třpytivý (Coprinellus micaceus, původně Coprinus micaceus) je po celém světě rozšířená houba z čeledi křehutkovitých (Psathyrellaceae). Roste hojně kolem pařezů a kmenů nebo na nich a také na kořenech nejrůznějších listnáčů v lesích, parcích a zahradách. Má 10–40 mm široký a 10–25 mm vysoký klobouk zvoncovitého tvaru, až široce vyklenutý. Klobouk má světle hnědou, uprostřed tmavší barvu a v mládí je pokrytý zrnitým velem, měnícím se ve třpytivá, okrově hnědavá zrnka. Lupeny jsou úzké, bílé, pak šedofialové až černé, na ostří bílé. Třeň bílé až krémové barvy je válcovitý, v mládí ojíněný, později lysý.
Hnojník třpytivý obsahuje koprin (Matthies a Laatsch, 1992), podobně jako hnojník inkoustový (Coprinellus atramentarius) (Michelot, 1992), proto jídla z něj připravená nelze kombinovat s alkoholem. Jeden z metabolitů
koprinu, 1-aminocyklopropanol, je účinným inhibitorem jednoho z enzymů, které se podílejí na biotransformaci ethylakoholu (Boa, 2004). Výsledkem je hromadění acetaldehydu v těle, což se projevuje bolestmi hlavy, bušením srdce a zrychlením tepu, zčervenáním v obličeji a pocitem horka, nevolností, zvracením, poruchami vidění, úzkostí, popřípadě bezvědomím (Michelot, 1992).
Z dalších látek nalezených v hnojníku třpytivém to je z vysokomolekulárních látek specifický, ve vodě rozpustný fukogalaktan (CMP3) s molekulovou hmotností 1.03 × 104 Da (Fan et al., 2006), který vykazuje hypoglykemickou aktivitu (Li et al., 2013), a několik enzymů, zejména lakázu (Lu a Ding, 2010), fenolické látky s antioxidačními účinky jako např. comatin (Ding et al., 2010; Li et al., 2010), sterol micaceol nebo (Z,Z)-4-oxo-2,5-heptadien-dikarboxylovou kyselinu (Zahid et al., 2006). Micaceol vykazuje antibakterální aktivitu a kyselina 4-oxo-2,5-heptadien-dikarboxylová je inhibitorem glutathion-S-transferázy.
Literatura
Badalyan SM. (2014, November). Potential of mushroom bioactive molecules to develop healthcare biotech products. In Proceedings of the 8th International Conference on mushroom biology and mushroom products (ICMBMP8) 2014; 373-378.
Boa ER. Wild Edible Fungi: A Global Overview of Their Use and Importance to People. FAO, Roma 2004.
Child GP. The inability of Coprini to sensitize man to ethyl alcohol. Mycologia. 1952; 44(2): 200-202.
Ding Z, Lu Y, Lu Z, Lv F, Wang Y, Bie X, Zhang K. Hypoglycaemic effect of comatin, an antidiabetic substance separated from Coprinus comatus broth, on alloxan-induced-diabetic rats. Food Chem. 2010; 121(1): 39-43.
Fan J, Zhang J, Tang Q, Liu Y, Zhang A, Pan Y. Structural elucidation of a neutral fucogalactan from the mycelium of Coprinus comatus. Carbohydr Res. 2006; 341(9): 1130-1134.
Li B, Dobruchowska JM, Gerwig GJ, Dijkhuizen L, Kamerling JP. Structural investigation of water-soluble polysaccharides extracted from the fruit bodies of Coprinus comatus. Carbohydr Polym. 2013; 91(1): 314-321.
Li B, Lu F, Suo X, Nan H, Li B. Antioxidant properties of cap and stipe from Coprinus comatus. Molecules. 2010;15(3): 1473-1486.
Lu X, Ding S. Effect of Cu2+, Mn2+ and aromatic compounds on the production of laccase isoforms by Coprinus comatus. Mycoscience. 2010; 51(1): 68-74.
Matthies L, Laatsch H. Ungewöhnliche Pilzvergiftungen: Coprin, ein Hemmstoff des Alkohol-Abbaus. Pharm Unserer Zeit. 1992; 21(1): 14-20.
Michelot D. Poisoning by Coprinus atramentarius. Nat Toxins. 1992; 1(2): 73-80.
Tsai SY, Tsai HL, Mau JL. Antioxidant properties of Coprinus comatus. J Food Biochem. 2009; 33(3): 368-389.
Wasser SP. Medicinal mushrooms, as a source of antitumor and immunomodulating polysaccharides. Appl Microbiol Biotechnol. 2002; 60: 256-274.
Wasser SP. Medicinal mushroom science: history, current status, future trends, and unsolved problems. Int J Med Mushr. 2010; 2: 1-16.
Zahid S, Udenigwe CC, Ata A, Eze MO, Segstro EP, Holloway P. New bioactive natural products from Coprinus micaceus. Nat Prod Res. 2006; 20(14): 1283-1289.
