Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 1682 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Těkavé látky - podceňované drogy
Publikováno: Sobota, 14.04. 2007 - 08:01:56 Od: Prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie

Těkavé látky - podceňované drogy


Jaroslav Bílek
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
 

Těkavé neboli prchavé  látky jsou často zneužívány jako drogy, ale veřejností a médií jsou velmi podceňovány. Jsou to látky, s kterými se setkáváme v běžném životě a jsou proto snadno dostupné:  v obchodech, v průmyslu, ve školách i jinde. Řada z nich nalézá upotřebení při chemické a farmaceutické výrobě, v čistírnách, v medicíně jako anestetika, v domácnosti a při různých koníčcích. Jejich pořizovací cena je ve srovnání s jinými drogami zanedbatelná. 



Jedná se o skupinu návykových látek, které se někdy označují také jako látky těkavé nebo inhalační drogy. Většinou to jsou kapaliny s relativně nízkým bodem varu, takže se snadno odpařují a i za teploty místnosti vytváří dostatečně koncentrované páry, které při nadýchání vyvolají psychotropní účinek. Patří mezi ně některá rozpouštědla, ředidla barev, lepidla a pod., ale i plynné látky, např. oxid dusný (N2O), známý jako rajský plyn.
Páry těkavých látek se inhalují, čichají (sniffing) a jejich konzumenti bývají označováni jako "čichači". Pro svou snadnou dostupnost a nízkou cenu bývají často užívány mládeží nebo jako náhražka při finanční krizi a nedostupnosti jiných látek. Prokazatelně však existuje skupina narkomanů, která dává těmto drogám přednost, i když jsou dostupnější jiné látky.
Jednotlivé látky se od sebe liší chemickým složením, způsobem účinku a klinickým obrazem. Společným znakem je ovlivnění CNS. Protože inhalační způsob aplikace je obtížně regulovatelný, čichačům hrozí•    akutní předávkování, vedoucí k poškození životně důležitých center v mozku
•    prudké podráždění sliznice, které vede cestou propojení mozkových center   trojklanného nervu (čití hmatu a vnímání bolesti na nosní sliznici) a bludného nervu (ovládání důležitých životních funkcí) k náhlé zástavě srdce.
Druhý uvedený mechanismus býval i příčinou smrti v začátcích inhalační anestezie (celkové narkózy podávané cestou vdechovaného vzduchu), než byly vyvinuty přístroje, zabraňující přílišné koncentraci narkotika ve vdechovaném vzduchu. Těkavá rozpouštědla je možné aplikovat i perorálně, ale je to méně běžné. Při popíjení rozpouštědel dochází navíc k těžkým poleptáním sliznice úst jícnu, popř. žaludku.U rozpouštědel s nízkým bodem varu (např.éter) hrozí jejich var v žaludku s jeho následným roztržením vznikajícími parami.
U pravidelných konzumentů dochází k těžkým morfologickým změnám mozku, jater a dalších vnitřních orgánů. Těžké poškození vede k degeneraci osobnosti, která je charakteristická u alkoholismu až po letech závislosti. Některá rozpouštědla mají též rakovinotvorný účinek a napadají důležité orgány jako jsou játra, ledviny, kostní dřeň a mohou také způsobit leukémii. Při pravidelné konzumaci stačí narkoman zemřít dříve, než k těmto komplikacím dojde.Většina jich umírá poté, co neodhadnou dávku a předávkují se. Zneužívání této skupiny látek je velmi nebezpečné a dosti podceňované. Těkavým látkám je potřebné věnovat stejnou pozornost jako ostatním drogám a uvědomit si, že potřebného efektu můžeme dosáhnout včasnou registrací a léčbou v daleko větší míře u experimentujících dětí a mladistvých, než u dospělých závislých pacientů.

Rozšíření
K největšímu rozšíření užívání těkavých látek dochází v Anglii od roku 1980. V roce 1990 bylo registrováno již 149 úmrtí. Mezi zneužívanými látkami byla rozpustila nebo lepidla, butanový plyn, kterým byly plněny zapalovače, objevilo se i inhalování obsahu hasicích přístrojů. Anglie proto iniciovala sběr evropských dat a v roce 1992 zahájila veřejnou  národní kampaň s cílem varovat rodiče před nebezpečím užívaných prchavých látek jejich dětmi. Součástí této kampaně bylo telefonické poradenství, vydávání osvětových publikací a pořady v televizi.Často ale bylo dosaženo pravého opaku, když televizní pořady vzbudily zájem široké veřejnosti a zejména dětí a mladistvých o něco, o čem do té doby nevěděli. V bývalém Československu byly prchavé látky a jejich zneužívání známé již před druhou světovou válkou. Jednalo se ale jen o jednotlivé dospělé osoby. Oblíbenou látkou té doby byl éter.
Epidemický výskyt zneužívání těkavých látek v našich zemích se objevil koncem šedesátých let. Mladí lidé ze základních a středních škol, poučeni nevhodným pořadem v televizi, hromadně nakupovali čistící prostředek Čikuli, obsahující trichlorethylen. Ten pak inhalovali, často ve skupinách. Později byl trichlorethylen vytlačen toluenem. Od té doby je čichání toluenu trvalým problémem naší společnosti, zejména v některých komunitách dětí. Opakovaně se vyskytují epidemie na jednotlivých školách v České republice, které někdy bagatelizují jak učitelé tak i rodiče. Nejčastěji inhalují žáci vyšších ročníků základních škol a žáci odborných učilišť. Byl ale zaznamenán i případ devítiletého školáka. Příčinou otrav je snadná dostupnost levných inhalovaných látek. Mladistvé láká touha po neobyčejném zážitku a zvědavost. Jedná se v současné době nejvíce o nabízený toluen, který zhruba třetina žáků odmítne, 1/3 zkusí inhalování, ale končí prvním pokusem a zbylá třetina pak inhalaci opakuje. Někteří se pak stávají závislými. Maximum počtu uživatelů inhalačních drog bylo zpočátku ve věku 14-15 let, od roku 1997 je to skupina 20-29letých.
Počet uživatelů inhalačních drog je v ČR poměrně stabilní. Uživatelé relativně brzy s užíváním přestávají a často pak přecházejí na jiné návykové látky. Inhalační látky se tak staly součástí iniciačních (startovacích) drog, mezi které patří také tabák a alkohol. Zatímco užívání tabáku a alkoholu přetrvává do středního a vyššího věku, užívání inhalačních drog končí relativně velice brzy. Začátkem sedmdesátých let jsme sledovali skupinu 15 uživatelů prchavých látek. Na vyšetření se dostavili ve věku 14-18 let, často tedy i po delším užívání. Užívání prchavých látek předcházelo jen kouření tabáku. S alkoholem začínali uživatelé prakticky ve stejném věku jako s inhalačními drogami.

Jednotlivé inhalační drogy
Trichlorethylen je bezbarvá, lehce pohyblivá kapalina, sloužící zejména jako všestranné rozpouštědlo, užívané na některých průmyslových pracovištích, kde bývá zneužíváno zaměstnanci jako inhalační droga způsobující euforii. Při inhalaci se mohou objevit zrakové a sluchové halucinace, které mohou mít imperativní charakter.
Trichlorethylen byl součástí čistícího prostředku Čikuli, který začali školáci houfně užívat poté, co byli před jeho užíváním varováni v televizi (pořad „Veřejná bezpečnost žádá, radí, informuje“). Užívání se rozšířilo zejména na začátku 70. let. Uživateli byli hlavně žáci základních škol ve věku od 13. let s maximem uživatelů ve 14. letech. Z námi sledovaných pak všichni ve sledované skupině ukončili užívání po dosažení 19. let. Od roku 2002 nejsou v ČR uváděny žádné případy zneužívání trichlorethylenu.

Toluen - methylbenzen
V současné době nejrozšířenější zástupce skupiny inhalačních drog u nás. Chemicky jde o aromatický uhlovodík. Bezbarvá kapalina, získává se z ropy, lehkého oleje nebo koksových plynů. Toluen je důležité rozpouštědlo a ředidlo, zejména laků. Je i výchozí látkou pro výrobu trinitrotoluenu. Je volně prodejný v drogeriích a relativně levný. Může se inhalovat přímo z lahve, ale obvyklejším způsobem je vdechování (sniffing) výparů toluenu z napuštěné tkaniny. Účinná dávka je jen několik mililitrů. Účinek se dostavuje během minut a je krátkodobý - odezní během několika desítek minut, pokud inhalace neprobíhá dál a nebo se neopakuje. Ke zvýšení účinku si někteří uživatelé přetahují přes hlavu plastový pytlík, pod kterým inhalují.Tento způsob aplikace přináší zvýšené riziko úmrtí.
K inhalaci dochází za nejrůznějších okolností – buď individuálně, třeba i během chůze po frekventované ulici, nebo velmi často ve skupinách s dodržováním určitého rituálu. Bohužel nestalo se součástí rituálu poskytnout první pomoc spoluuživateli, když ztratí vědomí nebo přestane dýchat.Většinou všichni od postiženého utečou a zanechají ho jeho osudu.

Mezi méně užívané inhalační drogy patří :
Aceton  (CH3-CO-CH3) Mnohostranné rozpouštědlo se stává příležitostně předmětem zájmu lidí, kteří s ním pracují.
Éter (C2H5-O-C2H5, diethyléter) Rozpouštědlo tuků a olejů, dříve používané k narkózám a v souvislosti s tím i zneužívané.
Benzin – směs vyšších uhlovodíků – pohonná hmota
Rajský plyn (N2O-oxid dusný). Smíšen s kyslíkem vyvolává krátce po vdechnutí opojný bezbolestný stav. Používá se ke krátkodobým narkózám. Zdá se, že se znovu objevuje jeho užívání. Inhaluje se z tlakových lahviček pro výrobu šlehačky  nebo z nafukovacích balónků, ze kterých je vdechován. Účinek se rychle vytrácí. Při vdechnutí z lahve může dojít ke spálení dýchacích cest nízkou teplotou, která vzniká při rychlém odpařování oxidu dusného.

Akutní a chronické účinky
Při inhalaci toluenu se dostavuje velmi rychle pocit euforie, poruchy vnímání provázené živými, barevnými halucinacemi, dochází k útlumu, ke spánku, k poruchám vědomí. Cílené a předvídatelné dávkování je při obvyklém způsobu aplikace prakticky nemožné a kvalitativní porucha vědomí snadno přechází v poruchu kvantitativní, v bezvědomí až koma, ve kterém může dojít k srdeční zástavě, k zástavě dechu nebo k udušení zvratky.
K úmrtí může dojít již při prvním experimentálním užití, proto by se experimentování s inhalačními drogami nemělo podceňovat. Většinou, ale dochází k úmrtí u uživatelů starších dvaceti let. V roce 1992 podle policejní statistiky došlo k šesti úmrtím. Všichni zemřelí byli muži, čtyři ve věku 20-25 let, dva ve věku 31-40 let.
Při delším užívání dochází k celkovému otupění, „hloupnutí“, poruchám emotivity a chování, zejména k afektivní labilitě, agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti. Jde o typický organický psychosyndrom, daný toxickým působením zneužívané látky na lipidy bohatou mozkovou tkáň. Často dochází i k toxickému poškození jater a ledvin. K dalším komplikacím patří poleptání dýchacích cest, případně aspirační pneumonie.
Toluen vyvolává silnou psychickou závislost, někteří pacienti inhalují toluen prakticky denně. Důsledkem toho pak je, že nejsou schopni vykonávat žádné zaměstnání, přichází o práci a jejich osobnost postupně degraduje. Trvalé poškození mozkových struktur může zůstat dlouhou dobu utajeno, protože se projeví jen za některých nepříznivých okolností. Pacient pak začne v dané situaci neadekvátně reagovat, může např. dojít k nečekané agresivitě. Somatická závislost nebývá patrná. Po vysazení drogy se neobjevuje syndrom z odnětí, ale pacient se vrací k užívání pro silný craving. Někdy znovu vyhledává inhalační drogu z rituálních důvodů, zejména při hromadném užívání. Pokud dojde k úplnému vysazení prchavé látky a pacient již dále abstinuje nebo přechází na jinou drogu, je třeba počítat s tím, že již došlo k organickému poškození mozku.
Upozornit na užití inhalačních drog může charakteristický zápach v prostředí nebo z oblečení. Je poslat vzorek moči na toxikologické vyšetření a při podezření na inhalaci toluenu na kvantitativní vyšetření kyseliny hippurové, jejíž hladina se při inhalování toluenu zvyšuje.

Léčebný postup
Na ukončení sniffingu musí zdravotnické zařízení spolupracovat nejen s pacientem (často nezletilým), ale i s rodiči a se školou.Všechny zainteresované osoby je nutné upozornit na závažnost třeba i jen experimentování s inhalační drogou. Rodiče i škola se musí smířit se skutečností, že v jejich rodině nebo škole k tomu skutečně dochází a že mezi postižené patří jejich syn, dcera, žák.
Pokud se podaří zachytit experimentujícího pacienta, obvykle stačí nepříjemnosti, které s tím jsou spojeny a individuální psychoterapie kognitivně behaviorálního charakteru. Vhodné jsou rodičovské skupiny. Pacienty je potřebné sledovat po dobu několika let, protože dozrávání osobnosti je spojeno se změnami přístupů k problematice abúzu návykových látek a je potřebné u pacienta udržovat potřebný náhled (s ohledem na riziko přechodu k jiným drogám).
U závislých pacientů jsou vyhlídky na dosažení abstinence daleko menší, už i z toho důvodu, že pacient je dlouhodobým užíváním natolik poškozen, že není dostatečně schopen vnímat své okolí, chápat souvislosti a docházet do zdravotnického zařízení. Někteří z nich končí úmrtím nebo invaliditou.

Použitá literatura :
Alapin B. Trichlorethylene addiction and its effects. Br J Addict Alcohol Other Drugs. 1973; 68: 331-335.
Balster RL. Neural basis of inhalant abuse. Drug Alcohol Depend. 1998; 51: 207-214.
Bauer M, Molčán J. Volatile solvent addiction and traffic safety. Act Nerv Super (Praha). 1974; 16: 178-179.
Polánecký V, Šejda J, Studničková B. Prevalence study of serious substance abusers in the Czech Republic. Cent Eur J Public Health. 1996; 4: 176-184.
Saito K, Wada H. Behavioral approaches to toluene intoxication. Environ Res. 1993; 62: 53-62.
Šedivý V., Válková H.: Lidé, alkohol, drogy. Naše Vojsko, Praha 1988. 159 s.
Uzun N, Kendirli Y. Clinical, socio-demographic, neurophysiological and neuropsychiatric evaluation of children with volatile substance addiction. Child Care Health Dev. 2005; 31: 425-432.




 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.84
Účastníků: 19

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.12 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace